Rozsáhlá novelizace stavební legislativy, kritizovaná opozicí, občanskou společností i samosprávami, se po senátním odmítnutí vrací do Poslanecké sněmovny k novému projednání. Vládní koalice ANO, Motoristů sobě a SPD se Svobodnými, PRO a Trikolorou má 108 mandátů a k přehlasování Senátu potřebuje alespoň 101 hlasů. Schválení novely je proto pravděpodobné.

Pokud novela projde i přes případné veto prezidenta, může skončit u Ústavního soudu. Senátoři i opozice už avizovali, že se na něj chtějí obrátit. Podle oslovených ústavních právníků existuje možnost, že některá ustanovení zruší, zejména ta, která omezují práva veřejnosti či vlastníků nemovitostí v povolovacích řízeních.

Centralizace úřadů a rychlejší povolování

Nový stavební zákon byl do sněmovny předložen loni v prosinci ještě před jmenováním nové vlády. Přestože jde o zásadní změnu systému veřejné správy a o novelizaci řady zákonů, nejednalo se o vládní, nýbrž o poslaneckou novelu, která neprochází standardním meziresortním připomínkovým řízením.

Předkladatelé, mezi nimi i lídři koaličních subjektů Andrej Babiš (ANO), Tomio Okamura (SPD) a Petr Macinka (AUTO), potřebu novelizovat stavební zákon zdůvodnili údajně neuspokojivým stavem územního plánování a povolování výstavby v České republice. Ten je podle nich příčinou dlouhodobé krize bydlení, tedy rostoucích cen nemovitostí i nájmů. Jako hlavní problém vidí roztříštěnou a příliš decentralizovanou strukturu stavebních úřadů.

„Nefunkční novela bývalé vlády Petra Fialy i přes deset novelizací do roku 2025 nepomohla českému stavebnictví a zpackaná digitalizace stavebního řízení Ivana Bartoše stavebním úřadům a jejich pracovníkům způsobila zásadní problémy a komplikace ve výkonu jejich agendy,“ uvedla v lednu návrh jeho předkladatelka a ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).

Novela především centralizuje stavební správu. Více než šest set dosavadních stavebních úřadů má nahradit nový Úřad rozvoje území ČR se čtrnácti krajskými pobočkami a zhruba dvěma stovkami územních pracovišť. Zároveň zjednodušuje a urychluje povolovací řízení, rozšiřuje pravomoci samospráv a u vybraných velkých staveb omezuje možnosti odvolání. Zatímco dnes se v rámci stavebního řízení předpokládá součinnost více institucí, které se k záměru konkrétní výstavby samostatně vyjadřují, nově se jejich rozhodování z velké části přesune pod jednu stavební správu.

Výjimku tvoří například orgány ochrany životního prostředí u zvláště chráněných území a památkové péče. I ty však budou nově součástí systému stavební správy a zákon jim ukládá vydávat stanoviska s použitím nejmírnějších prostředků. Pokud vlastník veřejné dopravní nebo technické infrastruktury nevydá ve stanovené lhůtě své stanovisko k výstavbě, bude se mít za to, že nemá žádné výhrady. Zjednoduší se má také odvolání a soudní přezkum: nadřízený orgán už nebude muset řízení vracet na začátek a bude moci sám rozhodnout o zapracování námitek.

Za určitých podmínek, mimo jiné pokud stavebník doloží souhlas všech účastníků řízení, bude možné stavbu schválit ve zrychleném řízení. Posílí se také pravomoc místních samospráv: územní plány budou nově v jejich výhradní kompetenci bez nutnosti schválení státní správou jako dosud. Rada obce — tedy nikoliv zastupitelstvo — bude nově moci schvalovat „odchylky“ od platného územního plánu.

O takzvaných vyhrazených stavbách, mezi něž kromě infrastrukturních projektů patří i velké bytové rezidence, bude rozhodovat přímo centrální úřad a proti jeho rozhodnutí bude možné odvolat pouze soudní cestou. Tyto stavby budou nově považovány za veřejný zájem. Zároveň se uvolní některá pravidla pro výstavbu na zemědělské půdě, v národních parcích. Snadnější bude také kácení stromů.

Přestože návrh ocenili developeři či Svaz podnikatelů ve stavebnictví, opozice, občanská společnost i úřad ombudsmana jej podrobují ostré kritice. Vytýkají mu mimo jiné oslabení ochrany životního prostředí a památkové péče, omezení občanské participace a práv vlastníků nemovitostí. Obávají se také snadnější legalizace černých staveb a možné paralýzy veřejné správy v regionech po zrušení stávajících stavebních úřadů.

„Novela pošlapává veřejné zájmy, rozkládá celý systém a bude upřednostňovat ty, co nedodržují pravidla, či pár vyvolených,“ shrnula pro Deník Referendum výtky předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová.

Senát novelu odmítl

Po červencovém schválení ve Sněmovně návrh odmítl Senát, kde mají opoziční strany většinu. Senátoři jej minulý týden zamítli bez pozměňovacích návrhů. Proti hlasovali všichni přítomní senátoři z klubů ODS a TOP 09, STAN, KDU-ČSL, Senátor 21 a Pirátů, podpořilo jej pouze sedm senátorů za ANO. Proti byli i dva senátoři z klubu hnutí ANO — Robert Šlachta (Přísaha) a Petr Vícha (nezávislý, původně SOCDEM).

„Novela redukuje ochranu vlastnických práv, občanských práv, zvýhodňuje nejvyšší, nezřídka soukromé investory a dramaticky snižuje ochranu zdraví a životního prostředí. Nevychází ze zkušenosti odborníků, ale je politickým, jednostranně motivovaným návrhem ve prospěch skupiny developerů a investorů,“ zkritizovala návrh místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL).

Senát v doprovodném usnesení poslance vyzval, aby jeho veto nepřehlasovali, a vládu, aby standardní legislativní cestou připravila novou komplexní stavební novelu. Vládní většina v dolní komoře parlamentu se však horní komoru vyslyšet nechystá. „Žádný zákon není dokonalý, ale naše snaha byla, je a bude připravit reformu stavebního práva, aby posunul stavebnictví v ČR do 21. století. Zákon se vrací do sněmovny a já udělám vše proto, aby byl schválen co nejdříve a putoval k prezidentovi,“ uvedla na sociálních sítích ministryně pro místní rozvoj Mrázová.

Návrh se tak vrátí do sněmovny, k jeho schválení je nutné, aby jej podpořilo alespoň sto jedna poslanců. Vládní koalice má 108 mandátů, opozice proto s jeho úplným zamítnutím nepočítá. Opětovné projednání však může zdržet obstrukcemi.

„Výslednou podobu stavebního zákona, která prospívá především velkým developerům, vládní koalice pravděpodobně na sílu protlačí,“ řekla pro DR předsedkyně pirátského poslaneckého klubu Olga Richterová. „Obávám se, že ke zvrácení přijetí již asi nedojde,“ uvedla poslankyně Adriana Chochelová (STAN), která proti návrhu ve Sněmovně vystupovala především kvůli oslabení památkové péče.

O něco optimističtější je poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení), která poukazuje na to, že při finálním třetím čtení pro návrh hlasovalo 88 vládních poslanců proti 79 opozičním. Tři poslanci se zdrželi — dva občanští demokraté a také vládní poslanec Ondřej Babka (ANO). „V červenci zákon prošel jen o pár hlasů, a tehdy stačila většina přítomných. Koalice má na papíře 108 mandátů. Rezerva sedmi hlasů je při dovolených a nemocech tenká,“ kalkuluje Svárovská.

„Mluvíme s jednotlivými koaličními poslanci, hlavně s bývalými starosty, kteří vědí, co centralizace stavebních úřadů udělá s jejich obcemi. Nebudu slibovat, že to zvrátíme. Nejpravděpodobnější scénář je, že vláda veto přehlasuje. Ale i pak tenhle zákon zůstane problémem vlády, ne náš — a my budeme velmi přesně dokumentovat, kdo pro něj zvedl ruku,“ dodává poslankyně a spolupředsedkyně Strany zelených.

Že by veto Senátu přimělo vládu k úpravě, nepředpokládá ani politický analytik Lukáš Jelínek. „Žádnou šanci na úpravu nevidím, vládní koalice je stmelená, ba zaťatá a kritiku nevnímá jako snahu zákon vylepšit, nýbrž jako útok proti sobě,“ říká. Dodává však, že poté, co zákon začne platit a ukáže své slabiny, může koalice začít pracovat na jeho novelizaci.

Pokud Sněmovna senátní veto přehlasuje, návrh poputuje prezidentovi, který jej může vetovat. V takovém případě by vláda potřebovala znovu 101 hlasů k jeho přehlasování.

Pavel se zatím k možnému vetu stavebního zákona nevyjádřil, předlohu však již dříve kritizoval a představy vlády o fungování nového stavebního úřadu označil za iluzorní. Minulý týden se s prezidentem sešla ministryně Mrázová a následně vyjádřila naději, že jej přesvědčila, aby zákon nevetoval. Prezidentská kancelář to však nepotvrdila.

Poslední slovo bude mít nejspíš Ústavní soud

Poslední možností, jak některé nejproblematičtější pasáže nové stavební legislativy odstranit, by tak byl zásah Ústavního soudu. Senátoři ODS a TOP 09 již přislíbili, že se na něj v případě schválení zákona obrátí, ve hře je také zapojení poslanců. Podle oslovených odborníků přitom takový návrh není bez šance.

„Nelze vyloučit, že by Ústavní soud proti novému stavebnímu zákonu mohl zasáhnout a některá jeho ustanovení zrušit, pokud bude schválen ve znění odmítnutém Senátem,“ říká pro DR ústavní právník Ondřej Preuss z Univerzity Karlovy. Podle něj zákon výrazně vychyluje pomyslné kyvadlo ve prospěch soukromých zájmů oproti zájmům veřejným, komunit a sousedství.

„Je pravděpodobné, že Ústavní soud zruší některá ustanovení. A možná, že jich bude i poměrně hodně. Méně pravděpodobné je, že by zrušil celou novelu, nicméně ani to rozhodně nelze vyloučit,“ předpokládá specialista na právo životního prostředí Petr Svoboda z Univerzity Karlovy.

Podle Svobody by důvodem mohla být nejen nestandardní legislativní cesta, kterou byla novela předložena jako poslanecký návrh, ale také její celková nepřiměřenost spočívající v upřednostnění zájmů stavebníků před zájmy vlastníků nemovitostí, obcí a dotčené veřejnosti a před ochranou životního prostředí a památek. Ústavní soud by v takovém případě dal fakticky zapravdu výtkám, jež nyní znějí z opozice a občanské společnosti.