Občané jsou nejkompetentnější částí české politiky

Jakub Patočka

Shrnutí volebních výsledků: vyhráli lidovci a lidé, prohrál xenofobní populismus.

Shrnutí volebních výsledků v sedmi bodech:

  1. Mimořádně nízká volební účast napovídá, že letošní senátní volby neměly žádné ústřední téma. Jako by o nic nešlo, nikdo nedokázal vyprávět ucelený příběh, proč by právě jeho senátní klub v Senátu měl posílit.
  2. KDU-ČSL jediná může slavit. Podařilo se jí dosáhnout historického úspěchu, své vítězství spíš utrpěla, protože konkurence se prostě neúčastnila. Lidovcům při nízké účasti pomohla disciplinovanost jejich voličů. Jistě jim pomohla také skutečnost, že si jedno volební období pobyli mimo sněmovnu: pochopili, že v české politice nic nebudou dostávat zadarmo a slušné personální práce se evidentně zatím drží.

  3. ČSSD klesá takřka střemhlav. Tak málo mandátů jako letos snad nezískali sociální demokraté v minulosti v senátních volbách ještě ani jednou. Umocnil se trpký dojem z krajských voleb. Na analyzování příčin přijde čas. Jasné ale je, že se, ČSSD vůbec nijak nedokáže motivovat své kmenové voliče, aby ji podpořili. To má dvě možná vysvětlení. Buď je možné, že lidé ztrácejí zájem o sociálně demokratické ideje, o sociálně-demokratický program. Anebo ČSSD přestává být věrohodnou reprezentantkou svého programu v současném personálním složení: po rozmanitých krajských mafiích, voliči zatočili i s několika senátními stálicemi. Jasnou dobrou zprávou letošních voleb je, že zcela propadali sociálně demokratičtí politici koketující s ficovskou a zemanovskou xenofobií: Hašek, Škromach i Foldyna. Je naopak dobře, že jako jeden ze dvou senátních kandidátů ČSSD, uspěla jedna z nejkultivovanějších osobností strany: profesor Žaloudík.
  4. Jako jeden z největších poražených letošních voleb vyšel Miloš Zeman: jím z Hradu hlásané myšlenky voliči zřetelně odmítli. Může to být předzvěst výsledku prezidentských voleb 2018? Nespěchejme, krajských voleb se účastnilo o dvacet procent méně, a druhého kola senátních dokonce o čtyřicet procent méně, voličů nežli voleb prezidentských. Hypotéza, že doma zůstaly voličské segmenty, jimž se Zemanův primitivismus nepříčí, má racionální jádro. Ale představa jeho konce na Hradě je moc pěkná. A po dnešku o krapet realističtější.
  5. Bývaly časy, kdy by v ODS byli ze zisku tří mandátů zhrozeni. Nyní jásají, až se v jejich sídle třesou lustry. Tu radost z malosti, jež není zcela zanedbatelnou, jim přejme. Každopádně, pokud by se mělo stát, že se česká pravice bude přeskupovat kolem ODS, a nikoli kolem evropštější a v řadě ohledů civilizovanější TOP 09, byla by to pro českou politiku smutná zpráva.
  6. Jen tři mandáty získalo i Babišovo ANO, stejný počet jako ODS. Ukazuje se, že když se proti všem tak hlasitě vymezujete, snadno se vám stane, že se proti vám ostatní spojí, což nyní babišovci zjišťují i v krajích. Pro sněmovní volby z toho lze ale vyčíst málo: Babiš má výchozí pozici mnohem lepší než ve volbách krajských, o Senátních nemluvě, protože vztah voličů k jeho projektu je vázán na něj osobně. To se v krajských volbách promítlo tlumeně a v Senátních minimálně. Navzdory výsledku senátních voleb Babiš pravděpodobně ve sněmovních volbách oslaví drtivé vítězství, pokud se neprobere česká levice, zejména ČSSD.
  7. Nižší účast měla jeden příznivý důsledek. Tím, že přišlo méně lidí, v daleko větší míře se na hlasování podílela politicky kompetentnější část veřejnosti; řečeno polopatě těžkomyslnější spoluobčané zůstali doma. Senátní volby přinesly do celostátní politiky spoustu sympatických a slibných tváří, ochranáře Petra Orla v Novém Jičíně, Tomáše Czernina v Jičíně, Renatu Chmelovou v Praze, ale na prvním místě mezi nimi stojí největší vítězka dnešního dne, starostka Ratíškovic Anna Hubáčková.
    Diskuse
    DU
    October 16, 2016 v 10.39
    Přišli ti konstruktivnější voliči
    Proto souhlasím s bodem 7. a nemusí úplně platit bod 2. Například v obvodu Kroměříž ke druhému kolu přitáhlo spoustu lidí to, že KDU-ČSL nabídla kvalitní kandidátku, za kterou byla dobrá práce v sociálních službách. Podobně jako v sousedním obvodu Hodonín úspěšná starostka Hubáčková. KDU-ČSL vsadila na kvalitní kandidáty ve svých silných obvodech a uspěla.

    Ve sněmovním volbách zcela s jiným volebním systémem a účastí voličů může být ale výsledek úplně jiný.
    PM
    October 16, 2016 v 21.27
    Prohrál xenofobní populismus
    a vyhrál občanům sympatický populismus oligarchy.
    Paralyzovaná levice se následkem mesaliance s oligarchií
    stala křovím ve hře Vyšegrádský oligarcha Babiš ..... viz program představení - osoby a obsazení.
    JN
    October 17, 2016 v 10.36
    Jednou je "lid" xenofobní a fašistický blbec,
    a "problém přežívá ve svobodné volbě voličů" (to je, prosím, vážně míněno v jiném článku zde na DR!), natožpak abychom "lidu" svěřili takový nebezpečný nástroj, jako je referendum (v Deníku Referendum jsme přece proti referendu :-),

    a za chvíli je zase "lid" "nejkompetentnější částí politiky".

    Kdo tomu má rozumět?

    Jestliže nižší účast měla příznivý důsledek v tom, že se na hlasování podílela politicky kompetentnější část veřejnosti, což třeba uzákonit, že referendum bude platné pouze v případě, pokud k němu nepřijde více než 20% oprávněných voličů?

    (Aby to zas nebylo nedemokratické: do dvacetiprocentní účasti by bylo referendum platné, 20 - 90% účast referendum neplatné, účast nad 90% referendum opět platné :-)
    JN
    October 17, 2016 v 11.7
    Dvě nebezpečí pro demokracii a dva úhly pohledu na účel demokracie
    1.) Demokracie může být ohrožována většinou utrženou ze řetězu (viz například žhářské útoky na ubytovny azylantů či žadatelů o azyl v Německu).

    2.) Demokracie může být ohrožována menšinou utrženou ze řetězu (někteří intelektuálové a "humanisté" jdou po hodnotách jak vosy po pivu, a pak je napadají takové šílenosti, jako že třeba "problém přežívá ve svobodné volbě voličů").

    Cílem demokratického způsobu řízení společnosti může být:
    a) nalézt "objektivně nejlepší řešení" daného problému
    b) ochránit a prosadit zájem většiny při současném respektování základních principů demokracie (dělba moci, respektování práv menšin...)
    JN
    October 17, 2016 v 11.24
    Pokud hledáme "objektivně nejlepší řešení",
    pak opravdu "problém přežívá ve svobodné volbě voličů", kteří takové "nejlepší" řešení skutečně nejsou schopni nalézt. (Já osobně si myslím, že žádné takové "objektivně nejlepší řešení" ani neexistuje.)

    "Nejlepší řešení" je tedy možno prosazovat jen proti vůli většiny voličů (antidemokraticky!), kteří se tímto postupem naopak radikalizují (akce a reakce) a začnou demokracii ohrožovat také (viz bod 1 a 2). V tomto perverzním chápání demokracie jako "hledání nejlepšího řešení" vidím problém (post)moderní levice.
    JP
    October 17, 2016 v 16.54
    Kdo vyhrál volby?
    "Prohrál xenofobní populismus
    a vyhrál občanům sympatický populismus oligarchy."

    Pane Petrasku, klobouk dolů a projev nejvyšší úcty; sáhodlouhé analýzy celých kohort profesionálních politologů nedokázaly, obávám se, vystihnout pravou podstatu právě proběhlých voleb natolik precizně, jako Vy touto jednou jedinou větou.
    PM
    October 17, 2016 v 17.20
    Šapó nad nemalou provokací pane Poláčku
    Přečetl jsem právě nečerstvé - v posledním Cajtu čerstvě zveřejněné - Heideggera dopisy bratrovi.
    A ptám se - kolik ve filosofii trochu sečtelých přátel v našem okruhu, o tom nechtělo do posledního momentu vědět/slyšet?
    Co s tím - má nás rozprava s nimi nudit nebo inspirovat ...bych se pozeptal.

    JN
    October 17, 2016 v 17.33
    Pane Poláčku, když se dívám na výsledky 2. kola senátních voleb,
    neřekl bych, že vyhrál populismus oligarchy.

    A v krajských volbách v poměrném systému vyhrávají ti, kteří spolu složí nadpoloviční většinu (kteří se spolu dokáží dohodnout).
    JN
    October 17, 2016 v 17.41
    Ostatně, pokud by jednotlivý volič ve sněmovních volbách volil "svoji představu složení celé sněmovny"
    (jednotlivým stranám by dával procenta do celkového součtu 100%), myslím, že k tomu populismu by nemohlo docházet tak snadno.
    JN
    October 17, 2016 v 18.3
    Moudří lidé nejprve vytvoří volební zákon, který v mnohých případech nutí voliče volit populisticky,
    a pak ti moudří lidé znechuceně řeknou, že voliči volí populisticky.
    + Další komentáře