SPD: úspěch virtuální reality
Pavel ŠaradínObavy byly liché, migrace se nestala hlavním tématem krajských voleb. Politolog Pavel Šaradín se zamýšlí nad úspěchem Okamurova uskupení, které se stalo v podstatě jediným úspěšným hráčem mezi protiimigračními stranami.
Úspěch Tomia Okamury byl vedle slabé podpory pro KSČM největším překvapením krajských voleb. Některé průzkumy ukazovaly, že pokud bude protiimigrační politika hrát nějakou roli, pak spíše omezenou a rovněž se předpokládalo, že v krajských volbách zůstanou voliči, kteří toto téma berou za své, nakonec doma.
Na mítincích SPD nebylo plno, ale poslanec Okamura dokázal využít virtuální realitu sociálních sítí. Jazyk, názory a návrhy členů SPD a jejich sympatizantů nakonec měly silný mobilizační potenciál. Při nižší volební účasti pak znamenaly tisíce hlasů zisk mandátů ve většině krajů.
Tomio Okamura naprosto zastínil všechny ostatní protiimigrační extrémistická uskupení a pravděpodobně se stal již hlavním a jediným nositelem této politiky v českých zemích. Úspěch mu zcela jistě pomůže i v přípravě na sněmovní volby.
Uvědomit si však musíme ještě jednu skutečnost. V krajských volbách nevolíme osobnosti, ale stranu. V personalizovaném systému by byl úspěch SPD mnohem menší, možná by strana nezískala žádný krajský mandát. To je také případ Martina Konvičky, který zcela propadl v senátních volbách. Musel se spolehnout na vlastní síly, nestačil Facebook a v osobním kontaktu s potenciálními voliči neuspěl.
Volební kampaň před krajskými volbami ukázala, že obavy, které zaznívaly před rokem, byly liché. Migrace se nestala hlavním tématem krajských voleb, což je jen dobře. Jakékoliv prohlubování nenávisti je pro každou společnost zničující.
SPD leckde v koalici s SPO bude promlouvat do krajské politiky a získá státní peníze za mandáty. Připomínám jen, že ty, které obdržel dříve Úsvit, dokázal pan Okamura velmi rychle ve svůj vlastní prospěch utratit.
Není to však nic, co by nás mělo vést k panice. V každé společnosti je segment občanů, který má blízko k radikální politice a podporuje extrémistické a zkratkovité představy. Česká společnost není výjimkou. Již dříve tu byl Miroslav Sládek, dnes je tu Tomio Okamura.
To je realita svobodné společnosti. Odpovědností ostatních politických stran je, aby poslanec Okamura zůstal tam, kde se nyní nachází: na okraji.