Předsedové opozičních stran od politického středu doleva deklarují, že jsou otevření novým členům. Velká většina tuzemských politických stran má naproti tomu dosud podobu početně velmi omezených, exkluzivních klubů, kterým členstvo v posledních letech většinou setrvale ubývalo. Některá uskupení mají navíc proces přijímání nových plnohodnotných členů pomalý a silně centralizovaný, což je zejména případ Starostů a nezávislých.

Diskusi o otevřenosti tuzemských politických stran vzbudil projev předsedy spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláše Mináře na březnové velké protivládní demonstraci na pražské Letenské pláni. „Jestliže nechceme skončit jako posledně, aby se to jenom prohlubovalo, budeme muset my všichni udělat něco víc. (…) Budeme potřebovat, aby více lidí vstupovalo do politických stran,“ uvedl.

„Občanská společnost se může snažit, jak chce, ale pokud se nezmění politické strany a neuvidíme renesanci u opozice, tak to nebude stačit,“ prohlásil dále Minář a přímo vyzval politické strany, aby se otevřely novým lidem, pustily je na kandidátky a ukončily „strejcokracii“, v níž jsou funkce udělovány spíše za zásluhy než vítězstvím v souboji idejí.

Strany jako elitní kluby

V minulosti se některé české politické strany stavěly k přijímání nového členstva rezervovaně. Nejednalo se přitom pouze o centralizovaná hnutí tzv. politických podnikatelů, jako jsou Andrej Babiš nebo Tomio Okamura, jemuž se kvůli neochotě otevřít se novým členům rozpadlo v roce 2015 jeho první hnutí Úsvit. Úskalí totiž představovala i někdejší praxe masových nákupů nájemných, falešných straníků za účelem zisku hlasovací většiny v místních buňkách, jako se to před nástupem Petra Fialy v roce 2014 dělo třeba v ODS v Praze nebo na severu Čech.

Politolog Michal Malý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy potvrzuje, že exkluzivní charakter většiny českých politických stran stále přetrvává. „Kdo se do strany dostane a kdo ne, stále z velké části rozhodují stranické elity a lokální funkcionáři. To pak pomáhá udržovat moc uvnitř existujících struktur a zároveň odrazuje nové zájemce, kteří často nevidí, že by vstup do strany znamenal skutečný vliv na její fungování nebo rozhodování. Odráží se to i v dlouhodobě nízkém počtu členů,“ vysvětluje Malý pro Deník Referendum.

Data o počtu členů českých stran mu dávají za pravdu. Nejsilnější českou stranou je se zhruba 18 tisíci členy KDU-ČSL, jíž však členstvo rychle ubývá. Ještě před deseti lety totiž strana měla bezmála 28 tisíc členů.

Prvenství v počtu členů mají lidovci poměrně čerstvě. Teprve v roce 2023 předběhli kdysi zdaleka nejpočetnější komunisty, jimž ale počty členů dlouhodobě velmi rychle klesají: loni jich evidovali asi 15 tisíc, zatímco ještě před deseti lety to bylo třikrát tolik.

Největší vládní strana, hnutí ANO, má necelé tři tisíce členů, nejsilnější opoziční strana ODS měla loni necelých jedenáct tisíc členů. STAN i TOP 09 mají zhruba dva tisíce členů, Piráti přes 1100 členů.

Politolog Malý upozorňuje, že české politické strany v metodách zatraktivnění členství zaostávají za západoevropskou praxí. „V západní Evropě jsme v posledních letech mohli sledovat pokusy tento trend zvrátit, například zaváděním digitálního členství, přímé volby lídrů nebo většího zapojení členské základny do vnitrostranického rozhodování. České strany naopak působí spíše tak, že si stávající vedení chce zachovat kontrolu nad tím, kdo do strany vstoupí a kdo bude mít hlas,“ dodává Malý. Oslovení lídři sněmovních stran však to, že by nestáli o nové členy, jednoznačně odmítají.

Hnutí STAN má dlouhodobě zavedené pravidlo, že členem se může stát ten, kdo byl předtím dva roky registrovaným příznivcem, což je určitý předstupeň členství. Registrovaný příznivce má stejná práva jako běžný člen, jsou mu však ke kandidatuře zapovězeny nejvyšší stranické funkce. Zájemci se mohou registrovanými členy stát již od 16 let. O jejich přihlášce rozhoduje vedení krajských organizací, zatímco o udělení plnohodnotného členství rozhoduje celostátní předsednictvo. Proti jeho rozhodnutí se nelze nijak odvolat.

Předseda hnutí STAN a poslanec Vít Rakušan však odmítá, že by jeho hnutí bylo vůči zájemcům o členství uzavřené. „Starostové jsou v přijímání nových lidí otevření dlouhodobě, před sněmovními volbami jsme v rámci Podpisovky dostali na volitelná místa i lidi mimo tehdejší členskou základnu. Že u zájemců o členství probíhá základní kontrola, kdo jsou a jaké hodnoty zastávají, považuji za přirozené a vlastně nezbytné. Nemělo by to ale znamenat překážku pro lidi s autentickým zájmem o naši politiku,“ říká pro DR předseda STAN a exministr vnitra Rakušan.

Status registrovaného příznivce nabízejí i Piráti, u nich však jde o alternativní formu členství, která není podmínkou pro členství plnohodnotné. Registrovaní příznivci mají menší rozsah práv, při všech hlasováních mají pouze poradní hlas a nemohou rovněž kandidovat do vedení. O členství v České pirátské straně podle stanov rozhodují po podání přihlášky jednotlivá oblastní předsednictva.

Kampaně pro nábor nových členů

„Výzvu Milionu chvilek z Letné slyšíme a bereme ji vážně. Piráti jsou novým členům otevřeni dlouhodobě. Dáváme prostor novým tvářím a sestavujeme kandidátky tak, aby na nich byli lidé, kteří chtějí opravdu řešit problémy ve svém městě nebo obci. Na našich kandidátkách se často objevují i nestraníci, odborníci nebo aktivní lidé z komunit,“ deklaruje pro DR předseda Pirátů, poslanec a bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib.

Piráti proto spustili kampaň 1155. „Plná Letná ukázala, že v České republice pořád máme spoustu lidí, kteří chtějí zemi posouvat dopředu. Všechny tyto lidi chceme oslovit a vyzvat: pojďte do toho s námi. Vstupte ještě letos k Pirátům. Velmi silně vnímáme, že demokracie v České republice je v ohrožení. Je za pět dvanáct, ale ještě je šance to změnit,“ říká Hřib. „U Pirátů nemáme strejcokracii, chceme u nás mít nové tváře, máme transparentní fungování, a hlavně, máme konkrétní řešení, jak zlepšovat každodenní život lidí,“ slibuje.

Kratší cestu ke členství než STAN nabízejí i lidovci. Podle jejich stanov o členství rozhoduje vedení místních organizací a okresní výbor strany. Pokud okresní výbor nerozhodne do šedesáti dnů, má se za to, že souhlasí: pokud se naopak k žádosti o členství nevyjádří do tří měsíců místní organizace, rozhoduje organizace okresní.

„Otevřenost KDU-ČSL není jen prázdným heslem, ale naší realitou. Nejlepším důkazem je výrazně obměněný poslanecký klub, v němž jsme po volbách dali prostor celé řadě nových tváří,“ říká pro DR dosluhující lidovecký předseda, poslanec a bývalý ministr zemědělství Marek Výborný. „Tento trend potvrzuje i současný zájem veřejnosti. Opakovaně vyzýváme celou společnost ke vstupu do politiky a jen za poslední měsíc jsme zaznamenali desítky zájemců o členství. Naše dveře jsou otevřené všem, kteří chtějí pracovat pro dobrou věc,“ deklaruje.

Otevřenost slibuje také spolupředsedkyně Zelených, poslankyně Gabriela Svárovská. Zde o přijetí nových členů hlasují členové základních organizací, v případě zamítnutí se lze odvolat ke krajské revizní komisi. „Členská základna Zelených funguje do značné míry jako součást občanské společnosti: lidé se u nás angažují ve svém volném čase, nad rámec svých běžných povinností, a většinou ne proto, aby získali nějaké výhody nebo funkce. Mnozí z nich jsou zároveň aktivní i v místních spolcích, iniciativách nebo odborech,“ říká Svárovská pro Deník Referendum.

„Nové členky a členy vítáme a snažíme se je co nejdříve zapojit do práce, ať už na komunální, nebo celostátní úrovni. Pravidla pro vstup samozřejmě existují, je to určitý proces, ale určitě nemají sloužit k tomu, aby nové lidi odrazovala. Naopak,“ dodává.

Nové lidi do svých řad potom zvou i malá, dosud neparlamentní uskupení. V případě zájmu o členství ve straně Levice nebo hnutí Budoucnost je možné vyplnit přihlášku online. „Strana Levice je novým členům otevřena. Nabízíme skutečnou alternativu pro ty, kterým nestačí prázdná hesla a stále stejní politici, kteří se dokola střídají v parlamentu. Chceme systémovou změnu a vítáme ty, kteří na tom chtějí pracovat s námi,“ říká pro DR spolupředsedkyně Levice Markéta Juřicová.

„Nabízíme otevřené dveře a demokratické stanovy pro všechny, kdo se chtějí zapojit a sdílejí s námi hodnoty společnosti postavené na solidaritě a spravedlnosti. Pokud chceme spokojený život bez hrozeb války, klimatického kolapsu a autoritářských vlád, budeme se o něj kolektivně muset zasloužit. Sám od sebe nepřijde. A sám to také nikdo nezvládneme,“ deklaruje spolupředseda hnutí Budoucnost Jakub Kovařík.

Nová sociálnědemokratická strana, již plánuje založit bývalý premiér Vladimír Špidla, zatím systém přijímání nové strany ustavený nemá: věc bude aktuální až po jejím formálním založení v květnu nebo červnu.