Ministerstvo životního prostředí je potřeba zbavit zelených extrémistů a zelené ideologie. Pokud máte pocit, že jste tento výrok nedávno slyšeli a řekl ho současný ministr zahraničí a životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě), tak jste, přátelé, vedle. Je to citát Pavla Drobila z doby, kdy nastupoval v roce 2010 jako ministr životního prostředí tehdejší Nečasovy vlády.

Nakonec úřadoval pouze půl roku, jelikož jeho nedlouhá mise na ministerstvu skončila neslavně. Na veřejnost se dostaly nahrávky, na kterých Drobilův poradce žádal ředitele Státního fondu životního prostředí o využití veřejných peněz pro financování chodu ODS a Drobilovy osobní politické kariéry. I za ten půl rok si však stihl vysloužit nálepku jednoho z nejméně ekologických ministrů životního prostředí vůbec.

Drobil jako Macinka

Pro svou škrtací mánii v agendách ministerstva, nepříliš odlišnou od té Macinkovy současné, ale i kvůli verbálním útokům vůči ekologickému hnutí, získal jako vůbec první člověk zároveň anticenu Ropák roku i Zelenou perlu pro nejantiekologičtější výrok. Drobil prostě patřil k lidem, kteří tady pěstovali a udržovali nenávist vůči ekologickým organizacím. Je dobré si tuto neblahou historii jednoho z dřívějších hlavních ideologů strany ODS připomenout právě dnes. Proto, že právě Pavel Drobil se po dlouhé době dostal do vedení strany coby její místopředseda.

Pokud někdo stále nemá pocit, že by se ODS na svém posledním sjezdu rozhodla jít cestou sbližování s Motoristy, je dobré říct, že dalším místopředsedou se stal Alexandr Vondra. Ten si podobně jako Filip Turek a Petr Macinka vybudoval svůj veřejný obraz na odporu proti klimatické politice a adorování hnutí MAGA současného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Přičemž v tomhle svém postoji patřil v Evropském parlamentu k elementům, které spojovaly nejodpornější části tamní krajní pravice.

Vzpamatujme se 

ODS tak na svém sjezdu rozhodně nevyslala signál, že by chtěla být aktivní a programovou alternativou vůči současné vládě. Silou, které záleží na kvalitě demokracie a budoucnosti náš všech. Spíše naopak. Do svého vedení zvolila lidi napojené na fosilní byznys, na největší české podnikatele. Lidi, jejichž agenda se ve většině bodů překrývá s tou Babišovou i Macinkovou. Proto pokud má dneska někdo pocit, že ODS bude se současnou vládou bojovat do posledního dechu, bude jistě brzy zklamán.

Při současném složení vedení ODS je dokonce velmi dobře možné, že tato strana bude chtít v dohledné době vstoupit do vlády s některými stranami současné vládní garnitury. Ideově, jak je z historie vidno, není mezi lidmi jako je Pavel Drobil nebo Petr Macinka zas tak velký rozdíl. Chová-li ještě někdo naději, že by ODS mohla sehrát pozitivní roli v ochraně české demokracie, měl by tuto myšlenku začít rychle opouštět. Čím dříve se to totiž stane, tím lépe pro naše budoucí vyhlídky.