Řecký úspěch klame
Janis VarufakisŘecký ekonomický „úspěch“ je zdánlivý: spekulanti vydělávají na dluzích, zatímco většina lidí chudne. Je to varování pro Německo, aby se nevydalo stejnou cestou.
Jistě jste slyšeli o tom, jak se Řecko proměnilo z problémového státu v příkladnou zemi — jak se z největšího evropského lempla stal třídní premiant. Tento článek však není o Řecku samém, je určen Evropanům, jimž hrozí, že dopadnou stejně, pokud uvěří příběhu o „řeckém úspěchu“ a pokusí se jej napodobit.
Dnes je Řecko pro finanční spekulanty novým Eldorádem. Přijedou, koupí problémovou hypotéku za pět procent její nominální hodnoty, vystěhují rodinu žijící v zastaveném bytě, prodají byt za polovinu původní výše úvěru — a voilà, vydělají desetkrát víc. Část těchto zisků pak investují do řeckých státních dluhopisů, aby díky pokračující podpoře řeckého dluhu ze strany Evropské centrální banky bez rizika inkasovali výnosový rozdíl oproti německým dluhopisům.
V záři řeckého „úspěchu“ se vyhřívá i velký evropský byznys. Za peníze poskytnuté řeckými bankami — které přitom řečtí daňoví poplatníci museli zachránit obřími půjčkami od daňových poplatníků zbytku Evropy — koupila německá státní firma čtrnáct lukrativních letišť (včetně těch na Mykonosu a Santorini), zrekonstruovala je z evropských dotací určených pro Řecko a nyní inkasuje pohádkové zisky, které přes Lucembursko plynou zpět do Německa.
Mezitím nová řecká dluhová bublina žene hospodářský růst nad průměr Evropské unie a vrací zemi zpět do nesmyslného, dluhy poháněného růstu jako v roce 2005, kdy celý západní finanční tisk jásal nad tím, že se Řecko „zařadilo k tvrdému jádru“ Evropy. Pokud se živíte tím, že vyděláváte peníze z peněz — aniž byste vytvářeli jakoukoli skutečnou novou hodnotu — co by se vám na tom mohlo nepozdávat? Řecko vám přece snáší zlatá vejce.