Nedávný komentář na webu Seznam Zprávy Pátek pro planetu ve školních jídelnách Zemi nepomůže a dětem uškodí se staví kriticky k návrhu bezmasých dnů ve školních jídelnách. Jeho argumentace však vychází z několika chybných předpokladů.

Autoři komentáře tvrdí, že zavedení jednoho bezmasého dne týdně nemá smysl, protože jde jen o symbolické gesto, které nezajistí skutečný přínos pro planetu. Z pohledu vědeckých dat je však situace odlišná. Výpočet uhlíkové stopy školních obědů provedený organizací CI2 ukazuje, že přechod na dvě bezmasá jídla týdně by znamenal snížení emisí CO2 o jedenáct procent, což odpovídá 58 900 tunám CO2 ročně. To je ekvivalentní tomu každoročnímu vyřazení přibližně třiceti tisíc aut z provozu. Takový dopad rozhodně není zanedbatelný.

Navíc snižování spotřeby masa a přechod k udržitelnějším stravovacím návykům není jen otázkou emisí. Masný průmysl je jedním z hlavních faktorů odlesňování a intenzivního využívání vody — například na výrobu jednoho kilogramu hovězího masa je potřeba přibližně patnáct tisíc litrů vody. Pokud chceme přispět k ochraně životního prostředí, jsou školní jídelny ideálním místem, kde začít.

Podle zprávy OSN představuje snižování spotřeby masa jednu z klíčových strategií pro zmírnění klimatické krize. Masný a mléčný průmysl generuje více než čtrnáct procent všech emisí skleníkových plynů způsobených člověkem, což je více než celý globální sektor dopravy dohromady. Zavedení bezmasých dnů je tedy nejen realistickým, ale i nutným krokem k udržitelnější budoucnosti.

Výživová hodnota rostlinných jídel: nikoli riziko, ale příležitost

Dalším argumentem autorů textu proti bezmasým dnům je údajné nutriční riziko, které prý může ohrozit zdraví dětí. Jejich tvrzení ale odporuje konsenzu odborných výživových institucí, včetně Světové zdravotnické organizace a americké Akademie pro výživu a dietetiku, které potvrzují, že dobře sestavená vegetariánská i veganská strava je bezpečná a plnohodnotná i pro děti.

Ve skutečnosti mají děti v České republice spíše opačný problém — nadměrně konzumují maso a v jídelníčku nedostatek vlákniny, ovoce a zeleniny. Data Státního zdravotního ústavu ukazují, že strava pětadevadesáti procent dětí nesplňuje doporučenou denní dávku vlákniny a na doporučených pět porcí ovoce a zeleniny dosáhne pouze osm procent obyvatel České republiky.

Výzkum publikovaný v časopise The Lancet Planetary Health ukazuje, že děti konzumující více rostlinných potravin mají lepší metabolické zdraví a nižší riziko vzniku diabetu 2. typu. Zajištění dostatečného množství vlákniny ve stravě školáků přispívá nejen k lepšímu trávení, ale i ke snižování rizika kardiovaskulárních onemocnění v dospělosti.

Tato fakta bychom měli při nastavování výživových standardů školního stravování zohlednit. Navíc jdou podle zprávy Evropské komise školní jídelny klíčovým místem pro zavádění zdravějších stravovacích návyků a podpora bezmasých jídel přispívá k jejich vyšší konzumaci i mimo školní prostředí.

Poskytněme dětem kvalitní a pestré jídlo

Objevují se hlasy, že bezmasé dny jsou ideologickým projektem, který vnucuje dětem určitý způsob stravování. Tento pohled ale ignoruje fakt, že školní jídelny nejsou neutrálním prostorem — dnes jsou normou každodenní masité obědy a děti, které preferují bezmasou nebo rostlinnou stravu, jsou naopak velice často diskriminovány.

V mnoha zemích Evropy je rostlinná volba ve školních jídelnách standardem — například v Portugalsku byla vegetariánská jídla zavedena zákonem už v roce 2017 a rovněž ve Francii jsou školy povinny nabízet bezmasou variantu každý den. Z výzkumu provedeného Univerzitou v Gentu vyplývá, že nizozemské školy, které zařadily více rostlinných jídel, nezaznamenaly pokles zájmu o obědy, rozšíření jídelníčku přivítali děti i rodiče a zařazení bezmasých dnů vedlo k lepším stravovacím návykům i mimo školní prostředí.

Diskuze o bezmasých dnech by se neměla vést o tom, zda maso, nebo rostliny, ale o tom, jak dětem zajistit vyváženou, pestrou a udržitelnou stravu. Školní jídelny by měly nabízet kvalitní a nutričně hodnotná jídla, ať už jsou masová, vegetariánská či veganská.

V této chvíli je v tomto směru zásadní, aby vstoupila v platnost novela vyhlášky o školním stravování a aby byly podpořeny připomínky Pestrých jídelen a dalších organizací, a zajistilo se tak udržitelnější a zdravější stravování studujících.

Pokud nám opravdu záleží na zdraví dětí i na budoucnosti planety, měli bychom podporovat opatření, která směřují ke snížení environmentální zátěže a zároveň učí děti zdravým stravovacím návykům. Zavedení bezmasých dnů ve školních jídelnách je jedním z takových kroků.