Čína versus USA v Chang-čou

Olga Lomová

Olga Lomová se ohlíží za víkendovým summitem G20 v Číně se zvláštním zřetelem na jednání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s americkým Barackem Obamou. Srovnává také reflexi schůzky v čínských a světových médiích.

Podle zpráv v našich médiích přineslo víkendové zasedání G20 v Chang-čou mírně optimistické zprávy, alespoň pro ty, kdo jsou přesvědčeni, že budoucnost světa je v dalším prohlubování globalizace. Státníci se zde v obecné rovině shodli, že je třeba dělat prorůstová opatření a dále otevírat a propojovat ekonomiky celého světa. Další bezpochyby pozitivní zprávou je, že v předvečer summitu jak čínská, tak americká strana ratifikovaly pařížské dohody o ochraně klimaty.

V zaujetí ekonomickými a ekologickými problémy bychom ale neměli zapomínat, že changčouské setkání mělo především důležitý politický rozměr, a to jak pro domácí čínskou politiku, tak i mezinárodně. Samotný fakt, že setkání představitelů dvaceti nejvlivnějších států světa se konalo v Číně, znamená upevnění Si Ťin-pchingovy pozice, podobně jako dříve pozvedly národní sebevědomí a pozici komunistické strany třeba Olympijské hry v Pekingu.

Vzájemné setkání čínské a americké delegace. Prezidenti Barack Obama a Si Ťin-pching v popředí. Foto archiv Brookings.edu

Zpravodajství v čínských médiích pochopitelně soustředilo největší pozornost na „předsedu“ Si Ťin-pchinga a zejména jeho úvodní projev. Si Ťin-pching v něm ve velmi obecné rovině nastínil projekt dalšího rozvoje inovativní, otevřené a propojené světové ekonomiky, která bude výhodná pro všechny a přivede lidstvo k všeobecné prosperitě. Mluvil při tom o novém začátku a plánu pro celý svět. Ve druhé části projevu pak naléhavě vyzval všechny zúčastněné, aby okamžitě započali společnými silami usilovat o vytvoření světa míru a stability, společně budovali prostředí ekonomické spolupráce, z níž všichni budou mít prospěch, a odstraňovali obchodní bariéry.

Problematické aspekty čínské participace na propojeném globálním trhu — zejména státem dotovaná nadprodukce oceli a podhodnocená domácí měna — v projevu pochopitelně zmíněny nebyly, zato projev obsahoval pasáž o potřebě investic s cílem rozvíjet hospodářství v Africe a dalších zatím málo vyvinutých ekonomikách.

Projev byl velmi obecný a plný frází, jak už to u takových projevů bývá. Čínská média mu však věnovala mimořádnou pozornost a Žen-min ž´-pao jej dokonce pod titulkem Nový začátek pro rozvoj Číny, nový plán pro růst celého světa uveřejnilo v úplnosti. Si Ťin-pching se tak ukázal národu jako moudrý vůdce nabádající zbytek světa k činu, a to s naléhavostí, která implikuje, že svět je v ohrožení, avšak Čína ho zachrání.

×