Na český mediální trh vstupují Číňané. Doma zavřeli pro cizince internet
Olga LomováVstup čínského vlastníka napojeného na jestřáby mezi čínskými komunisty do Soukupovy mediální skupiny je mimořádně varovnou zprávou pro českou demokracii.
Ani ne půl roku poté, co čínská firma CEFC koupila podíly v mediální skupině Empresa média a Médea Jaromíra Soukupa, zaujímají Číňané pozici, která jim umožní významně ovlivňovat české mediální prostředí. Podle společného prohlášení ze 16. února CEFC nyní vlastní třicetiprocentní podíl v Médea a devětačtyřicetiprocentní podíl v EMPRESA MEDIA.
V prohlášení se dále uvádí, že do statutárních orgánů obou českých společností jako člen představenstva vstupuje prezident společnosti CEFC Group (Europe) Company Haiping Chen (Čchen Chaj-pching) a členkou jejich dozorčích rad bude nedávno jmenovaná viceprezidentka téže společnosti Marcela Hrdá. Haiping Chen byl ještě loni generální ředitel CEFC Shanghai Financial Holding Co., tedy jedné z mnoha společností svázaných s China Energy Company (CEFC, čínsky Čung-kuo Chua-sin — „Důvěra v Čínu“).
Panuje oprávněné podezření, že mateřská firma, která má neprůhlednou vlastnickou strukturu a jejíž „předseda“ Ye Jianming (Jie Ťien-ming) je poradcem prezidenta Zemana, má úzké vazby na zpravodajské služby Čínské lidové republiky a frakci „jestřábů“ v Ústřední vojenské komisi. Marcela Hrdá dlouhodobě spolupracuje s Jaroslavem Tvrdíkem, je také bývalou generální ředitelkou České pošty, posléze televize Barrandov a je, nebo alespoň donedávna byla, poradkyní ministra vnitra v oblasti e-governmentu a poštovních služeb.
Ve společném prohlášení CEFC Group (Europe) a mediální skupiny Jaromíra Soukupa je citován také prezident mateřské CEFC a předseda její základní organizace Komunistické strany Číny v jedné osobě, pan Chen Qiutu (Čchen Čchiou-tchu; tentokrát v nové podobě nestandardního zápisu svého jména jako Chau To Chan).
CEFC Group (Europe) vznikla transformací na valné hromadě počátkem února, kdy se původní CEFC Investment (Europe) Company transformovala s cílem stát se matkou budoucí holdingové skupiny v Evropě.
Předchůdkyně CEFC Group (Europe) vznikla loni na podzim, kdy na sebe upoutala pozornost médií nákupem prestižních nemovitostí v Praze, investicí do Travel Service či do fotbalového klubu Slavia. CEFC nyní získává výrazný vlastnický podíl v třetím největším mediálním koncernu v České republice oslovujícím přes 85 procent populace České republiky.
Čínská firma s úzkými kontakty na prezidenta Zemana a velmi pravděpodobně také na Ústřední vojenskou komisi ÚV KS Číny, je nyní spoluvlastníkem například televize Barrandov, týdeníků Sedmička a Týden, elektronického deníku Týden.cz a dalších. Čínští partneři se podle vlastního vyjádření mají podílet na strategickém směrování společností, v nichž získali podíl.
Čínská společnost vstupuje na český mediální trh ve chvíli, kdy se v Číně samé zesíluje cenzura a s tím související drastická omezení pro zahraniční média v Číně. Počátkem února čínské Ministerstvo průmyslu a informačních technologií vydalo přísná nařízení zakazující zahraničním společnostem a společnostem se zahraniční účastí provozovat internetové stránky všeho druhu, od zpravodajství po zábavu a hry. Dále se zpřísňují pravidla pro čínské stránky pod hrozbou provinění typu „poškozování národních zájmů a národní cti“, „podkopávání společenské stability“ či „ohrožování společenské morálky a národních kulturních tradic“.
Rozhodnutí ministerstva je dalším projevem přitvrzování čínského vedení vůči vlastním občanům. Je bezpochyby také nepřímým výrazem napětí v čínské společnosti a sílící potřeby nalézt alternativu ke stávajícímu autoritářskému režimu, který v korupčních skandálech a za rychle se zvětšujícího rozdílu mezi bohatými a chudými ztrácí legitimitu.
Tyto nové zákazy omezující mediální trh v Číně také dokládají, že čínské vedení je přesvědčeno o velkém významu médií pro utváření světového názoru a politických sympatií. Lze předpokládat, že toto přesvědčení se bude uplatňovat i v rámci strategických rozhodnutí v české mediální skupině, jíž se čínská firma stala spoluvlastníkem. Jedná se o typický projev tvrdé verze někdejšího americké koncepce soft power, jak ji před více než deseti lety převzalo a modifikovalo vedení KS Číny coby jeden z pilířů své zahraniční politiky.