O koaličních vztazích hodně vypovídá vztah mezi ministrem vnitra Chovancem a ministrem financí Babišem. V souvislosti uspěchané reorganizace policie se rozehrála politická hra, mluvilo se o selektování kauz podle politických inklinací. Když Robert Šlachta odešel z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, tedy z resortu vnitra, dostal nabídku od Celní správy, tedy do resortu financí. Na policejního prezidenta se tehdy snesla kritika za reorganizaci policie, ovšem ministr financí tehdy zase vyměnil celé vedení celníků.

Snaha dostat Roberta Šlachtu na vysoce postavené místo v Celní správě je tak silná, že se přitom obchází i nezbytné výběrové řízení. Místo náměstka generálního ředitele má vykonávat bez tendru a jaksi jen dočasně. Mezi tím teprve může absolvovat několikaměsíční základní kurs pro celníky, aby mohl splnit vůbec jednu z nejjednodušších podmínek takové funkce, tedy mít aspoň základní celní zkoušky. Jinak by byl z tendru už z administrativních důvodů prostě vyloučen.

Šlachta má pak na celní správě vybudovat útvar s podobnými ambicemi jako má policie, tedy zjišťovat a vyšetřovat výnosy ze zločinné činnosti. V rámci nové koncepce celní správy chce Babiš posílit její kompetence a to směrem k vyšetřování trestných činů. Což byla dosud výhradně kompetence policie. Celníci v České republice, stejně jako v řadě jiných zemích, působí pouze v přípravném řízení. V resortu ministra financí již existuje finančně analytický útvar k vyhledávání informací o špinavých penězích.

Proč tedy ten zájem učinit z celníků další policii? Kompetence ke kontrole má celní správa již dnes, vlastní vyšetřování v rámci trestního řízení je ale něco nového. Celní správě nelze přiřknout výlučnou kompetenci při vyšetřování, a tudíž bude nutné, aby v rámci trestního řízení spolupracovala s policií. A v rámci dohledu nad průběhem řízení i se státním zastupitelstvím. Nebudou mezi celníky a policisty spory, podobně jako tomu bylo mezi elitními útvary policie před reorganizací?

Za této situace se nabízí jednoduchá otázka. Jde-li u kompetencí celníků o koncepční záležitost, proč tomu návrhu nepředcházela detailní debata na meziresortní úrovni — s ministerstvem spravedlnosti, ale zejména s ministerstvem vnitra? Nesystémové přetahování mezi resorty ničemu nepomůže. V této oblasti již od roku 2014 úspěšně pracuje speciální jednotka, takzvaná daňová kobra složená z policistů, celníků a pracovníků daňové správy. A ministr vnitra oznámil, svůj úmysl obnovit finanční policii, zrušenou za ministra Langra v roce 2007. Tak ví pravá ruka, co dělá levá?

Potřebujeme komplexní a efektivní řešení, ne stát uvnitř státu, který bude předmětem napětí nejen uvnitř koalice, ale bude destabilizovat práci na úseku daňových deliktů a vyšetřování kauz spojených s výnosy z trestné činnosti. Pokud byl jistý úspěch Roberta Šlachty v tom, že mimo rámec daných zásad práce s informace ukrýval ty choulostivé i uvnitř složek, které by měly spolupracovat, naznačuje to, že „pomáhat a chránit“ může mít selektivní charakter. A tragédií by bylo podezření, že v podhoubí volebního boje jsou informace na volební konkurenty a možná i strategický cíl přeskupit moc v této zemi.