Odbory odmítají novelu vodního zákona, kterou předkládá ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a která je zařazená na jednání vlády příští týden ve středu. Součástí novely je postupné zvyšování poplatku za odběr podzemní vody do roku 2022 ze současných dvou až na šest korun za metr krychlový vody. Podle odborů to ale ve skutečnosti v případě výroby vody z podzemních zdrojů díky technologickým ztrátám, zisku a DPH znamená navýšení o osm korun.

Odbory upozorňují, že jsou oblasti například Olomoucko, kde 96 % zásobování pitnou vodou je z podzemních zdrojů: „Pokud by se zvedly poplatky tak, jak jsou navržené v zákoně, přineslo by to sedm až osm korun zvýšení na metr kubický pitné vody, což by znamenalo u pětičlenné domácnosti s nízkými příjmy narůst výdajů až o 1700 korun ročně,“ popsal dopady návrhu v případě Olomoucka místopředseda Odborového svazu pracovníků dřevozpracujícího odvětví, lesního a vodního hospodářství Pavel Růžička.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula uvedl, že odbory společně se zaměstnavateli budou požadovat, aby se celá problematika vody od jejího zadržování v přírodě, ochrany až po cenovou tvorbu dostala na jednání tripartity.

„Náš požadavek je, aby vláda přerušila diskuzi k tomuto materiálu a šlo to na tripartitu. Jsme připraveni se k tomu operativně sejít,“ zdůraznil Středula, který připomněl, že příští jednání tripartity je 12. září, kam je možné tento bod zařadit. Pavel Růžička také poukázal na to, že k novele bylo podáno spoustu připomínek, které ale nebyly vypořádané. Odbory by chtěly, aby se novela vrátila k odborné diskuzi a začalo se hovořit o koncepci celého vodního hospodářství.

Ceny vodného a stočného stoupnou o 17 %, tvrdí odbory

Další problém, který podle odborů novela zákona obsahuje, je zvýšení poplatku za vypouštění vyčištěné odpadní vody do vod povrchových, aby provozovatelé byli motivováni ke zvýšenému čištění odpadních vod. „Ve skutečnosti jde o zavedení zcela nových poplatků za vypouštění odpadních vod, protože ze stávajících poplatků je účinný pouze ten za množství vypouštěných odpadních vod, který se v návrhu zvyšuje o 900 %!,“ poukazují odbory.

Podle nich se tak Česká republika dostává do absolutního čela v rámci Evropské unie, kde ve většině členských států takové poplatky hrazeny nejsou či jsou v minimální výši. Odbory také upozorňují na to, že vodné a stočné je u nás zatížené DPH, které opět v rámci Evropské unii patří mezi jednu z nejvyšší sazeb. „V souhrnu všech dopadů předpokládáme dopad do průměrné ceny vodného a stočného o 17 % a to je již opravdu zásadní sociální rozhodnutí,“ shrnují odbory,

Odboráři připomínají, že zdražení vody se občanů dotkne i nepřímo skrze růst cen potravinářských, zemědělských a průmyslových výrobců a služeb. „Je pravda, že máme průměrnou cenu vody v Evropě. Nejsme ani nahoře, ani dole, ale co se týče mezd, jsme ve spodní části Evropské unie. To znamená, jestliže zaměstnanci vydělávají a mají platit vodu průměrnou, samozřejmě platí procentuelně víc než v zemích na západ od nás nebo v drtivé většině zemí,“ doplnil Růžička.

Odbory rovněž varují, že novela zákona má pod rouškou ochrany vod získat zvýšené příjmy pro Státní fond životního prostření, přitom vůbec není garantováno, zda tyto finance budou skutečně účelově využity na ochranu vod, neboť v zákoně podle odborářů chybí jednoznačné účelové užití nově získaných prostředků. „Používá se pojem, že se ty peníze omašličkují a není možné je použít na jiný účel, což bychom považovali za jeden z prvních důležitých signálů, že výběr, který bude, se použije i pro oblast vody,“ dodal Středula.

Ministr životního prostředí Richard Brabec kritiku odborů podle ČTK odmítá. Jedná se podle něj o demagogii, protože pro čísla, která odboráři uvádějí, chybí podklady. Podle ministra průměrné zvýšení platby vyjde čtyřčlennou rodinu na sedmdesát až osmdesát korun ročně při mixu povrchové a podzemní vody. Richard Brabec také trvá na tom, že bez shody v koalici je připravený návrh stáhnout.