Očekávané zprávy z amerického trhu práce byly na konci minulého týdne příznivější, nežli se očekávalo. Po malém, a menším než očekávaném, přírůstku pracovních míst v květnu a mírném zlepšení počtu nových pracovních míst v červnu, došlo v červenci k významnému nárůstu pracovních míst v USA.

Celkově v červenci na americkém pracovním trhu vzniklo o 255 tisíc více nových pracovních míst a došlo k meziročnímu nárůstu průměrné mzdy o 2,6 procenta. Americké a také světové  finanční trhy  dostaly pozitivní signál o tom, že americká ekonomika, tedy nejvýznamnější ekonomika světa, je v dobré kondici. A že je před ní další hospodářský růst. 

Pokud jde o Čínu, druhou největší ekonomiku světa, u ní byl za druhé čtvrtletí zaznamenán meziroční růst HDP o 6,9 procenta, stejný růst byl v čínské ekonomice zaznamenán i v prvním čtvrtletí. Hospodářský růst v Číně je sice nižší než v předchozích letech, ale zdá se, že je stabilizovaný. Růst 6,9 procenta není vůbec špatné číslo.

Větší problém má Čína s obchodní bilancí, jejíž kladné saldo se v červenci dále zvýšilo, a to oproti očekávání analytiků. Dovoz do Číny klesal totiž rychleji nežli čínský export.

Světové finanční trhy tedy dostávají zatím vesměs dobré informace a zdá se, že jak psychologicky, tak i fakticky se dopad brexitu zatím omezuje jen na Velkou Británii. A nedopadá ani na Evropu a její hospodářství, ani například na Britské společenství anebo na USA. To je šest týdnů po rozhodnutí britských voličů o odchodu Velké Británie z EU velmi pozitivní zjištění.

A co česká ekonomika?

Česká ekonomika navzdory dobrému vývoji světové ekonomiky podle Mezinárodního měnového fondu neporoste v tomto roce tak rychle, jak se dosud očekávalo. Růst 2,3 procenta HDP, který se očekává v tomto roce, není úplně špatný, ale vzhledem k lepšímu výběru daní, než ministerstvo financí předpokládalo, jsou rozpočtové příjmy státu, a tedy i hospodářský výsledek státu, lepší než odpovídá  růstu HDP.

Vývoj českého průmyslu dokládají vcelku pozitivní čísla (v červenci 3,9 procenta). Zato české stavebnictví je nemocným mužem české ekonomiky a v červenci zaznamenalo meziroční pokles stavební výroby o 12 procent.

Projevuje se to, na co jsem již  před rokem upozorňoval, a tedy, že vláda nechává stavebnictví svému vývoji. Vládní ekonomové se plně spokojují s loňským příznivým vývojem v tomto odvětví, který byl způsoben masivním dočerpáváním evropských peněz v rámci předchozí, dokončované, finanční perspektivy Evropské unie let 2007-2013 v rozsahu přibližně 152 miliard korun.

Těch 152 miliard korun jsou téměř čtyři procenta HDP, což byl meziroční růst, který loni zhruba zaznamenala česká ekonomika. Vláda se zatím vůbec nezabývá vytvořením speciálního programu pro rozvoj stavebnictví.

Problémy jsou v čerpání peněz v oblasti veřejných staveb, ale také bytové výstavbě, v počtu nově zahajovaných staveb bytů. Rozvoj bytové výstavby zdaleka neodpovídá potenciálu levných hypotečních peněz, poskytovaných v současné době bankami na bytovou výstavbu. Nemá už vůbec smysl psát o impotenci Ministerstva pro místní rozvoj, pokud jde o vypracování sady zákonů na podporu výstavby bytů (komunálních, sociálních a družstevních).

Také meziroční nárůst průmyslové výroby je sice relativně slušný, ale nejdynamičtěji se vyvinula opakovaně výroba automobilů, kde v červenci došlo k meziročnímu růstu o 16,3 procent. Je však jasné, že česká ekonomika do budoucna nemůže stavět pouze na vynikající dynamice jednoho jediného odvětví ekonomiky.

Vynikající růst výroby osobních automobilů poněkud zakrývá ne právě povzbudivý vývoj v některých dalších průmyslových odvětvích. 

Český průmysl zatím může těžit z nižších cen většiny komodit pro průmysl, nežli za které se s těmito surovinami obchodovalo v posledních třech až pěti letech. V prvé řadě mám na mysli ropu, zemní plyn, ale také třeba průmyslové kovy a koneckonců i ceny surovin pro potravinářskou výrobu, kde v posledních týdnech došlo k výraznému poklesu cen pšenice a rýže, a to hluboce pod ceny, které přinesla minulá léta.

Představa České národní banky, že za této situace vývoje surovinových komodit může dosáhnout svého inflačního cíle, tedy růstu cen o dvě procenta, je představa jako z jiného světa. Dalších osm miliard korun vynaložených ČNB v měsíci červnu na udržení kurzu české koruny, jsou peníze vyhozené z okna, které by bylo možné použít jiným, lepším způsobem…

Zajímavým způsobem se v posledních dnech vyvíjí dolar ve vztahu k jiným měnám a také cena zlata, což jsou dvě veličiny, které spolu do značné míry souvisí. Cena zlata začala v posledních dnech klesat. Ne sice dramaticky, ale viditelně, z maxim dosahovaných ještě v minulém týdnu. A naopak relace dolaru — po oznámení příznivých indikací z amerického trhu práce — ve vztahu k euru zpevnila z kurzu 1,12 za euro ke kurzu 1,10 za euro.

Zdá se, i když bez záruky, že poslední čísla z amerického trhu práce mohou signalizovat zájem americké centrální banky, Fedu, o mírné navýšení úrokových sazeb ještě v září. Tento vývoj konec konců naznačuje i klesající cena zlata…