V USA vede už zase Clintonová, Trump nyní kazí, co může

Petr Jedlička

Hillary Clintonová má od konce července navrch ve všech průzkumech. Náskok si drží i po odeznění účinku nominačního sjezdu. Podle pozorovatelů pomáhá Clintonové velmi i sám Donald Trump, který aktuálně střídá trapné výroky s děsivými.

Vytisknout Facebook Twitter

Už ne o tři čtyři procenta jako na začátku léta, ale o pět až osm procent vede v průzkumech aktuálně mezi americkými registrovanými voliči Hillary Clintonová nad Donaldem Trumpem. Děje se tak týden po skončení velkého nominačního sjezdu Demokratické strany USA, tedy už po splasknutí větší části popularizační bubliny, jíž sjezd tradičně prezidentskému nominantovi přináší. V dnech navazujících bezprostředně na sjezd byl náskok Clintonové ostatně až pátnáctiprocentní.

Příčinou náskoku demokratické nominantky je dle pozorovatelské shody lépe zvládnutý přechod mezi sebeprofilací v rámci vnitrostranických primárek a vlastní prezidentskou kampaní, v níž musí nominanti působit naopak jako prezidenti všech nebo alespoň většiny Američanů. Druhým faktorem je potom sám Donald Trump.

„(Donald Trump) jakoby kazil od začátku srpna z píár hlediska všechno, co zkazit může (...) Nejprve zlehčil projev rodičů padlého amerického vojáka muslimského vyznání, kteří kritizovali na demokratickém sjezdu Trumpův paušalizující pohled na muslimy. Poté posměšně vykázal z tiskové konference matku s plačícím dítětem. Dále odmítl podpořit v úsilí o znovuzvolení do Kongresu několik prominantních republikánů, kteří se za něj v primárkách nepostavili, zlehčil potřebu řešit sexuální obtěžování ve firmách občanskoprávní cestou a ještě si nemístně zavtipkoval poté, co mu jeden z veteránů daroval své Purpurové srdce,“ shrnul v sobotním vysílání BBC Anthony Zurcher, americký dopisovatel stanice.

↗

Vývoj podpory Trumpa (červeně) a Clintonové od konce primárek v grafice serveru RealClearPolitics.com. Repro DR

Znalci americké politiky připomínají, že oba letošní nominanti velkých politických stran jsou u Američanů výrazně více neoblíbení než oblíbení. Cestou k získání nerozhodnutých voličů, a tedy i k celkovému vítězství, se tudíž jeví především kritika soupeře a snaha vystupovat jako menší zlo.

Trump přitom ulehčuje kampaň Clintonové nejen svým necitlivým vystupováním a prohřešky proti politické slušnosti, ale i jednáním ukazujícími na vlastní nekompetentnost. Podle republikánského exposlance Joa Scarborougha, jenž je dnes moderátorem MSNBC, položil například Trump během jedné schůzky se svými zahraničně politickými experty třikrát otázku, proč nemohou USA použít jaderné zbraně, když jimi disponují.

List The Guardian si založil rovnou už faktickou podrubriku, ve které vždycky po týdnu informuje, v čem a kde všude se Donald Trump zase spletl či veřejně lhal.

Další novinky v kampani

I když většina znalců stále nechce odhadovat výsledek vlastní volby, neboť se stále neví, jak hluboce je v USA rozšířené rozhořčení nad stavem země, jak se jej podaří mobilizovat právě Trumpovi a jak prostořeký až hulvátský magnát dopadne ve dlouhých prezidentských debatách, vyšla v minulých dnech najevo i řada dalších skutečností, které hovoří spíše pro Clintonovou.

Předně, nominantka demokratů má lepší vyhlídky ve většině států, které tradičně nefavorizují jednu či druhou stranu (takzvané swing states). V Pensylvánii, která je druhý nejdůležitější swing state hned po Floridě, vede dle aktuálních průzkumů Clintonová nad Trumpem v poměru 49:38, tedy o jedenáct procent. V Michiganu je její náskok devítiprocentní a v New Hampshire dokonce patnáct procent.

Rozdíly okolo dvanácti třinácti procent po nominačních sjezdech se přitom daří v USA prohrávajícímu vyrovnat jen velice zřídka. Ve vůbec nejvýznamnějším swing state — na Floridě — navíc Clintonová také aktuálně, i když jen těsně vede. A ve třetím nejvýznamnějším státě — Ohiu — zase republikáni Trumpovi rekordně nevěří. Podle znalců zde nebudou hlasovat jistě pro Clintonovu, mohli by ale podpořit stále populárnějšího kandidáta libertariánské strany Garyho Johnsona, anebo zůstat doma.

Guvernérem Ohia je ostatně vlivný středový republikán John Kasich — Trumpův soupeř z primárek, který magnáta ani po nominačním sjezdu nepodpořil, třebaže mu Trump nabídl i křeslo viceprezidenta s rozšířenými pravomocemi.

Za druhé, navzdory snahám Trumpova viceprezidenta Mika Pence odmítli magnátovu kampaň podpořit miliardáři provázaní s ultrakonzervativním křídlem republikánů. Zvláště jasné „ne“ přitom řekli proslulí bratři Kochové, kteří chtějí své miliony na politiku letos investovat především do kongresových voleb.

↗

Bratři Kochovi se nakonec rozhodli Trumpa nepodpořit. Republikánský nominant si ale vystačil v kampani zatím jen s málem. Pozornost médií totiž poutá automaticky svými výroky. Foto archiv Alternet.org

Od Trumpa se již během primárek odvrátila rodina Bushů a na ni navázaný sponzorský klan. Rozpačité vztahy má magnát dále s čelnými dosud aktivními osobnostmi strany, jako jsou předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan, vlivný senátor John McCain nebo vůdčí postava sociálních konzervativců Ted Cruz. Bývalý ředitel CIA Michael Morell uvedl, že Trump je nevědomě manipulovaným pěšákem ruského prezidenta Vladimira Putina. A dokonce i bývalý ředitel NSA Michael Hayden proslulý například obhajobou odposlechů či mučení se nechal slyšet, že Trump je na prezidenta příliš moc vpravo.

Tři velcí spojenci Trumpa v republikánské honoraci — bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani, předseda Sněmovny reprezentantů za Clintonovy éry Newt Gingrich a guvernér New Jersey Chris Christie — stále uvádějí, že věří v Trumpovo vítězství. Každý z nich ale v minulém týdnu alespoň jednou poznamenal, že k tomu nebo onu přistupuje Trump příliš necitlivě a bude muset své chování změnit.

Třetí dobrou zprávou pro Clintonovu a špatnou pro Trumpa z minulého týdne jsou potom výsledky z průzkumů volitelnosti ve specifických demografických skupinách od společnosti McClatchy a institutu Marist. U Američanů do třiceti let je podle nich Trump až čtvrtým nejvolitelnějším kandidátem: 41 procent z nich preferuje volbu Hillary Clintonové, 23 procent libertariána Garyho Johnsona, 16 procent zelené Jill Steinové a jen devět procent Donalda Trumpa.

Třiaosmdesát procent Američanů do třiceti let vnímá současně Trumpa negativně a jen třináct procent pozitivně. U Latinoameričanů, jež dosud platili za největší Trumpovi odpůrce, je poměr negativních a pozitivních pohledů 73:25.

Zkušení analytikové americké politiky přesto varují: Trump jako politik dokázal překvapit všechny už dvakrát — loni na podzim při debatách a letos na jaře ve vlastních primárkách. Stále může zmobilizovat miliony k volbě proti establishmentu, a tedy proti Clintonové, která je jeho zosobněním. Stále též může získat hlasy nevoličů, kterých je v USA přes sto milionů z 235 milionů celkových, a stále může využít široce rozšířené společenské rozhořčení, na něž Clintonová doposud nereagovala, i když je v současnosti už nesporné.