Oslněn pozorností, kterou věnují masmédia oběma hlavním prezidentským kandidátům — pomíjíme skutečnost, že vedle obou hlavních jsou i kandidáti další, například z malých stran — může americký volič i evropský zájemce snadno přehlédnout, že se sdělovací prostředky soustřeďují hlavně na omezené projevy volebních kampaní. Jenom sem tam problesknou údaje o voličích jako celku, a to s obvyklým dodatkem, že jde o „možné voliče“ — jaká bude voličská účast si totiž netroufá nikdo odhadnout. A tu se ukazuje, že vlastně celková voličská obliba hlavních kandidátů silně pokulhává za obrazem, jejž by si mohl utvořit pozorovatel na první pohled.

Srovnáme-li přitom údaje historicky, dostaneme se k pozoruhodným číslům. Gallupův institut, nejstarší a dosud vážené středisko průzkumů veřejného mínění, nabízí například srovnání nejhůře oceňovaných prezidentských kandidátů: republikán Barry Goldwater, na něhož si pravděpodobně vzpomenou starší generace Čechoslováků jako na zarytého komunistobijce, měl ve druhém říjnovém týdnu roku 1964, tedy měsíc před volbami, 26 procent nepříznivě vůči sobě naladěných voličů a jenom 17 procent jej hodnotilo kladně; demokrat George McGovern — jemuž naopak evropský komunistický tisk přál jako „velmi pokrokovému“ — měl kladný i záporný vztah voličů vůči sobě takřka vyrovnán: v říjnu 1972 mu přálo 21 procent, proti bylo 20 procent voličů.

V současnosti jsou údaje výrazněji odlišné. Demokratky Hillary Clintonové si velmi váží 22 procent voličů, „velmi nepříznivě“ ji ovšem hodnotí 33 procent. U Donalda Trumpa, který bude republikány přes odpor mnoha spolustraníků vyhlášen tento měsíc oficiálně jako prezidentský kandidát, je rozdíl ještě výraznější: 16 procent voličů si ho vysoce cení, zato 42 procent je rozhodně proti němu.

Slovy shrnul Gallupův institut v minulém týdnu situaci obou hlavních kandidátů takto: „Trump a Clintonová patří současně k nejnegativněji hodnoceným (prezidentským) kandidátům za posledních sedmdesát let.“ A soud pokračuje: „V závodu ke dnu však Trumpových 42 procent snadno překračuje 33 procent Clintonové.“

Přitom třeba připomenout, že Gallup už před několika týdny zaznamenal: „Názory Američanů na Donalda Trumpa se mírně posunuly během posledního půldruhého měsíce k záporu — jeho hodnocení pokleslo v týdnu mezi 13. a 19. červnem z -28 procent na -33 procent. Názory na Hillary Clintonovou zůstaly zřetelně méně výrazné než na Trumpa. Byly setrvalejší, v současnosti -13 procent je téměř totožných s -14 procenty z počátku května.“

Ovšem třebaže tyto údaje zřetelně naznačují volební převahu demokratčinu, nelze z nich čtyři měsíce před volbami usuzovat na konkrétní volební výsledky. Ti, kdo se v USA a jinde ve světě Trumpa bojí, nebo mu vítězství prostě nepřejí, se přesto mohou nadějně usmívat.