Ministerstvo pro místní rozvoj předalo vládě návrh nové stavební legislativy. Namísto deklarovaného zjednodušení dělá byrokratické postupy ještě nepřehlednějšími, zavádí nové výjimky a omezuje právo lidí vyjádřit se ke stavbě spalovny či chemičky za jejich domem.

Vlajkovou lodí novely je takzvané koordinované řízení, tedy spojení posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) a územního i stavebního řízení dohromady. Možnost zrychleného rozhodování ale zůstane pouhou variantou. Investoři si mohou nadále zvolit oddělený postup a úřady musí být připraveny jim vyhovět. Novinkou je, že koordinované povolení musí rozhodnout do tří a v komplikovaných případech do čtyř měsíců.

Ve skutečnosti se ovšem bude rozhodovat mnohem déle. Krajští úředníci už při projednávání návrhu přiznávali, že nebudou-li termíny stíhat, prostě řízení přeruší. Sami investoři navíc mohou celé roky předělávat dokumentaci, nebo čekat, až jejich stavba získá „politickou prioritu“ a příslib dotace.

O různých stavbách se bude rozhodovat různě. Elektrárny a energetické rozvody umístí a povolí ministerstvo průmyslu, dálnice zase ministerstvo dopravy. Stejný úřad, který stavbu plánuje, připravuje a investuje, o ní sám „nezávisle“ rozhodne.

Ani tady výjimky nekončí. Stavitelům velkých rodinných domů nad 150 metr čtverečních, kteří dnes potřebují stavební povolení, bude nově stačit jen stavbu ohlásit. V případě bytových domů ovšem ona hranice oddělující různé postupy zůstane. Má totiž smysl — velké staveniště může mít na své okolí nepříjemné dopady (nejspíš podobné, ať stavíte stejně velký dům pro desítky nájemníků či pro jednoho miliardáře). Na ministerstvu to ale vidí jinak.

Veřejné prostranství bez veřejnosti

Vládní prohlášení zakazuje omezit „současnou legislativně zaručenou úroveň občanských práv týkajících se životního prostředí včetně zajištění účasti veřejnosti ve správních řízeních“. Ministryně Šlechtová ale při jeho schvalování ještě nebyla. Zřejmě proto přináší její návrh takových omezení celou řadu.

Ruší povinné veřejné slyšení, kde nyní může veřejnost diskutovat o plánované stavbě přímo s developerem, experty a úředníky. Pořádání slyšení se má stát přesčasovou dobrovolnou aktivitou úředníků. Návrh také úředníkům zakazuje uložit investorovi zpracování účelných a technicky možných variant stavby.

Lidé už nebudou moci připomínkovat ani kácení dřevin kvůli velkým stavbám. Namísto dosavadního správního řízení mají úřady vydávat závazné stanovisko, k němuž se už veřejnost vyjadřovat nemůže. Sebemenší připomínku, například k rozsahu náhradní výsadby, bude možné vznést až při odvolání proti výslednému rozhodnutí o celé stavbě.

Další změnu lépe popíše příklad: Bohatý investor navrhne nahradit městský park obří administrativní budovou. K záměru se mohou vyjádřit vlastníci sousedních bytových domů — ty ovšem patří investorovi. Nájemníci tak mohou své náměty vznést až poté, co založí občanské sdružení a sesbírají 200 podpisů.

Novela ale přidává prakticky nezdolatelnou překážku: na sběr podpisů, prostudování dokumentace a zformulování připomínek bude nejvýše měsíc. Likvidaci parku domluví investor s úředníkem za zavřenými dveřmi.

O stavbách rychle a spravedlivě

Aby naše úřady i soudy rozhodovaly kvalitněji a rychleji, potřebují lepší metodické vedení, odborné a personální vybavení, jednotná a stabilní pravidla, veřejnou kontrolu. Předloženou novelu může opravit vláda či parlament, zásadní změnu ale může přinést až návrh úplně nový.

Experti Zeleného kruhu a Nadace VIA shrnuli výše uvedené principy do společné výzvy Za spravedlivé rozhodování o stavbách. K výzvě se postupně hlásí architekti, stavaři, ekonomové, novináři i politici. Podpořili ji Vladimír Špidla, komunální politik roku Martin Mach, náměstek brněnského primátora Matěj Hollan, zastupitelé obcí Mariánské Lázně, Brno, Liberec či Opava. Svůj podpis připojily další osobnosti veřejného života, jako jsou Jan a Zdeněk Svěrákovi.

Můžete tak učinit i vy na bit.ly/vyzvaZK. Společně budeme politikům připomínat, že k tomu, aby se u nás rozhodovalo a stavělo stejně precizně jako třeba u německých sousedů, schází jediné - politická vůle a snad i trochu odvahy.