Novela stavebního zákona, kterou vláda v nejbližší době dostane k projednání, závažně zasahuje do práva veřejnosti vyjádřit se ke stavbám ve městech a okolí. V úterý to v tiskovém prohlášení uvedli ekologové. Ministryně Karla Šlechtová již dříve uvedla, že cílem novely stavebního zákona je ulehčit život stavebníkům.

Kromě stavebního zákona má být novelizováno dalších pětatřicet souvisejících zákonů. „Stavební zákon patří k zákonům, které se týkají nejširších vrstev obyvatel. Většina z nás alespoň jednou v životě něco staví, nebo přestavuje,“ vysvětlila Šlechtová. „A proto víme, jak je někdy složité získat všechna povolení a doklady, než můžeme vůbec se stavbou začít.“

Ekologové nicméně upozorňují, že návrh brání všem kromě vlastníků nemovitostí napadat nezákonnost územních plánů, ruší povinné veřejné projednávání jak v rámci procesu EIA, tak i při povolování stavby. Mimo jiné má být veřejnost vyřazena i z rozhodování o kácení dřevin kvůli velkým stavbám.

Připravovaná novela tak znemožní velkému množství lidí bránit se proti územním plánům, které mohou narušovat jejich životní prostředí. V současnosti může žalobu na zrušení územního plánu podat každý, jehož práva byla tímto plánem dotčena. Nová zákonná úprava tuto obranu nájemníkům či místních spolkům odebírá.

„Výstavba obchodních domů, rušných komunikací či jiných developerských projektů se může dotýkat tisíců nájemníků velkých sídlišť, nikoliv jen majitele nemovitostí. Připravovaná legislativa jim vezme možnost obrany proti stavbám ohrožující prostředí v místě, kde žijí,“ uvedl advokát Pavel Černohous z Ateliéru pro životní prostředí.

Daniel Vondrouš z asociace ekologických organizací Zelený kruh pak tvrdí, že zrušení veřejných projednání dopadů spaloven či hypermarketů na okolí povede ke zbytečné nedůvěře a konfliktu s místními lidmi. „V mnoha obcích u nás se přitom běžně praktikuje ještě otevřenější rozhodování o veřejném prostoru.“

Nová úprava stavebního zákona totiž počítá se zrušením veřejného projednávání stavby v rámci procesu EIA, který hodnotí její vliv na životní prostředí. Přitom jde o moment, který jev pro veřejnost příležitostí seznámit se stavebním záměrem a prodiskutovat plánovanou stavbu s developerem způsobem, který písemná komunikace nemůže plně nahradit.

Právo veřejnosti účastnit se při rozhodování o podobě okolí, ve kterém žije, bude také omezeno při kácení dřevin pro účely stavby. Orgány ochrany životního prostředí povolují kácení dřevin ve správním řízení, kterého se veřejnost může zúčastnit.

Nově mají úřady vydávat pouze závazné stanovisko, k jehož vydání se veřejnost nemůže nijak vyjádřit. Budou-li chtít uplatnit sebemenší připomínku například k rozsahu a umístění náhradní výsadby, budou se muset přihlásit do územního či koordinovaného řízení a odvolat se proti jeho výsledku.

Teprve v odvolacím řízení by bylo možné úpravu podmínek kácení provést a celé řízení následně zopakovat. Tato změna zákona by tedy často vedla ke zbytečnému zdržení rozhodování o mnoho měsíců. Právě kácení stromů v sousedství je přitom jedním z nejčastějších důvodů, proč se lidé do správních řízení hlásí.

Zelený kruh a Nadace VIA v souvislosti s novelou připravili výzvu k zavedení spravedlivých, rychlejších, lepších a jednodušších pravidel pro rozhodování o stavbách i kvalitnějšího a rychlejšího rozhodování úřadů i správních soudů. Organizace i jednotlivci mohou výzvu svým podpisem podpořit na stránkách na webu Zeleného kruhu.

Ministerstvo pro místní rozvoj nadále zpracovává téměř patnáct set zásadních připomínek k novele. Původně měla novela nabýt účinnosti už v červnu 2016, ministerstvo však navrhuje posunout účinnost na konec příštího roku nebo leden 2017.