Ekologické organizace Hnutí DUHA, Zelený kruh a Nesehnutí varují před přijetím novely stavebního zákona, kterou vládě předkládá ministerstvo pro místní rozvoj. Mimo jiné upozorňují, že je norma v rozporu s programovým prohlášením koaličního kabinetu Bohuslava Sobotky.

„Ministerstvo mělo zrychlit a zjednodušit povolování. Pod vlivem developerů však připravilo novelu, která má umožnit stavět bez ohledu na sousedy, na životní prostředí a ostatní negativní vlivy v místě stavby. Výsledkem je nepřehledná změť neprůhledných a složitých postupů a výjimek, která rozhodování zkomplikuje, znejistí a prodlouží,“ uvedl Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu.

Novela, tvrdí ekologové, zavádí řadu složitých výjimek a nových úředních postupů, kterými komplikuje rozhodování, snižuje jeho průhlednost, výrazně omezuje práva občanů a posiluje postavení kontroverzních autorizovaných inspektorů. Ekologické organizace varují, že výsledkem bude zmatek, nejistota a v konečném důsledku zpomalení rozhodování a spousta soudních sporů.

Šlechtová: novela ulehčí život stavebníkům

Novela stavebního zákona se v současnosti nachází v meziresortním připomínkovém řízení. Kromě stavebního zákona bude novelizováno dalších pětatřicet souvisejících zákonů. Podle tiskového odboru ministerstva pro místní rozvoj je cílem normy zjednodušit život zejména menším stavebníkům a celkově oživit stavební průmysl.

„Stavební zákon patří k zákonům, které se týkají nejširších vrstev obyvatel. Většina z nás alespoň jednou v životě něco staví, nebo přestavuje,“ vysvětluje ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a dodává: „A proto víme, jak je někdy složité získat všechna povolení a doklady, než můžeme vůbec se stavbou začít.“

Smyslem změny je podle ministerstva zejména zjednodušení a ulehčení povolování staveb a procesu jejich realizace. Například u jakkoliv velkého rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci nebude již třeba stavební povolení, postačí řádné ohlášení. Na toto ohlášení bude možno postavit i bytový dům do 150 m2 celkové zastavěné plochy.

„Snadnější realizace větších i menších staveb bude mít pozitivní dopad na oživení stavebního průmyslu v České republice a na zvýšení zaměstnanosti. Novela určitě přispěje i realitnímu trhu,“ dodává ministryně Karla Šlechtová.

Ekologové: novela je v rozporu s programem vlády

Ekologické organizace ale namítají, že novela stavebního zákona je kvůli mnoha novým výjimkám a zvláštním režimům rozhodování v rozporu se zadáním vlády, s návrhy investorů i doporučeními ekologických organizací.

Ti všichni požadovali zjednodušení, sjednocení a zpřehlednění stávající legislativy. Novela navíc skrytě omezuje práva občanů, takže je i v rozporu s programovým prohlášením vlády, které uvádí, že vláda zachová současnou legislativně zaručenou úroveň občanských práv týkajících se životního prostředí.

Za problematické považují ekologické organizace například to, že novela navrhuje, aby v minulosti silně kritizovaní autorizovaní inspektoři placení investorem mohli rozhodovat nejen o povolení stavby, ale také o jejím umístění (nahradit certifikátem územní rozhodnutí stavebního úřadu).

„Místo vyvěšení informací o záměru má být bez bližších podmínek určováno také autorizovaným inspektorem. Ten bude také autokraticky posuzovat, zda vlastník sousedního pozemku je či není dotčen na svých právech,“ uvedli ekologové.

Navrhovaná úprava tak podle nich opět vytváří prostor pro zneužívání pravomocí autorizovanými inspektory a ohrožuje práva sousedů staveb. Novela také omezuje lhůty pro veřejnou kontrolu stavebních certifikátů vydaných inspektory, což je přitom hlavní pojistka proti zneužívání jejich pravomoci.

Ekologové kritizují také to, že novela ruší povinnost svolat ústní veřejné projednání projektu. Veřejné jednání v rámci posuzování vlivu projektu na životní prostředí (EIA) je přitom důležité pro seznámení veřejnosti se stavbou a s investorem. Zároveň může sloužit jako nástroj překonávání nedorozumění mezi investorem a veřejností, čímž je prospěšné pro obě strany.

Nelíbí se jim také omezení možnosti navrhnout zrušení špatného územního plánu. Návrh na zrušení územního plánu nebo jiné územně plánovací dokumentace budou nově moci podat pouze ti, jejichž vlastnická práva jsou dotčena a zároveň podali v průběhu projednávání námitku či připomínku.

Dosud přitom návrh mohl podat i ten, kdo je dotčen například na svém právu na zdravé životní prostředí. To novela zakazuje. „Omezuje veřejnou kontrolu a vytváří nerovnost před zákonem, která je v rozporu s ústavním pořádkem a mezinárodními závazky ČR. Navíc novela nepřiměřeně na pětinu zkracuje lhůtu, ve které lze návrh na zrušení podat, tedy pouze do šesti měsíců od schválení oproti stávajícím třem rokům,“ upozorňují.

V neposlední řadě kritici novele vytýkají to, že o konečné podobě dopravních a energetických staveb mají v případě jejího schválení i nadále rozhodovat ministerstva dopravy a průmyslu a obchodu.

Nově by navíc povolovala také jejich umístění. Ovšem podle zadání vlády měly o těchto stavbách rozhodovat stavební úřady. Byl by tak odstraněn střet zájmů, kdy například ministerstvo dopravy plánuje dopravní stavby, připravuje je a pak o nich také rozhoduje. Novela ale tento střet naopak posiluje.

„Pokud chce zkrátka vláda splnit svůj programový slib, že neomezí občanská práva a zároveň se chce vyhnout dalšímu skandálu se zneužíváním pravomocí autorizovanými inspektory a certifikováním černých staveb, musí novelu v této podobě odmítnout,“ shrnuje kritické výhrady Jiří Koželouh z Hnutí DUHA.