Ministerstvo pro místní rozvoj předkládá novelu stavebního zákona, kterou ostře kritizují ekelogické organizace. Návrh ministryně Karly Šlechtové totiž omezí práva občanů a naopak posílí postavení autorizovaných inspektorů. Ti by měli nově získat dokonce i pravomoc umisťovat stavby a nahrazovat v tom stavební úřady. Inspektoři pracují přímo pro investory a jsou jimi placeni, nejde o nezávislý státní úřad.

Pravidla pro inspektory byla přitom zpřísněna sotva před třemi lety v reakci na skandál se záměrným zneužíváním jejich pravomocí a nezákonným certifikováním staveb. Symbolem nezákonného jednání některých inspektorů se stalo certifikování stavby Bauhausu v Brně-Ivanovicích. Provedl jej inspektor Milan Teigiser, který ignoroval sousedy, územní plán i stavební zákon.

„Obrovský hobbymarket Bauhaus postavený proti vůli občanů městské části Brno-Ivanovice, nezákonně vykácené stovky stromů v Brně-Líšni, mrakodrapy v Praze na Pankráci, proti kterým vystoupilo i UNESCO — to je jen několik málo příkladů toho, jak vypadala práce autorizovaných inspektorů předtím, než i oni byli donuceni respektovat zákony. Ministerský návrh nás vrací zpět do doby, kdy libovůle autorizovaného inspektora placeného investorem je nad zákonem, mocí obcí, soudů i občanů,“ připomíná Milan Štefanec z Nesehnutí.

„Na ministerstvu pro místní rozvoj buď panuje kolektivní ztráta paměti, nebo chce ministryně Šlechtová otevřít další díru pro některé autorizované inspektory, kteří si v minulosti udělali byznys z porušování stavebního zákona," doplňuje programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

A připomíná, že ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová z hnutí ANO předložila návrh, kterým jde přímo proti programovému prohlášení vlády. V něm se totiž uvádí, že „vláda zachová současnou legislativně zaručenou úroveň občanských práv týkajících se životního prostředí ...“.

Ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje, aby inspektoři mohli rozhodovat nejen o povolení stavby (nahradit stavební povolení), ale také již o jejím umístění (nahradit územní rozhodnutí stavebního úřadu). O umisťování staveb mohou nyní rozhodovat pouze stavební úřady.

Návrh ministryně Šlechtové navíc umožňuje stejnou právní kličku, kterou někteří autorizovaní inspektoři používali v minulosti pro pokoutné vydání certifikátu bez vědomí sousedů a dotčené veřejnosti. Ekologové přitom připomínají, že mimořádná kontrola samotného ministerstva odhalila porušování zákona u šesti z dvanácti inspektorů.

Díra v zákoně byla v roce 2012 opravena a stavební úřady nyní musí formálně stvrzovat, že nedošlo k porušení práv subjektů dotčených stavbou. Návrh Šlechtové na územní řízení v režii inspektorů však žádnou takovou pojistku neobsahuje a ještě k tomu umožňuje vyřadit z připomínkování přímé sousedy plánované stavby.

Navíc v praxi jsou vlivy staveb dotčeni nejen přímí sousedi, ale větší okruh lidí. Je běžné, že přímým sousedem stavby bývá pouze stát, kraj či obec jako majitel silnice a rodinné domy za několik metrů širokou silnicí již nikoliv. Tato definice sousedů (jako vlastníků pozemků se společnou hranicí) v minulosti vedla k masivnímu obcházení zákona a proto tuto konstrukci Ústavní soud zrušil. Ministerstvo pro místní rozvoj tak ignoruje ústavně zaručená práva občanů.

Hnutí DUHA, Nesehnutí a Zelený kruh zdůrazňují, že uzemní řízení bývají často ještě zásadnější než stavební, neboť primárně rozhodují o stavbě jako takové, o její velikosti a poloze a tedy i o jejím vlivu na okolí. Nejde tedy zdaleka jen o technické posouzení způsobilosti stavby, ale o zásadní rozhodnutí, které musí zvážit veřejný zájem i zájem investora.

„Novela sice pravomoc autorizovaného inspektora omezuje na tzv. zjednodušené územní řízení, ale i v jeho režimu lze umístit dokonce i hypermarket, pokud úřady neuloží posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Posuzování EIA u hypermarketů však v minulosti proběhlo jen výjimečně a u největších záměrů,“ upozorňují ekologické organizace.

Nekontrolovatelný proces vydání certifikátu, kde určující je zájem inspektora stavbu povolit, také umožňuje pozměnit reálné parametry stavby oproti původní dokumentaci ověřené úřady. V kauze Bauhaus Brno-Ivanovice tak byl postaven mnohem větší obchod, než umožňuje územní plán a územní rozhodnutí — zjistila to studie zadaná městem Brnem.