Bauhaus v Brně: PR místo komunikace

Jiří Koželouh

Podle koordinátora kampaně Za Ivanovice bez Bauhausu využívá firma své nyní již propuštěné zaměstnance k boji o veřejné mínění v kauze svého zastaveného hobby marketu.

Před pár dny spustila firma Bauhaus PR kampaň, založenou na vyhazovu sedmasedmdesáti svých lidí. Důvod: soud společnosti zakázal otevřít nový hobby market v Brně-Ivanovicích, pro který už měla najaté prodavače a prodavačky. Prostředky: demonstrace vyhozených zaměstnanců a zaměstnankyň před krajským úřadem a magistrátem, rozhovory s propuštěným.

Šlo o další z pokusů Bauhausu ospravedlnit svůj ivanovický projekt, který vznikl v rozporu s územním plánem a bez řádného stavebního povolení. Oproti předchozím inzerátům v bulvárním tisku, byl tento poveden profesionálněji.

Bauhaus totiž využil služeb PR experta Pavla Kočiše, který se specializuje na krizovou komunikaci a ostruhy získal při spolupráci na mediální obhajobě uhlobarona Zdeňka Bakaly v kauze s byty OKDexekutorské komory čelící kritice kvůli dření malých dlužníků z kůže.

Místo levných nebo kvalitních PR pokusů by si veřejnost (speciálně ta ivanovická) zasloužila opravdovou komunikaci. A to hned od chvíle kdy Bauhaus zjistil, že lidé nejsou jeho záměru nijak nakloněni. Konkrétně když 73 % lidí nový hobby market odmítlo v průzkumu Fakulty sociálních studií a následně také ivanovická radnice.

Bauhaus ovšem zarytě mlčel a když se sem tam vyjádřil, tak pouze proto, aby popřel svoji účast v projektu. Vše je prý záležitostí developerské společnosti.

A ta se činila. Protože územní plán Brna neumožňuje na pozemku stavět větší obchodní centra než deset tisíc metrů čtverečních, označila účelově část plochy jako sklady a zahrady — i na nich ale stojí hobby market. Díky této kličce a benevolenci brněnského magistrátu získal Bauhaus územní rozhodnutí.

Vše provázela urputná snaha místních s podporou občanské organizace NESEHNUTÍ přesvědčit Bauhaus o nezákonnosti jeho počínání. Dopisy, e-maily i demonstrace před sídlem firmy vyzněly naprázdno.

Další část příběhu se později stala symbolem zneužívání institutu takzvaného autorizovaného inspektora v České republice. Příznačná je opět chybějící komunikace. Bauhaus si totiž stavební certifikát u autorizovaného inspektora opatřil tajně, zejména bez oslovení sousedů a sousedek a sdružení místních občanů a občanek.

Tím se — v příkrém rozporu se stavebním zákonem — vyhnul námitkám a obešel úřady, majitele a majitelky okolních domů i občanská sdružení. Lidé z Ivanovic a NESEHNUTÍ pokoutně vydaný certifikát zažalovali a soud — bohužel až po dlouhé době během níž už se stavělo — vydal předběžné opatření zakazující hobby market otevřít.

Po celou dobu stavby — když už na budově vznikal obrovský nápis BAUHAUS — se firma bránila odpovědnosti za projekt. Investorem totiž byla společnost Heršpická — správa nemovitostí s.r.o. (založená a vlastněná ze sta procent Bauhausem). Bauhaus se k projektu přihlásil přesně ve chvíli, kdy byla stavba dokončena — ale nezkolaudována — a obvinil Českou republiku za pokaženou investici a pohrozil dvoumiliardovou arbitráží.

Nyní Bauhaus propouští zaměstnance a zaměstnankyně, které přijal v době kdy dobře věděl o vysokém riziku ztráty chatrného „povolení“ ke stavbě, aniž by s nimi o tom komunikoval. Lidé v Bauhausu se tak stali stejně ohroženými, jako lidé v Ivanovicích.