Dopis Kateřině Arajmu: směšujete osobní postoje s právem

Pavel Grošpic

Zveřejňujeme otevřený dopis bývalého zaměstnance Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových k rukám jeho současné ředitelce Kateřině Arajmu. Právník Pavel Grošpic se v něm pokouší zpochybnit její argumentaci v jedenácti bodech.

Vážená paní Arajmu,

tiskovými zprávami z 19. února a 3. března tohoto roku odůvodnil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) neprodloužení výpůjčky bývalé plicní kliniky v Jeseniově ulici v Praze na Žižkově aktivistům kolem squatu a autonomního sociálního centra Klinika (dále Klinika). Následně dne 15. března publikoval online komentářový deník A2larm rozhovor vedený s Vámi na toto téma.

Jako bývalý zaměstnanec ÚZSVM, právník pro zastupování státu v soudních sporech, jenž odešel z Úřadu na základě vlastní výpovědi před půl rokem, chci s Vámi polemizovat o důvodech, které uvádíte jako nosné pro neprodloužení výpůjčky.

Nejde mi vůbec o to, že ÚZSVM výpůjčku aktivistům neprodloužil; nechť skutečně budovu nabídne organizačním složkám státu, případně ji prodá, jak to nebyl schopen udělat v minulých letech. Jde mi o to demaskovat politický populismus, který se v této souvislosti započal uzavřením výpůjčky a pokračuje nyní likvidací Kliniky. Jde mi o to poukázat na falešné interpretace práva, které předkládáte veřejnosti, pokrytectví, kterého se dopouštíte, frapantně neprávní charakter a konečně i na nevkus některých Vašich argumentů.

Vezměme popořádku všechny proklamované důvody a vycházejme z předpokladu, že vyjádření ÚZSVM byla publikována s Vaším vědomím a souhlasem a jsou tedy v názorové jednotě s Vašimi argumenty, které jste vyřkla v publikovaném rozhovoru. Vycházejme z předpokladu jednoty názorů Vašich a státního úřadu.

1. V tiskové zprávě z 19. února ÚZSVM konstatuje neúspěšnost své snahy projednat se stavebním úřadem MČ Praha 3 možnost dalšího setrvání Kliniky v objektu. Z dalších vyjádření ÚZSVM a Vašich ale plyne, že ochota prodloužit aktivistům výpůjčku na straně ÚZSVM není dána z různých jiných důvodů. Máme tedy věřit tvrzení o úsilí ÚZSVM dojednat setrvání Kliniky v objektu?

2. V tiskové zprávě z 3. března ÚZSVM tvrdí, že by v případě uložení sankce stavebním úřadem v důsledku prodloužení výpůjčky nebo ponechání Kliniky v objektu bez smlouvy hrozilo zaměstnancům ÚZSVM trestní stíhání. Pro jaký by to mělo být trestný čin?

3. V tiskové zprávě z 3. března ÚZSVM dále cituje jakýsi rozhořčený dopis proti Klinice a zprávu Ministerstva vnitra o Klinice jako mobilizujícím tématu anarchistické scény.

V rozhovoru, který jste poskytla deníku A2larm, ještě návazně tvrdíte, že nevidíte rozdíl v právech mezi těmi, kdo chtějí provozovat Kliniku, a těmi, kdo proti ní chtějí bojovat. Je toto vůbec možné? Kdo má v právním státě co bojovat proti Klinice? Je přípustné, aby se státní úřad stavěl k odůvodnění svého postupu do jednoty s extrémními postoji veřejnosti? Schvaluje snad ÚZSVM nedávné žhářské útoky na Kliniku?

×