O čem by se dospělí lidé neměli bavit

Jan Bittner

Pokud dopustíme, aby se takzvané zneužívání sociálních dávek znovu stalo volebním tématem, budeme si tak akorát řezat větev sami pod sebou a posloužíme těm, kterým takto namířená pozornost veřejnosti vyhovuje.

V českých zemích se nám rozmohl takový nešvar. Snad při každých volbách se (bohužel už nejen) pravice jednohlasně vymezuje vůči zneužívání sociálních dávek. Tomu se tak dostává nepoměrně větší pozornosti, než jakou by čistě statisticky zasluhovalo.

Nejrozšířenější obraz typického „zneužívače“ je líný Rom, kterému se nechce pracovat, protože si daleko radši vyrazí do Jizerských hor na svoje letní sídlo, které si pořídil díky štědré podpoře v nezaměstnanosti.

Je to takový náš Řek. Kdyby byl co k čemu, mohl by trávit osm hodin denně v práci za nedůstojnou, nespravedlivou, krutou, ale zato svobodnou mzdu. Jenom potom by se mohl postavit po boku nelenících dobrovolných strážců státní pokladny a chránit sociální dávky před ještě línějšími Araby.

Někomu vyvstane před očima zase obraz ženy, která si z nudy pořídila děti, aby s nimi zhýrale utekla od manžela, který měl jakožto muž zásadní podíl na financování domácnosti. Její mzda je statisticky o 22 procent nižší než mzda jejího hypotetického mužského partnera na stejné pozici. S tím ale měla počítat, když chtěla potomky. Teď je potřeba ji exemplárně potrestat, aby si to ostatní ženy rozmyslely.

×