V českých zemích se nám rozmohl takový nešvar. Snad při každých volbách se (bohužel už nejen) pravice jednohlasně vymezuje vůči zneužívání sociálních dávek. Tomu se tak dostává nepoměrně větší pozornosti, než jakou by čistě statisticky zasluhovalo.

Nejrozšířenější obraz typického „zneužívače“ je líný Rom, kterému se nechce pracovat, protože si daleko radši vyrazí do Jizerských hor na svoje letní sídlo, které si pořídil díky štědré podpoře v nezaměstnanosti.

Je to takový náš Řek. Kdyby byl co k čemu, mohl by trávit osm hodin denně v práci za nedůstojnou, nespravedlivou, krutou, ale zato svobodnou mzdu. Jenom potom by se mohl postavit po boku nelenících dobrovolných strážců státní pokladny a chránit sociální dávky před ještě línějšími Araby.

Někomu vyvstane před očima zase obraz ženy, která si z nudy pořídila děti, aby s nimi zhýrale utekla od manžela, který měl jakožto muž zásadní podíl na financování domácnosti. Její mzda je statisticky o 22 procent nižší než mzda jejího hypotetického mužského partnera na stejné pozici. S tím ale měla počítat, když chtěla potomky. Teď je potřeba ji exemplárně potrestat, aby si to ostatní ženy rozmyslely.

Práce za českou mzdu je už z definice demotivující pro obě pohlaví, všechny odstíny pleti i všechny země původu. Pokud k tomu přidáme opravdu nízkou minimální mzdu nebo neproplácené první tři dny nemocenské, motivace se dostává k bodu mrazu. Děkujeme, vládo rozpočtové zodpovědnosti. Vaše politika levné práce motivovala české podnikatele ke mzdovému dumpingu a zaměstnávání ještě levnějších pracovníků z východu, přesně podle vzoru „motivovat, ne trestat“.

Za takových okolností je třeba mluvit o malém středoevropském zázraku, že česká zaměstnanost se pohybuje kolem 70 procent, čímž je vysoko nad evropským průměrem. Míra nezaměstnanosti je po té německé dokonce druhá nejnižší v Evropě. Z toho mála uchazečů o zaměstnání pak pouhá pětina dostává nějakou podporu v nezaměstnanosti.

↗

Tématu zneužívání sociálních dávek se dostává nepoměrně větší pozornosti, než jakou by zasluhovalo. Foto 955.cz

Úřad práce, personálně posílený o další hlídací psy sociálních dávek, loni odhalil 16 680 případů neoprávněného pobírání sociálních dávek. Mezi „nejzneužívanější“ dávky patřily doplatky na bydlení nebo příspěvky na živobytí. Pokud pracovníci Úřadu práce odhalili neoprávněnost jejich pobírání, dávka byla často navrácena a podvodníkovi mohlo hrozit i odnětí svobody.

Činnost pracovníků Úřadu práce lze připodobnit k pracovníkům finančního úřadu, kteří se snaží dohlížet na daňové úniky. Jsou tu ale rozdíly. Úřady práce se nemusí proplétat „kreativním účetnictvím“ klientů, neřeší karuselové podpory v hmotné nouzi a lidé se jim neschovávají do „dávkových rájů“ na Bahamách či Seychelech.

Rozdíl je i v počtu cifer, o které se na obou kolbištích hraje. Zatímco odhad daňových úniků se ročně odhaduje ve stovkách miliard, „masivní zneužívání dávek“ za minulý rok představovalo 103,5 milionu. K nim můžeme přičíst i neodhalené dávkové podvody, kopec oprávněných (ale hypoteticky zneužitelných) sociálních dávek nebo třeba zkorumpovatelné veřejné zakázky na zvýrazňovače úředníků. Ani tak se zcela jistě nedostaneme ani na dohled nerealizovaných daňových příjmů.

Sociální dávky jsou jen jedním z veřejných výdajů, na které se podle stejné logiky takzvaně „skládáme“. Těžko říct, proč by nás některé zajímat měly, a jiné nikoli. Můžeme se pro srovnání podívat třeba na naše výdaje na stíhačky Gripen. Pro roky 2015 až 2027 máme pronajatých 14 Gripenů za 21,4 miliardy korun. Roční pronájem jednoho Gripenu, který celý ten rok akorát stojí v hangáru a nikdy se na nic nepoužije, tak činí 118 milionů…

No a právě proto by se neměl dospělý člověk o nějakém zneužívání sociálních dávek před krajskými volbami vůbec bavit. I kdyby se odhalené neoprávněné dávky nevracely zpátky do státní kasy, přišel by průměrný Čech o desetikorunu ročně.

Pokud se necháme znovu svést na vlnu rasismu těmi, kdo jinou politiku neumí, může se stát, že mimoděk rozvrátíme stále vesměs fungující sociální stát. Budeme si řezat větev sami pod sebou. Měli bychom hlasitě odsoudit každého, kdo schovává svou nenávist vůči ohroženým skupinám za povídačky o neexistujících problémech. Chybí peníze v rozpočtu? Posviťme si na daňové odvody zahraničních korporací. Volá někdo po motivaci k práci? Zvyšme mzdy na důstojnou úroveň. Jen se prosím nebavme o zneužívání sociálních dávek.

Jsem znechucen plýtváním veřejnými penězi. Přimlouvám se tedy za to, abychom zaměřili svou pozornost tam, kde k němu skutečně dochází.