Je nezbytné zvýšit příjmy nízkopříjmových domácností, vzkazují odbory vládě
Vratislav DostálČMKOS sice v obecné rovině přijala návrh státního rozpočtu na příští rok pochvalně, Sobotkově vládě nicméně vytýká, že neplánuje zvýšení příjmů nízkopříjmových domácností tak, aby se zastavil loňský nárůst chudoby a došlo k jejímu omezení.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) tento týden zveřejnila rozbor návrhu státního rozpočtu na příští rok. Odboráři vládu sice chválí za to, že naplňuje své programové prohlášení, kabinetu Bohuslava Sobotky nicméně vyčítají, že se nezasazuje o navýšení příjmů nízkopříjmových domácností tak, aby se zastavil loňský nárůst chudoby a došlo k jejímu omezení.
Tak jako každý rok, i letos musí vláda předložit Poslanecké sněmovně návrh rozpočtu na příští rok do konce září. Ministři Sobotkovy vláda o rozpočtu poprvé jednali před třemi týdny, na středečním jednání pak schválili jeho finální podobu. Poslanci o něm budou jednat na říjnové schůzi dolní komory.
„Návrh počítá s podporou investic, průmyslu, zaměstnanosti, se zkvalitňováním veřejných služeb i posilováním bezpečnosti občanů. Cílem vlády je zároveň rok po roce snižovat rozpočtový deficit, pro rok 2016 počítá s deficitem sedmdesát miliard korun,“ uvedl tiskový odbor vlády.
Návrh státního rozpočtu na rok 2016 je založen na strategii postupného snižování deficitu vládního sektoru ze 1,9 procenta HDP v roce 2015 na 0,6 procenta HDP v roce 2018 a současně je podle premiéra jednoznačně prorůstový.
„Rozpočet počítá s prostředky na financování strategických investičních akcí, které pomohou zajistit ekonomický růst rovněž v budoucnosti. Návrh rozpočtu nezapomíná ani na podporu a dobudování průmyslových zón v oblastech s vysokou nezaměstnaností,“ uvedl Bohuslav Sobotka.
Prioritou koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL je výstavba páteřní dopravní infrastruktury i zvýšení výdajů na výzkum a vývoj. „Dále je rozpočet zaměřen na zvýšení bezpečnosti země, podporu vzdělávání a tvorbu pracovních míst,“ doplnil Sobotka. Návrh mezitím kritizuje pravicová opozice, podle ODS i TOP 09 je vláda rozhazovačná. Naopak odboráři jsou s návrhem rozpočtu spokojeni.
Boj s daňovými úniky
Návrh počítá s příjmy státního rozpočtu ve výši 1 179,3 miliardy korun a výdaji 1 249,3 miliardy korun. Schodek je plánován na sedmdesát miliard. Podle odborářů je návrh rozpočtu sice pojat technicistně, neboť se zaměřuje především na plnění cílů fiskální konsolidace, přesto vyzdvihují, že plní celou řadu úkolů, které si kabinet Bohuslava sobotky vytýči ve svém programovém prohlášení.
Zdůrazňují také, že návrh na příjmové straně počítá s prvními pozitivními přínosy souvisejícími s programem bojem proti daňovým únikům. Zmiňují dvě opatření: již zavedené kontrolní hlášení, což je nástroj boje proti únikům v oblasti DPH, a chystanou elektronickou evidenci tržeb.
„Co se týče dalších oblastí rozpočtu souvisejících s plněním programového prohlášení vlády, tak je podle našeho názoru nutno vyzdvihnout především zvýšení daní u her a loterií a definitivní ukončení systému důchodového spoření,“ píše se v analýze ČMKOS.
ČMKOS zároveň očekává, že se výrazně prorůstová politika vlády, nárůst platů ve veřejném sektoru a nárůst minimální mzdy, stanou pro rok 2016 výrazným impulsem pro nárůst mezd v podnikatelské sféře.
Zvyšte sociální dávky, vyzývají vládu odbory
Odboráři nicméně kritizují plánované výdaje na politiku zaměstnanosti či na sociální dávky. „Bohužel ČMKOS musí konstatovat, že ani návrh rozpočtu na rok 2016, pokud jde o výdaje na politiku zaměstnanosti, nesplňuje zcela její představy.“
ČMKOS se domnívá, že je třeba výši podpor v nezaměstnanosti a podmínky jejich přiznání upravit tak, aby tento typ dávky byl dosažitelný pro větší počet uchazečů o práci a zvýšit jejich úroveň tak, aby tyto podpory skutečně plnily funkci kompenzace příjmu v době nezaměstnanosti a nebyly pouze chudinskou dávkou.
Pokud jde o plánované sociální transfery, upozorňuje ČMKOS na to, že v návrhu rozpočtu není zohledněna valorizace životního minima. A to přesto, upozorňují analytici odborů, že je s ohledem na vývoj spotřebitelských cen potřeba jeho částky po čtyřech letech opět navýšit: „Je nezbytné zvýšit příjmy nízkopříjmových domácností tak, aby se zastavil loňský nárůst chudoby a došlo k jejímu omezení.“
A dále: „Objem sociálních výdajů rozpočtovaný pro rok 2016 proto pokládáme za podhodnocený, zejména dávek pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory a příspěvku na péči, a požadujeme upravit rozpočtovaný objem mandatorních sociálních výdajů tak, aby se dále nezhoršovala životní úroveň zaměstnanců, zejména nízkopříjmových, a jejich domácnosti byly dostatečně chráněny před sociálním vyloučením a propadem do chudoby.“
Vnější rizika a vývoj ekonomiky
Pozoruhodná je také pasáž, ve které se analytici ČMKOS zabývají vnějšími riziky pro vývoj české ekonomiky. Identifikují jich několik. Jako první zmiňují současnou uprchlickou vlnu. „Rizikem je proto nejen budoucí velikost této vlny, ale především její důsledky politické a ekonomické pro další rozvoj ekonomických a politických vztahů uvnitř Evropské unie.“
Za další riziko označují celkový průběh světového hospodářského cyklu a současný a očekávaný vývoj cen surovin. Připomínají, že od poslední velké krize uplynulo osm let, což je podle odborů interval, v němž se periodicky opakují hospodářské krize s různou intenzitou.
Zdůrazňují také sílicí intenzitu zpráv o možných poruchách v čínské ekonomice, která vzhledem ke svému rozměru významnou měrou ovlivňuje dynamiku světové ekonomiky. „Navíc jde o ekonomiku, která dosud nebyla zasažena ani poslední krizí a je proto otázkou, jak se budou případné projevy její krize, ačkoliv nemusí mít nutně podobu absolutního poklesu HDP, ale jen výraznějšího zpomalení, projevovat navenek.“
Další velmi vážné riziko pro budoucnost české ekonomiky spatřují v poklesu cen surovin. V neposlední řadě zmiňují rizika týkající se vývoje finančních trhů a s tím související problém eurozóny, který byl podle odborů dočasně překryt aktuálním problémem uprchlické vlny.
„Shrneme-li zásadní omezení a rizika ekonomického vývoje v příštím roce, pak je patrné, že možnosti tak příznivého vývoje jako v roce 2015 jsou vyčerpány. Za příznivých okolností by bylo možné předpokládat, že dosavadní setrvačností se ekonomický růst může pohybovat kolem tří procent,“ píše se v dokumentu.
Pokud však převáží rizika, pak nelze podle odborářů očekávat ekonomický růst vyšší než 2 — 2,5 % ročně.