Středula: Marksová by měla hájit zájmy českých zaměstnanců
Vratislav DostálPředseda ČMKOS kritizuje ministryni práce, která nesouhlasí s úpravou evropské směrnice o vyslání pracovníků tak, aby zajistila lidem v cizině stejné mzdy jako domácím silám. Podle Marksové by připravila chudší státy o konkurenční výhodu.
„Je pro mě zklamání, že by podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové z ČSSD měli čeští zaměstnanci oficiálně vyslaní firmou pracovat do země Evropské unie pobírat nižší mzdu. A to jen proto, že jedině tak budou konkurenceschopní.“ Tak reaguje na slova ministryně práce předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Marksová z ČSSD nesouhlasí s úpravou evropské směrnice o vyslání pracovníků zbůsoben, který má lidem v cizině zajistit stejné mzdy jako domácím zaměstnancům. Podle Michaely Marksové by totiž připravila chudší státy o konkurenční výhodu. Ministryně to řekla tento týden v rozhovoru pro ČTK.
„Nové členské země, kde je mnohem nižší úroveň mzdy, by přestaly být schopny platit vysílané pracovníky. Vedlo by to k tomu, že by tito lidé byli z trhů starých zemí vytlačeni,“ uvedla Marksová s tím, že sice souhlasí, aby pracovníci dostávali v jedné zemi stejné odměny, avšak srovnání podle ní není nyní reálné.
„Velmi mě mrzí a nemohu pochopit, jak může ministryně za sociální demokracii toto vyslovit. Cožpak si neuvědomuje, že by měla hájit zájmy českých zaměstnanců? Tímto tvrzením z nich dělá zaměstnance druhé kategorie a podporuje setrvání České republiky jako druhořadé země v Evropské unii,“ reaguje Středula v rozhovoru pro Deník Referendum.
Podle něj nepůsobí důvěryhodně, pokud ministryně práce a sociálních věcí „pečuje“ o podobný sociální dumping. A zatímco vládní kabinet úpravu směrnice odmítá, ČMKOS trvá na prosazení stejných podmínek pro všechny zaměstnance. Podle Středuly odbory požadují tejnou mzdu za stejnou práci na stejném místě.
„Ani České republice se nebude líbit, pokud přijde někdo ze země s nižšími mzdami, že nám pak bere práci,“ uvedl Středula pro ČTK. Česká republika by podle něj měla konkurovat inovacemi, schopnostmi, dovednostmi a vědou a výzkumem. A nikoli nízkými mzdami.
Ve všedním životě jde o to, jakou dostane člověk mzdu, aby mohl platit své nutné výdaje. V idealistickém světě sociálních inženýrů, bude nejeden ekonomicky naivní mladý člověk opakovat hloupounké teze např. o tom, jak vyšší minimální mzda škodí zejména chudým a potřebným, že je nikdo nebude moci zaměstnat atd. – A, bohužel, přesně tímto naivně nedovzdělaným způsobem uvažuje (zdá se) i ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD paní Marksová-Tominová.
A ještě důležitá poznámka:
V ekonomice platí rovnice. A každá rovnice má vždy dvě strany.
Jakýmsi zlým řízením osudu u nás v ČR můžeme od Listopadu 1989 slyšet hlavně hlasy zaměstnavatelů a zaměstnavetelé mají – pochopitelně – vyšší zisky, když mohou dávat nižší mzdy. Vlastně se zde stále hraje tato hra, že se dokola opakuje, že nižší mzdy = tržní výhoda.
A ty peníze, které prosperující firma (příklad: Hyundai navýšil 2013/2014 zisk o více než 22 %, je přes 9 mld. Kč) ušetří nejen na výplatě čisté mzdy, ale i na daních pro zdravotnictví nebo důchodce, ty peníze pak v ekonomice žalostně chybějí. Jen zmíněnaá firma Hyundai by mohla bez problému nechat v ČR o až o několik mld. Kč více. Mohla, ale neděje se to.
Jenže nízké mzdy nejsou tržní výhodou ani pro celek (viz devalvace koruny ČNB), protože na příkladu ČR můžeme jasně vidět, že nízké mzdy naopak vedou nikoliv k prosperitě společnosti, ale hlavně k chudobě všech. A navíc i k postupné destrukci např. zdravotnictví, které má příjmy jako procento z vyplácených mezd. Doktoři odcházejí pryč...
Česká republika patřila spolu s východním Německem před rokem 1989 k absolutně nejrozvinutějším zemím bývalého východního bloku. Před Maďarskem nebo Polskem, o Slovinsku, Litvě, Estonsku či Lotyšsku nemluvě.
Po 26 letech, kdy jsme mj. za vlády ODS měli po 6 let zastavený růst minimální mzdy na 8000 Kč hrubého, se jen těžko napravuje rozvrat. Jsme s úovní nejnižších mezd na 4. místě v EU. Od konce. Přitom je to jasné:
Ty peníze, které si bohaté a vysoce prosperující firmy ponechají jako zisk, ty přerozdělí svým často zahraničním akcionářům, protože t o t o je smyslem jejich práce: ZISK. Nikoliv prosperita ČR, nikoliv solidní mzdy. Ale co se děje dál se ziskem? Akcionáři tyto zisky "projí".
Vyšší mzdy neznamenají horší prosperitu firem. Právě naopak.
Uvažujeme-li v rámci celku, v rámci společnosti, tak jedině a pouze vyšší mzdy jsou dokonce nutnou podmínkou prosperity firem. A také menších OSVČ. Vyšší mzdy znamenají – a to je ta druhá strana rovnice, na kterou jsme zapomněli – také vyšší příjmy firem. Protože lidé mají vyšší koupěschopnost. Ale nejen to: Jde o vyšší příjmy pro sektor zdravotnictví, nebo pro naše důchodce, protože máme průběžný důchodový systém. A i ti důchodci nakonec všechny své peníze utratí. A útrata = vyšší zisky z prodeje.
Politik, který nestačí intelektuálně na svoji práci, který není schopen rozumět důsledkům svého myšlení, nemá v politice co dělat.
Ministryně práce a sociálních věcí Tominová je zřejmě ve ve vleku špatných poradců. Pokud nechce být rychle vyměněna, protože se dopouští vážných chyb, měla by urychleně vyměnit alespoň své ekonomické poradce.
Suma sumárum: potřebujeme mnohem vyšší minimální mzdu blížící se procentuelně té například v Německu. Argumenty ministryně Marxové-Tominové svědčí o jejím naprostém neporozumění problému. A pokud její názory nezkoriguje vláda, pak nezbývá než se domnívat, že je i ona pod vlivem neoliberálního dogmatu. Nasvědčovalo by tomu i podbízení se Amazonu a podobným nadnárodním korporacím.