Prezident republiky Miloš Zeman tak moc nechce, aby pracovníci Energetického regulačního úřadu (ERÚ) „dostávali pokyny přímo od vlády“, že podá, pokud je dostávat budou, „příslušný podnět k Ústavnímu soudu“. Zeman to napsal podle bulvárních internetových novin Parlamentních listů (PL). PL byly původním zdrojem jeho výroku, a já je musím tedy citovat, i když tak činím se studem, doprovázeje to slovy „s vodpuštěním“. Toto starodávné úsloví jsem si vypůjčil od Karla Schwarzenberga.

„Případ paní Vitáskové považuji za složitý ze zcela jiného důvodu, a sice proto, že se dějí pokusy zařadit ji pod služební zákon, takže by dostávala pokyny přímo od vlády. Cituji směrnici Evropské unie, která zakazuje, aby pracovníci jakéhokoli regulačního úřadu přijímali pokyny od vlády; a pokud k tomu dojde, podám příslušný podnět k Ústavnímu soudu,“ prozradil Parlamentním listům prezident republiky, jak to PL uvedly 21. ledna.

Vláda má podle programu své schůze projednávat dnes, tedy v pondělí, informaci ministra vnitra, či spíše jeho náměstka pro státní službu Josefa Postráneckého, o právním postavení předsedy a místopředsedů ERÚ. Stejně jako Postránecký si myslím, poměřuju-li postavení těchto funkcionářů platným zněním energetického zákona i zákona o státní službě, že vláda klidně může předsedkyni ERÚ Alenu Vitáskovou postavit mimo službu, a tím ji fakticky z funkce předsedkyně ERÚ odvolat, i když nesložila slib podle zákona o státní službě.

Už víc než rok totiž energetický zákon stanoví, že se předseda ERÚ považuje za služební orgán podle zákona o státní službě. Mělo by to být proto jasné i Miloši Zemanovi a jeho chráněnkyni Vitáskové. Ustanovení je jasné a vláda se nemusí namáhat, aby hledala nějaký jiný smysl, než je ten, který je tam napsán.

Premiér Sobotka se ale často bojí vlastního stínu. Názorně to ukazuje migrace, kdy sice občas ukazuje určitou solidaritu s uprchlíky a také s EU, ale své voliče považuje za ještě bázlivější než je sám, a proto se za své postoje před nimi stydí. A už vůbec si nedovolí kritizovat současný stav, kdy EU, roztříštěná do „národních“ států, a zároveň i evropská komise neumožňují společnou, na vládách členských států méně závislou politiku. To se to týká migrace, energetiky a vlastně skoro všeho, třeba výše daní a jejich výběru nebo zahraniční politiky. Nesouhlasím proto s opatrnickým postojem části vlády, že ve věci ERÚ je třeba „sladit legislativu“.

Nový zákon je demokratičtější

Nové znění energetického zákona, které je platné od letošního ledna, není v přímém rozporu se zákonem o státní službě, jen nedostatečně popisuje právní poměry v ERÚ po dobu 19 měsíců — do srpna 2017, kdy už ERÚ nebude řídit předseda a jím jmenovaní místopředsedové jako dosud, nýbrž pětičlenná rada ERÚ. To už nebudou státní úředníci ve smyslu zákona o státní službě. Členy této rady bude sice jmenovat vláda, ale na vládě a snad i na svévoli předsedy ERÚ, ovlivňovaného zájmovými (čti klientelistickými) skupinami, bude rada méně závislá.