Vztahy Saúdské Arábie a Íránu byly napjaté po řadu let, s počátkem roku 2016 však ochladly takřka nebývale. Stalo se tak i navzdory tomu, že rizika dalšího možného vyhrocení zůstávají ohromná — a obě strany to nepochybně vědí. Těmito a podobnými slovy komentují analytikové v relativní shodě v pondělních zprávách vývoj, kterým prochází saúdsko-íránská koexistence v aktuální roztržce. 

Spor mezi nejvýznamnějšími blízkovýchodními mocnostmi se vyhrotil zvláště během soboty 3. ledna, kdy Saúdská Arábie nechala popravit celkem 47 osob — nejvíce za jeden den od roku 1980. Jedním z popravených byl přitom i vlivný šíitský duchovní Nimr Bákir Nimr.

V Íránu se ještě týž den konaly protestní demonstrace, přičemž účastníci té v Mašhadu — druhém největším městě země — vtrhli na saúdskoarabský konzulát a z části jej zdemolovali. Saúdským diplomatům se podařilo včas utéci, země však v reakci přerušila s Íránem veškeré diplomatické vztahy.

V pondělí následovaly příkladu Saúdské Arábie její klientské režimy v Súdánu a Bahrajnu a sama Arábie zrušila ještě přímé letecké spojení. Spojené arabské emiráty pak vyhlásily, že počet autorizovaných íránských diplomatů v zemi sníží.

„Úplné přerušení vztahů je silný kalibr. Znamená vypovězení všech diplomatů dané země a stažení vlastního personálu, to vše do osmačtyřiceti hodin,“ hlásil do pondělního vysílání BBC Jonathan Marcus, stálý zpravodaj stanice odpovědný za diplomatické záležitosti, a pokračoval: