Dohoda s Íránem v kostce: obsah, klady, kritika
Petr JedličkaVedoucí zahraniční rubriky DR přibližuje souhrnně obsah a podstatné rysy dohody o íránském jaderném programu a odvolání mezinárodních sankcí.
„Byla to zatracená fuška,“´postěžoval si jeden z poradců amerického ministra zahraničí Johna Kerryho minulou středu ve Vídni. Práce, jíž hodnotil, spočívala ve vyjednání velké dohody o íránském jaderném programu a odvolání mezinárodních sankcí.
Jednali zástupci Íránu, pětice stálých členů Rady bezpečnosti OSN, Německa a Evropské unie jako celku. A jednali skutečně dlouho — dohromady 21 měsíců, přičemž v poslední fázi rozhovorů se rokovalo šest týdnů v kuse.
↗
Dovést jednání do současného konce usnadnil nástup nového íránského prezidenta. Mírný reformista Hasan Rúhání (na snímku) vystřídal proslule zarputilého Mahmúda Ahmadínežáda v srpnu 2013. Foto archiv ZN News
Výsledek jednání — tedy dohoda JCPOA, která výrazně utlumuje íránský jaderný program nejméně na deset let, podrobuje jej režimu nových kontrol a současně umožňuje rušení protiíránských sankcí — byl světu oznámen v úterý 14. července.
Nyní následuje ratifikační a implementační proces, který potrvá zřejmě až do příštího jara, a spolu s ním vzrušená debata plná faktů, bludů i emocí. Ta bude dlouhá neméně.
Jako doplnění k desítkám názorových a prognostických textům, jež aktuálně vycházejí a které budou vycházet ještě týdny, je zde na místě věcně a v kostce připomenout, co všechno vlastně vyjednaná dohoda obsahuje a jaké z jejích aspektů považují za nejvýznamnější obhájci, respektive odpůrci dohody.
Program, dohled, embarga
Jak již naznačeno výše, dohoda sestává ze tří hlavních bodů: za prvé, výrazného omezení íránského jaderného programu a s ním souvisejících činností; za druhé, nového systému kontrol a pojistek, jež mají zajistit, že Írán dostojí svým závazkům; a za třetí, mechanismu postupného rušení protiíránských sankcí.
Bod 1), tedy omezení jaderného programu, znamená konkrétně, že:
- Írán sníží počet centrifug na obohacování uranu ze současných devatenácti tisíc na 6105 a tuto hranici nepřesáhne po dalších deset let. Třináct tisíc nevyužitých centrifug mu zůstane, budou však uskladněny pod mezinárodním dohledem,
- Írán kompletně zlikviduje zásoby středně-obohaceného uranu, tedy uranu obohaceného na více 3,67 procenta, a sníží zásoby nízko-obohaceného uranu na 300 kilogramů. Celkově tak zbudou Íránu pouze dvě procenta současných zásob obohacené suroviny,
- Írán nebude v následujících patnácti letech produkovat žádný uran obohacený právě nad 3,67 procenta,
- Írán nebude v následujících patnácti letech nikdy skladovat více uranu obohaceného pod 3,67procentní hranici než oněch 300 kilogramů,
- Írán soustředí veškeré obohacování uranu a výzkum a vývoj procesu obohacování do komplexu v Natanzu, kde do něj může zapojit maximálně 5060 centrifug první generace (pomalejší typy),
- Írán po osmi letech veškerý výzkum a vývoj jaderného obohacování ukončí,
- Írán přemění komplex v Fordo a přilehlé podzemní prostory v jaderná, fyzikální a technologická centra, v nichž bude umístěno zbylých 1044 centrifug. Tyto však nebudou smět obohacovat po dalších patnáct let uran jako doposud, ale pouze vyrábět radioisotopy pro lékařské, zemědělské, průmyslové a vědecké využití,
- Írán přestaví těžkovodní reaktor v Aráku tak, aby nemohl produkovat vojensky využitelné plutonium,
- Írán nebude v dalších patnácti letech budovat žádný komplex, kde by prováděl obohacování uranu, ani žádný další těžkovodní reaktor,
- Írán bude odesílat veškeré použité jaderné palivo z reaktoru v Aráku k uskladnění do zahraničí.
V důsledku nyní dohodnutých omezení ovšem ztratí Írán i praktickou možnost zbraň vyrobit, respektive připravit dostatek štěpného materiálu na případnou jadernou bombu, za dobu kratší než jeden rok. V dosavadním režimu by to mohl dle oficiálních odhadů rozvědky USA zvládnout za dva měsíce.
Záruku, že Írán uvedená omezení opravdu dodrží, nebo že svět odhalí včas opak, ve smlouvě představuje z velké části bod 2) — nový systém kontrol a pojistek. Konkrétně jde o:
×
Svět → Analýza
23. července 2015 v 8.01
Související
Diskuse
MP
Kdyz čtu ty klady, mám dojem, že je to jeden z amerických článků v liberálním tisku, který se snaží prodat dohodu jestřábům -- marné a zbytečné snažení.
Téměř není zmíněno, v čem je dohoda výhodná pro Írán -- možná se pozastaví sankce, přitom se ponechá mechanismus jeho téměř okamžitého (pokud dobře počítám, do měsíce) obnovení? Proč by se po takovém diktátu měla změnit protiamerická linie? V čem je výhodná pro řešení situace na Blízkém východě?
A koneckonců, v čem je výhodná z hlediska světové bezpečnosti? Írán je docela nesympatická teokracie. Zároveň je poměrně politicky stabilní a relativně neagresivní. V jeho okolí jsou nejméně dva agresivní a nestabilní režimy, které jaderné zbraně mají -- proč bych měl právě Írán považovat za větší problém?
Téměř není zmíněno, v čem je dohoda výhodná pro Írán -- možná se pozastaví sankce, přitom se ponechá mechanismus jeho téměř okamžitého (pokud dobře počítám, do měsíce) obnovení? Proč by se po takovém diktátu měla změnit protiamerická linie? V čem je výhodná pro řešení situace na Blízkém východě?
A koneckonců, v čem je výhodná z hlediska světové bezpečnosti? Írán je docela nesympatická teokracie. Zároveň je poměrně politicky stabilní a relativně neagresivní. V jeho okolí jsou nejméně dva agresivní a nestabilní režimy, které jaderné zbraně mají -- proč bych měl právě Írán považovat za větší problém?
Text je analýzou pane Profante, ne komentářem, proto dohodu samotnou nehodnotí, ale přibližuje výklady, které zaznívají v relevantních znaleckých rozborech. Na výklad dohody, o níž se vyjednávalo 21 měsíců v tahu a na kterou Írán velice tlačil, jako diktátu, jsem nikde nenarazil. Pro Írán je výhodná nesmírně, neboť umožní konečně fungovat tamním bankám, vyvážet tamním společnostem jinam než na východ (zatím zejména suroviny) a vrátí do Íránu ohrmné množství peněz, jež byly zmraženy v důsledku sankcí na zahraničích účtech. Jen suma, jež přijde do Íránu zpět ihned po nabytí účinnosti dohody, odpovídá dvojnásobku částky, o kterou teď žádá Řecko v rámci třetího bailoutu...
... složitější je to nicméně s otázkou "v čem je (dohoda) výhodná z hlediska světové bezpečnosti". V otázce snížení rizika jaderné hrozby je to jasné. Méně už u toho ostatního. Íránský režim získá díky dohodě nové možnosti, jak prosazovat své zájmy a rozšiřovat oblast vlivu. Poměry v Iráku ovládne zřejmě úplně. Po pěti, respektive osmi letech může začít závodit se Saúdskou Arábií ve zbrojení. Rozvněž si téměř určitě pořídí moderní systém ruské protiletecké obrany -- příslušná jednání už probíhají.
Na druhou stranu -- hlavní hrozbou v regionu je dnes ISIS a proti němu bojují Írán a Západ společně. Analytikové v USA často zdůrazňují, že na vznik dohody tlačil i americký generální štáb právě kvůli usnadnění spoelčného postupu proti fanatikům z Islámského státu.
... složitější je to nicméně s otázkou "v čem je (dohoda) výhodná z hlediska světové bezpečnosti". V otázce snížení rizika jaderné hrozby je to jasné. Méně už u toho ostatního. Íránský režim získá díky dohodě nové možnosti, jak prosazovat své zájmy a rozšiřovat oblast vlivu. Poměry v Iráku ovládne zřejmě úplně. Po pěti, respektive osmi letech může začít závodit se Saúdskou Arábií ve zbrojení. Rozvněž si téměř určitě pořídí moderní systém ruské protiletecké obrany -- příslušná jednání už probíhají.
Na druhou stranu -- hlavní hrozbou v regionu je dnes ISIS a proti němu bojují Írán a Západ společně. Analytikové v USA často zdůrazňují, že na vznik dohody tlačil i americký generální štáb právě kvůli usnadnění spoelčného postupu proti fanatikům z Islámského státu.
... tedy těm, kteří nemají žádný majetek či peníze v zahraničí, ani nejsou na styku se zahraničím nějak závislí ve své práci, přinese dohoda příliv zboží, které nebylo v Íránu v posledních letech k sehnání... zejména léků, ale i spotřebních výrobků.
V důsledku by mělo uvolnění sankčního režimu snížit v Íránu inflaci a zvýšit zaměstnanost. Írán je plný továren, které dnes stojí, či fungují na polovinu kapacity. Také těžba ropy a plynu může po zavedení nových technologií (v Íránu jsou dnes nejmodernější ty z 90. let) výrazně vzrůst. Někteří analytikové už předpokládají dokonce pokles světových cen daných surovin, který podnítí další globální růst... ale to ještě uvidíme.
V důsledku by mělo uvolnění sankčního režimu snížit v Íránu inflaci a zvýšit zaměstnanost. Írán je plný továren, které dnes stojí, či fungují na polovinu kapacity. Také těžba ropy a plynu může po zavedení nových technologií (v Íránu jsou dnes nejmodernější ty z 90. let) výrazně vzrůst. Někteří analytikové už předpokládají dokonce pokles světových cen daných surovin, který podnítí další globální růst... ale to ještě uvidíme.
July 23, 2015 v 16.41
Možná lze určitou výhodu pro Irán hledat také v důvodech, proč se ta dohoda nelíbí Israeli a Saúdské Arábii.
July 23, 2015 v 18.50
jj, to jsou právě ty nové peníze (hodně peněz) a nové možnosti, expanze vlivu
MP
Jistě, pokud se ty sankce opravdu uvolnī, resp. pokud se rychle neobnoví.
A to je to, co je v těch dohodách mnohem méně zaručeno a terminováno než utlumení programu.
A to je to, co je v těch dohodách mnohem méně zaručeno a terminováno než utlumení programu.
MŠ
July 23, 2015 v 21.56
Dohoda, spolupráce a veřejná kontrola versus bombardování
To, že se to nelíbí americkým jestřábům a Netanjahuovi je spíše argument pro dohodu než proti ní. Samozřejmě je otázkou, nakolik se podaří účinně kontrolovat to, co v dohodě stojí. Ale už sama dohoda je dokladem několikaměsíční spolupráce. Pokud peníze, které Irán dostane, sníží napětí ve světě, pak ty peníze nebudou vyhozené.
July 24, 2015 v 9.49
Řekl bych, že Irán využil toho, že se k vývoji jaderné zbraně přiblížil, velmi dobře. Přitom od pokusného výbuchu je dost daleko k weaponizaci a ještě dále k tomu, aby mohl Irán mít zbraně, které jsou opravdovou hrozbou pro jinou jadernou velmoc.
Stejně je zajímavé, jak je ještě po sedmdesáti letech od Hirošimy jaderná technologie obtížně dostupná a nukleární klub malý. Od objevu štěpné reakce uranu 235 k nasazení jaderné bomby uplynulo jen 7 let.
Stejně je zajímavé, jak je ještě po sedmdesáti letech od Hirošimy jaderná technologie obtížně dostupná a nukleární klub malý. Od objevu štěpné reakce uranu 235 k nasazení jaderné bomby uplynulo jen 7 let.
MP
Írán peníze nedostane. On se dostane ke svým penězům. Zadržovaným na základě sankcí, které nemířily proti porušování lidských práv či genocidnímu jednání, ale protože se skupina zemí rozhodla, že ona má legitimní právo vlastnit jaderné zbraně a totéž je u jiných základním ohrožením světové bezpečnosti. Tím nechci plejovat za právo Íránu mít jaderný arzenál, naopak, vadí mi to u těch, kdo ho už mají.
Z pohledu případného zlepšení situace na Blízkém východě záleží na tom, zda USA dokážou přesvědčit své spojence, že je pro všechny zúčastněné výhodnější přejít z režimu konfrontace do režimu spolupráce.
Jiřímu Kubičkovi
Výroba bomby vyžaduje poměrně slušnou technologickou úroveň země, nestačí postavit jeden komplex uprostřed jinak zemědělské společnosti. A taková úroveň vyžaduje masivní zapojení do mezinárodní ekonomiky. Riziko omezení tohoto zapojení naštěstí odrazuje většinu z té řekněme dvacítky zemí, které bombu nemají a přitom by ji nejspíš dokázaly vyrábět. Kromě původního, de facto jednorázově ustanoveného jaderného klubu, tak mají (či měly) jaderné zbraně jen "psanecké státy" -- ostatně vesměs se k ni nedopracovaly z vlastních zdrojů (Pakistán, Korea, JAR).
Z pohledu případného zlepšení situace na Blízkém východě záleží na tom, zda USA dokážou přesvědčit své spojence, že je pro všechny zúčastněné výhodnější přejít z režimu konfrontace do režimu spolupráce.
Jiřímu Kubičkovi
Výroba bomby vyžaduje poměrně slušnou technologickou úroveň země, nestačí postavit jeden komplex uprostřed jinak zemědělské společnosti. A taková úroveň vyžaduje masivní zapojení do mezinárodní ekonomiky. Riziko omezení tohoto zapojení naštěstí odrazuje většinu z té řekněme dvacítky zemí, které bombu nemají a přitom by ji nejspíš dokázaly vyrábět. Kromě původního, de facto jednorázově ustanoveného jaderného klubu, tak mají (či měly) jaderné zbraně jen "psanecké státy" -- ostatně vesměs se k ni nedopracovaly z vlastních zdrojů (Pakistán, Korea, JAR).
AM
August 17, 2015 v 15.26
Kritika dohody z českých luhů a hájů.
http://www.blisty.cz/art/78545.html
Osobně si myslím s K.D., že si Irán rozvázal ruce a na Blízkém Východě se to brzy začne pořádně "rozjíždět", než že se "sníží napětí ve světě", jak se domnívá Šimsa.
Protože co vlastně s jadernou bombou? Hodit ji na Izrael a čelit jaderné odvetě USA?
Hm.
150 miliard dolarů, s tím se dají podnikat onačejší věci...................
http://www.blisty.cz/art/78545.html
Osobně si myslím s K.D., že si Irán rozvázal ruce a na Blízkém Východě se to brzy začne pořádně "rozjíždět", než že se "sníží napětí ve světě", jak se domnívá Šimsa.
Protože co vlastně s jadernou bombou? Hodit ji na Izrael a čelit jaderné odvetě USA?
Hm.
150 miliard dolarů, s tím se dají podnikat onačejší věci...................
VK
August 17, 2015 v 17.35
A na Blízkém východě to už pořádně rozjeté není, v režii utrakonzervativních náboženských režimů a jejich konstruktů v podobě IS?Jestli mají mít v oblasti hegemonii ultrakonzervativní salafistická Saúdská Arábie, v tomže směru se islamizující Turecko a fašizující se Izrael, jako doposud - nebo má vzniknou nějaká nová rovnováha sil, jsem pro druhou možnost.
Proti osudu, který obyvatelům připravuje režim exportovaný Saúdskou Arábií, Tureckem, potažmo IS, je ten íránský ještě oáza tolerance a svobody. Akorát o tom se nemluví, protože je Turecko a Saúdská Arábie kamarád.
Proti osudu, který obyvatelům připravuje režim exportovaný Saúdskou Arábií, Tureckem, potažmo IS, je ten íránský ještě oáza tolerance a svobody. Akorát o tom se nemluví, protože je Turecko a Saúdská Arábie kamarád.
VK
August 17, 2015 v 19.42
Ještě jedna, zcela vážně míněná otázka. Co brání EU, přistoupit k dohodě separátně, pakliže bude odmítnuta Kongresem USA?
EU tak separátně již učinila, a to 20. července hlasováním ministrů zahraničí členských zemí na zasedání příslušné Rady EU. Problém je ale, že sankční režim USA je v současnosti nastaven tak, že zahrnuje nejen americké firmy, ale postihuje i zahraniční firmy, které obchodují (resp. by chtěly obchodovat) zároveň s íránskými subjekty i americkými subjekty.
Pokud by tedy Kongres USA dohodu odmínutl, resp. přehlasoval Obamovo pravděpodobné veto, jelikož na poprvé jí odmíte téměř určitě, musely by si evropské firmy vybrat -- buď ochodovat se subjekty v Íránu, nebo se subjekty z USA. Téměř všechny firmy, které se o podnikání v Íránu zajímají, jsou přitom velké a mají nějakou vazbu na americké subjekty -- byť třeba nepřímou, přes banky nebo přes dodavatele či jiné klienty. Lze tedy předpokládat, že jenom minimum z nich by upřednostnilo několik potenciálních kontraktů v Íránu před již existující sítí obchodních vazeb, na níchž stojí dnes.
Pokud by tedy Kongres USA dohodu odmínutl, resp. přehlasoval Obamovo pravděpodobné veto, jelikož na poprvé jí odmíte téměř určitě, musely by si evropské firmy vybrat -- buď ochodovat se subjekty v Íránu, nebo se subjekty z USA. Téměř všechny firmy, které se o podnikání v Íránu zajímají, jsou přitom velké a mají nějakou vazbu na americké subjekty -- byť třeba nepřímou, přes banky nebo přes dodavatele či jiné klienty. Lze tedy předpokládat, že jenom minimum z nich by upřednostnilo několik potenciálních kontraktů v Íránu před již existující sítí obchodních vazeb, na níchž stojí dnes.
VK
August 18, 2015 v 21.55
A mohou si ale dovolit USA pak plošně sankcionovat evropské firmy? Obzvl. se svým dvojím schodkem?
AM
August 19, 2015 v 9.28
Ne že by to na Blízkém Východě nebylo rozjeté pane Klusáčku, ale závody ve zbrojení, které tam teď začínají, překonávají veškerou představivost, kolik lze utrácet za zbraně.
Na druhou stranu Západ může být spokojen. Vždyť i třeba české zbrojovky vstupují do velmi tučných let.
Na druhou stranu Západ může být spokojen. Vždyť i třeba české zbrojovky vstupují do velmi tučných let.
Popravdě nevím, ale v současném konkurenčním prostředí může i ne-úplně-reálná hrozba silně zapůsobit... Odhaduji, že některé společnosti by do obchodů s Íránem šly i přesto, ale asi ne farmaceutické či obchodující s technologiemi, které potřebuje Írán nejvíce
+ Další komentáře