Zákon proti šmejdům
Svatava VeverkováPoslanci minulý týden schválili změnu zákona o ochraně spotřebitele. Novela zákona „proti šmejdům“ upravuje registr dlužníků, zakotvuje institut mimosoudního řešení sporů a zpřísňuje podmínky předváděcího prodeje.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že nás díky pečlivé práci zákonodárců čekají štědré Vánoce a šťastný nový rok 2016, opak může být pravdou. A to zejména kvůli kritizovanému uzákonění informační databáze o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele, tj. registru dlužníků.
Ten má sloužit úvěrovým společnostem k posouzení spolehlivosti a platební morálky případných klientů, jejichž osobní údaje mohou být do registru vloženy i bez jejich souhlasu. Poslanec Petr Kudela prohlásil: „Já jsem tady několikrát kritizoval registr dlužníků, že do tohoto zákona nepatří, ale ve finále proto, aby vůbec tento zákon prošel, jsem hlasoval pro celek.“
Poslanec Radek Vondráček dále poznamenal: „Domluvme se spíš na tom, že přijmeme základní pravidla a pak se zamysleme a pokračujme v práci na kvalitní normě nebo rozšíření této normy v horizontu, řekněme, pěti let, kdy se sejdou nové výsledky toho, co jsme tu dnes přijali.“
Také ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek upozorňuje, že po debatě v Senátu došel k názoru, že „tam přece jenom určitá rizika existují a že potom hrozí potřeba určité novelizace“.
Co tedy nutí naše zákonodárce schválit novelu, o jejíž kvalitách nejsou sami přesvědčeni? Odpověď je jednoduchá — čas. Směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů a nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line uložily členským státům Evropské unie povinnost transponovat pravidla v nich obsažená do svého právního řádu nejpozději do 9. července 2015. Byť tyto evropské právní předpisy pocházejí z roku 2013, první vládní návrh novely zákona o ochraně spotřebitele byl předložen sněmovně až 31. března 2015.