Advent nad Boschovými obrazy

Jiří Dolejš

Letošní advent se rozprostírá v turbulentních časech. Jako už mnohokrát v dějinách nám může pocoti hledat nové inspirace v umění. Neukazují nám náhodou malby Hieronyma Bosche něco hlubokého v nás samých, s čím jsme sále znovu konfrontováni?

Doba se občas vymkne s kloubů a vítr změn jakoby odnikud nikam zvedne oblaka těžko proniknutelného prachu. Mezi zmírajícím a rodícím se časem pak člověk těžko hledá jistotu. S umdleným rozumem se probouzejí roztodivné příšery. A zejména citlivá duše umělcova tehdy hledá nějakou souvislost v hlubších strukturách nadreálna.

Kdysi na sklonku temného středověku a úsvitu renesance byl takovým umělcem Bosch Hieronymus van Aken. A není od věci zamyslet se v dnešních turbulentních časech nad jeho stařičkými olejomalbami na dřevěných deskách. Carl Gustav Jung označil Bosche na objevitele chaosu nevědomí. Neprobouzejí se v nás nyní podobní démoni, jejichž surrealistické podoby ztvárnil dávný malíř před více jak půl tisíciletím?

×
Diskuse
JP
December 10, 2015 v 12.32
Bosch a Marx
Opravdu dosti nečekaný výlet do říše snů a fantazie od takového racionalisty, pane Dolejši. ;-) Ale nic proti tomu; naopak, opravdu velmi zajímavé úvahy o tom, co všechno na nás vlastně číhá v hlubinách našeho nevědomí.

Napadlo mě přitom ale tak nějak, jakým způsobem by takový výjev vykládal Karel Marx.

Skoro by se s dost velkou pravděpodobností dalo předpokládat, že by v těchto fantaskních výjevech spatřoval obraz vykořisťovatelské společnosti - kdy člověk je ještě plně vystaven drtivým tlakům svého okolí, kdy ještě není svobodným pánem svého vlastního osudu. Asi by to všechno pro něj byl nakonec "povzdech utlačované bytosti" - a to sice jak ony výjevy z pekla jakožto sublimovaný zážitek vlastního reálného životního utrpení, tak ale i ty výjevy z ráje, jakožto snové představy šťastného života, když už člověku není možno - za podmínek třídní a vykořisťovatelské společnosti - takovýto život vést zde na této zemi...