Připravovaná ne-novela školského zákona

Petr Chaluš

Nová koncepce školského zákona obsahuje některé nekoncepční prvky. Například zavést povinnost předškolního roku a nemít plán na kvalitu veřejných školek znamená posílit nerovnost.

Mediální zjednodušení chystané novely školského zákona zní: povinný rok v mateřské škole, jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory a maturita z matematiky. Pokud se daří médiím touto zkratkou zachytit podstatu chystané novely, pak zatím nepřichází s novým vedením MŠMT žádná nová vize. Jedinou novou vizí pak zůstává důraz na inkluzivní přístup ke vzdělávání.

Věříme v určování vzdělávacích cest testováním

Jaký mají smysl jednotné přijímací zkoušky na střední školy, přesněji na obory s maturitou? Je to snad proto, že se někteří mladí lidé nehodí do systému oborů s maturitou? Jde o to snížit čísla neúspěšných absolventů maturit? Nebo se předpokládá, že je studium s maturitou pro studenta, který ji pak neudělá (a pro školu samotnou), ztrátou času a pro stát škoda investice?

Jednotné přijímačky budou jedním souborem testů, definitivním rozřazením patnáctiletých na studijní a nestudijní dráhy. Bez maturity můžete v českém systému zapomenout na vysokou školu.

Nejde však jen o ni - střední odborné školy s maturitou připravují studenty na více kvalifikovanou práci než obory bez maturity a maturita sama o sobě je základní podmínkou pro mnoho povolání. Pokud určitý test ovlivní takto výrazně už v patnácti letech vaši celoživotní vzdělávací a profesní dráhu, pak by měl odhalit váš celkový potenciál na mnoho let dopředu, roli by neměla hrát vaše aktuální motivace ani aktuální podpora rodiny.

Tyto testy samozřejmě neudělají ti chytřejší a talentovanější. Udělají je ti motivovaní a ti s lepším rodinným zázemím. Někde za novým zákonem o jednotných přijímačkách je možná snaha o rovné podmínky (nejednotné přijímačky mohou zvyšovat nerovnost), jenže je to naopak: forma, jakou se snažíme rovnost zajistit primitivním způsobem — totiž test — nerovnosti pouze více skryje a v důsledku nerovnost systematizuje, centralizuje, a tedy zvýší.

×
Diskuse
October 5, 2015 v 12.14
Diskuse
Pokud máte názor na plánované jednotné přijímačky na maturitní obory, rozšíření povinné docházky o povinný rok na MŠ a rozšíření maturity o povinnou matematiku, přispějte zde do diskuse, díky.
October 6, 2015 v 11.54
To téma mě zajímá, ale na podrobnější reakci teď nemám čas.
Výborný je postřeh, že rozřazování dětí na studijní a nestudijní typy odráží spíš sociální stratifikaci než nadání. To je myslím velký problém našeho školství, to, že zvýhodňuje děti, které jsou privilegované svým původem z rodin, které jsou vzdělané a na vzdělání kladou velký důraz.

Ale povinná docházka do MŠ směřuje obráceným směrem , k tomu aby děti naopak měly rovnější podmínky. Děti, které vůbec neochodily do školky jsou v nevýhodě, protože jsou v první třídě méně otrkané a společensky obratné. Neformální kontakty předškolních dětí s jinými dětmi jsou fajn, ale všechny děti je nemají a děti ze sociálně izolovaných rodin možná školku zvlášť potřebují a právě ty do ní často nechodí.

Ještě se ozvu až budu mít víc času.
LV
October 6, 2015 v 12.57
Abych se pokusila odpovědět na Vaši otázku
a) Mám povinnou maturitu z matematiky, můj bratr má povinnou maturitu z matematiky, moji rodiče měli maturitu z matematiky a předpokládám, že byla povinná, i moje prarodiče měli maturitu z matematiky.
Pokládám za naprosto skandální a za symptom naprostého úpadku našeho školství, že se dnes maturita z matematiky nepožaduje.

b) Souhlasím se zavedením předškolní výchovy, slibuji si od ní, že pomůže zanedbaným dětem.

c) Jednotné přijímací zkoušky na střední školu mi nevadí. Moje matka žila ve čtrnácti letech sama na bytě ve městě pouze se svojí o rok starší sestrou. Můj dědek šel ve čtrnácti letech z domu. V patnácti letech by měl být jedinec natolik vyspělý a zodpovědný, aby zvládl přípravu na přijímací zkoušky i bez podpory rodiny.

Přesto bych pokládala za lepší variantu, kdyby se na střední školu mohl přihlásit každý a pak by se to proselo.

Když jsem byla na vysoké škole přijali nás třicet do kruhu, po dvou letech nás bylo dvanáct. Jinými slovy, byl přijat každý idiot, ale ne každý idiot to dodělal.

To by, ale znamenalo změnit financování školství, aby finance nešly za žákem.
Náš starý profesor občanské výchovy nám vtloukal do hlavy, že slovo "student" pochází z latinského "studeo" , tedy usiluji"

d) Osobně bych chtěla, aby se skončilo s tím neoliberálním nesmyslem, že student je zákazník a došlo k návratu k představě, že studet je zaměstnanec.

e) Práva a povinnosti jsou pouze dvě strany té samé mince.
Abych ještě jednou citovala našeho někdejšího profesora občanské výchovy:
"Studenti, ústava Československé socialistické republiky vám zaručuje právo na vzdělání a proto máte povinnost studovat.