Ministr školství Marcel Chládek končí. Tradiční otázka v médiích, kdo přijde po něm, se jistě brzy vyjasní. Nevyjasní se pravděpodobně ta důležitější otázka: co tato vláda ve školství vlastně dělá a co dělat bude, ať už je to zosobněno kýmkoli.

Zdá se mi, že dosud vláda nechávala téma školství izolované od svých priorit a nepropojené na celospolečenská témata. Vše jako by bylo jen na řízení jedním ministerstvem a z něj byl viditelný jen jeden muž - Marcel Chládek.

U školství se (už trochu tradičně) namísto nějaké silné týmové práce a viditelných dalších osobností zviditelňuje výhradně jednotlivec (připomeňme ministry Dobeše nebo Fialu). Až na občasné opakující se profláknuté poradce, u nichž nikdo neví, od kdy do kdy v roli poradce jsou a jaké kompetence vlastně mají.

Koncepce stále jen v bačkorách