Miloš Zeman a vojenské machrování v Číně
Linn ThantČeský prezident se opět vydal do své oblíbené destinace. Podíval se zde na vojáky a pozval místní hlavu státu na návštěvu do naší republiky. Jaké nástrahy skrývá Zemanova svérázná turistika?
Třetího září se na náměstí Tchien-an-men v čínském Pekingu konaly oslavy 70. výročí vítězství čínského lidu v boji proti japonské agresi a světovému fašismu. „Čína se nadále zasazuje o mírový rozvoj. My, Číňané, mír milujeme,“ prohlásil prezident Si Ťin-pching. Přesto se při té příležitosti blýskli obří vojenskou přehlídkou. Ta byla poselstvím místních vůdců celému světu: předvedli své nejnovější zbraně a techniku — včetně jaderných střel pro moderní válku.
A tak zatímco prezident mluví o míru, defilé armádní síly lze vykládat jako hrozbu ostatním zemím, zejména pak Spojeným státům americkým a dalším západním územím. Jako by Čína sdělovala, že druhá světová válka je pryč, ale jejich vojáci jsou připraveni na další masivní střety. Oslavy se zúčastnili vůdci 49 zemí. Dorazil Vladimir Putin, jihokorejský prezident Pak Kun-hje, laoská hlava státu Choummaly Sayasone, Truong Tan Sang z Vietnamu, jihoafrický prezident Jacob Zuma, Pákistán zastupoval Mamnún Husajn a Egypt reprezentoval Abd-al Fattáh Sísí. Nechyběl ani barmský prezident Thein Sein.
Čínský mejdan naopak bojkotovalo 27 z celkem 28 zemí Evropské unie. Jedinou výjimku tvořil Miloš Zeman. Připomeňme, že v květnu se navzdory tlaku mezinárodního společenství zúčastnil i promenády ruské armády. Podle Jiřího Ovčáčka jej čínský prezident pozval již před dvěma měsíci. Důvodem je zřejmě nové utváření vztahů mezi Českou republikou a Čínou. Zeman se i zde setkal s ruským prezidentem a jednal o jeho podpoře v rámci Organizace spojených národů.