Třetího září se na náměstí Tchien-an-men v čínském Pekingu konaly oslavy 70. výročí vítězství čínského lidu v boji proti japonské agresi a světovému fašismu. „Čína se nadále zasazuje o mírový rozvoj. My, Číňané, mír milujeme,“ prohlásil prezident Si Ťin-pching. Přesto se při té příležitosti blýskli obří vojenskou přehlídkou. Ta byla poselstvím místních vůdců celému světu: předvedli své nejnovější zbraně a techniku — včetně jaderných střel pro moderní válku.

A tak zatímco prezident mluví o míru, defilé armádní síly lze vykládat jako hrozbu ostatním zemím, zejména pak Spojeným státům americkým a dalším západním územím. Jako by Čína sdělovala, že druhá světová válka je pryč, ale jejich vojáci jsou připraveni na další masivní střety. Oslavy se zúčastnili vůdci 49 zemí. Dorazil Vladimir Putin, jihokorejský prezident Pak Kun-hje, laoská hlava státu Choummaly Sayasone, Truong Tan Sang z Vietnamu, jihoafrický prezident Jacob Zuma, Pákistán zastupoval Mamnún Husajn a Egypt reprezentoval Abd-al Fattáh Sísí. Nechyběl ani barmský prezident Thein Sein.

Čínský mejdan naopak bojkotovalo 27 z celkem 28 zemí Evropské unie. Jedinou výjimku tvořil Miloš Zeman. Připomeňme, že v květnu se navzdory tlaku mezinárodního společenství zúčastnil i promenády ruské armády. Podle Jiřího Ovčáčka jej čínský prezident pozval již před dvěma měsíci. Důvodem je zřejmě nové utváření vztahů mezi Českou republikou a Čínou. Zeman se i zde setkal s ruským prezidentem a jednal o jeho podpoře v rámci Organizace spojených národů.

Při pochodu vojáků zde političtí představitelé vyjednávali nebo manifestovali své vlastní cíle. Miloš Zeman se oslav zúčastnil, aby hájil hospodářské zájmy České republiky. Barmský prezident Thein Sein zase hodlal dokázat, že vztah jeho země k Velkému bratrovi je stále silný. Přestože životaschopnost barmské ekonomiky a dalších rozvojových oblastí podporuje Japonsko, barmští lídři mají stále velmi blízko právě k Číně. V Barmě totiž investovala v rámci 52 projektů celkem 14,1 miliard dolarů, což odpovídá 41,7 procent celkových přímých zahraničních investic.

Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching využili situaci, aby demonstrovali pevné vztahy mezi jejich zeměmi. Politici se zkrátka bojí pustit Čínu ze zřetele. Současné omračující výkyvy akciových trhů totiž těsně souvisí s hospodářskými zprávami, které přicházejí právě odsud. Svět očekává, že zdejší hospodářský růst pomůže nastartovat světovou ekonomiku, zejména v čase neklidu v Evropě a ve Spojených státech. Nyní však čínský růst zpomaluje a panují značné obavy ohledně houževnatosti tohoto finančního systému. Čína je přitom druhou největší ekonomikou, která kolonizuje světové trhy.

Také kvůli těmto aspektům vzrostly obavy, že účelem gigantické demonstrace vojenské síly bylo machrování před Japonskem. Napětí navíc přetrvává i v územních sporech ve Východočínském moři. Problematický kontext byl zesílen i faktem, že se akce konala na nechvalně proslulém Náměstí nebeského míru, kde byly násilně potlačeny demonstrace proti komunistickému režimu v roce 1989.

Vhodnější by tedy byly spíše smiřující praktiky, které by pomohly navázat rozumnější dialog mezi Čínou a Japonskem. Provokace ke spolupráci nepovede a přeměřování armádních pindíků ještě nikdy mír nezajistilo.

Miloš Zeman ovšem pozval čínského prezidenta na návštěvu do České republiky. Zdůraznil propojenost našeho státu a Číny: „Možnosti spolupráce od fotbalu až po mikroskopy jsou téměř neomezené.“ S ohledem na výše jmenované by ale bylo třeba, aby do svého výčtu zahrnul někam mezi kopanou a vědecké pomůcky i taková témata jako třeba „mírové řešení“ nebo „jak nezastrašovat ostatní národy tanky a raketami“. Pak by měly Zemanovy výlety do Číny alespoň nějaký význam.

Přeložil Antonín Hluštík