Po celém čtvrt století se Barma dočká prvních demokratických voleb. Jsou naplánovány na 8. listopadu a budou středem pozornosti celého světa. Ukáže se totiž, jakého pokroku v lidských právech a demokracii dosáhl režim vojenské junty.

Barmská opoziční vůdkyně a laureátka Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij je nyní symbolem uvolnění poměrů. Po patnácti letech v domácím vězení tedy může v myanmarském parlamentu získat až 6,78 procenta křesel.

Zraky k těmto volbám přitom upírají i zahraniční investoři — zejména ti západní. Čekají na příležitost. Sousední Čína se totiž nikdy nenechala omezovat ohledem na práva lidí. Proto už delší dobu vesele skupuje podíly a získává stále větší roli na barmském trhu bez ohledu na místní úroveň demokracie. Oproti Západu má tak výrazný náskok.

Objevují se však obavy, že třicet až osmdesát procent všech volebních lístků bude nepřesných nebo zfalšovaných. Vyvstává tedy i otázka, nakolik důvěryhodné bude jejich sčítání a jak na něj zareaguje svět. Převládnou ekonomické zájmy nad pokrokem v lidskoprávní oblasti?

„Tyto volby nebudou čestné, přesto mohou výrazně posílit politickou soutěž. Vítěz je přece jen nejistý. To je paradoxem současné situace,“ tvrdí Igor Blaževič, jeden z evropských pozorovatelů, který je odborníkem na situaci v Barmě. Je zvyklý na pravidelný přísun zpráv ze vzdálené země do své kanceláře v Praze.

„Národní liga pro demokracii jistě získá mnohem více hlasů než kdokoli jiný. Není však jisté, jestli to bude stačit k získání rozhodujícího slova ve volbě budoucího prezidenta. Zatím byly odloženy veškeré kritické otázky: dodatky k ústavě, dohoda o příměří a celonárodní politický dialog. Ty bude třeba řešit až po volbách,“ vysvětluje Blaževič.

Pokud povolební vyjednávání nepovede k žádným výsledkům, mohla by se vrátit nejistota, pocit nebezpečí a možnost dramatického vývoje. Největší výzvou a rizikem pro další období je proto absence základního konsensu o samotné povaze státu.

Boj za demokracii

Reformní proces v Barmě začal roku 2011. V dubnu 2012 se pak konaly doplňovací volby a největší opoziční politická strana, Národní liga pro demokracii (NLD), vedená Su Ťij v nich získala 43 parlamentních křesel. Tento volební výsledek byl pro svět obrovským překvapením. Su Ťij se stala poslankyní barmského parlamentu.