Většina mateřských škol vychází vstříc potřebám dětí se speciálním stravováním
Vratislav DostálVíce než padesát procent mateřských škol se setkalo s požadavkem rodičů na speciální stravu pro děti. Z šetření úřadu veřejného ochránce práv vyplývá, že pět procent školek požadavek na speciální stravování zamítlo nebo vyhovělo pouze částečně.
Více než polovina školek se v uplynulých třech letech setkala s požadavkem rodičů na speciální dietní stravu pro děti. Zjistila to veřejná ochránkyně práv dotazníkovým výzkumem 799 mateřských škol zapsaných v Rejstříku škol a školských zařízení. Nejčastěji dítě potřebovalo bezlepkovou nebo bezlaktózovou stravu, případně rodiče požadovali jinou úpravu stravy zejména s ohledem na potravinové alergie.
Výzkum ukázal, že ve většině případů školky požadavkům na speciální stravu pro dítě vyhoví. Ředitelé školek ale upozorňují, že poskytování speciální stravy klade větší nároky na práci kuchařek a mělo by to být zohledněno v normativu pro školní jídelny.
Pouze pět procent dotazovaných školek uvedlo, že požadavek na speciální stravování zamítlo nebo vyhovělo pouze částečně. „Zjistili jsme, že pokud to jde, snaží se školky s rodiči domluvit například tak, že některá jídla podává školka, některá si dítě nosí z domu. Důvodem úplného odmítnutí byla nejčastěji skutečnost, že se v mateřské škole nevaří a strava se pouze dováží z jiného zařízení,“ shrnuje zjištění z výzkumu veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.
Konkrétně například z 213 požadavků na bezlepkovou dietu vyhověly školky ve 201 případech, tj. u 94 % žádostí, a obdobně ze 155 žádostí o bezlaktózovou stravu školky umožnily tuto dietu 152 dětem, tj. 98 % žádostí. Školky vycházejí vstříc například i vegetariánům — ze 47 požadavků na vegetariánskou stravu jich 41 vyhověly (87 %).
Výzkum veřejné ochránkyně práv iniciovaly podněty týkající se školního stravování. Na ochránce se v posledních několika letech obraceli především rodiče dětí-celiaků, kterým může být podávána pouze bezlepková strava. Upozorňovali na negativní zkušenosti a odmítání ze strany školek.
Jedna ze stěžovatelek například vnímala jako ponižující a diskriminující, když ředitelka školky odmítla přijmout jejího syna do školky proto, že vyžadoval bezlepkovou a bezlaktózovou dietu. V tomto případě dokonce školka ani nechtěla dovolit, aby speciální stravu zajistila sama stěžovatelka donáškou.
Na základě těchto individuálních stížností se veřejná ochránkyně práv rozhodla zmapovat situaci a zjistit, do jaké míry školky vycházejí vstříc požadavkům na speciální stravu, a to ať už jde o dietu z důvodu zdravotního stavu, či z jiných důvodů.
Konkrétně celiakie je totiž z hlediska antidiskriminačního zákona považována za zdravotní postižení a stravování ve školkách spadá pod oblast poskytování služeb. Pokud by školka odmítla připravit dietní stravu a ani by nedovolila rodičům donášku dietní stravy, mohla by se dopustit nepřímé diskriminace v přístupu ke vzdělání z důvodu zdravotního postižení.
Pokud školka odmítne připravovat speciální dietní jídlo dítěti se zdravotním postižením, musí k tomu mít podle tiskového odboru ombudsmanky objektivními důvody, z nichž bude zřejmé, že by tento požadavek znamenal pro školku nepřiměřené zatížení.
„Školka v takovém případě nesmí začít na rodiče vyvíjet nátlak, aby dítě docházku do školky ukončilo. Naopak, je povinností školky hledat a přijmout jiné opatření, zejména umožnit, aby si dítě nosilo z domu vlastní dietní jídlo, které mu školka v době oběda ohřeje. Pokud by totiž školka odmítla i donášku vlastního jídla, fakticky by úplně znemožnila stravování, což by znamenalo porušení školského zákona a antidiskriminačního zákona,“ uzavírá veřejná ochránkyně práv.