Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová se chce zasadit o vyšší ochranu pojištěnců zdravotních pojišťoven. Podle ní si zaslouží stejnou ochranu, jakou mají ve vztahu k jiným úřadům. I zdravotní pojišťovny totiž mají postavení správních orgánů, které při své činnosti musí postupovat podle určitých procesních pravidel.

Pokud by pojišťovny měly možnost získávat údaje o jménech a adresách z registru obyvatel, zvýšila by se podle Šabatové jejich šance pojištěnce kontaktovat. Pomohlo by to snížit počet případů, kdy dochází k často zbytečnému narůstání dluhů na pojistném.

Zdravotní pojišťovny vedou s pojištěnci řadu správních řízení. Typicky a nejčastěji jde o nedoplatky na pojistném, vyměřování dluhu a penále. Jestliže se však pojištěnec přestěhuje a nenahlásí změnu adresy, pojišťovně se nepodaří mu písemnost doručit a pojištěnec se pro ni stane osobou neznámého pobytu. Písemnost je pak doručena veřejnou vyhláškou, tj. vyvěšením na úřední desce pojišťovny.

Pro pojištěnce to má velice vážné důsledky. O existenci dluhu se nedozví, nemůže se proti rozhodnutí o vyměření pojistného včas bránit, dluh mu v průběhu let narůstá a naskakuje penále. Výsledkem jsou pak deseti i stotisícové dluhy, které pojišťovny exekučně vymáhají a dochází tak ještě k navýšení původního dluhu o náklady exekuce.

Podle veřejné ochránkyně práv je třeba pokusit se těmto situacím zabránit. Doporučuje proto, aby zákon umožnil zdravotním pojišťovnám v těchto případech nahlédnout do registru obyvatel a zjistit jméno a adresu nejbližších příbuzných pojištěnce. Ty by pak pojišťovna měla kontaktovat a požádat je o poskytnutí aktuální adresy pojištěnce, pokud ji znají.

„V žádném případě nejde o narušování soukromí pojištěnců či poskytování citlivých údajů o příbuzných, jak bylo v médiích nepřesně uvedeno, naopak, smyslem je dosáhnout větší ochrany pojištěnců. Pojišťovny by pro účely vedení správního řízení měly přístup pouze k údaji o jménu a adrese,“ vysvětluje Šabatová.

„Nejde o žádnou novinku nebo něco mimořádného. Tímto způsobem už nyní postupují například Český telekomunikační úřad, orgány sociálního zabezpečení nebo soudy,“ dodává s tím, že by pojištěncům tento postup mohl ušetřit peníze, neboť by se o dluhu dozvěděli včas, mohli se proti němu případně bránit a dluh by tak zbytečně nenarůstal.

Je sice zákonnou povinností pojištěnce nahlásit své zdravotní pojišťovně změnu adresy, ale lidé na to mnohdy zapomínají. Proto veřejná ochránkyně práv zároveň apeluje na všechny pojištěnce, aby svou zdravotní pojišťovnu vždy včas informovali o tom, že se přestěhovali, obzvlášť pokud si zároveň nezmění adresu trvalého pobytu.

„Nicméně pojišťovny by vždy, když vydávají správní rozhodnutí, měly postupovat stejně jako jiné orgány státní správy, tedy činit více kroků k tomu, aby správní řízení proběhlo pokud možno za účasti pojištěnce,“ uzavřela ombudsmanka.