Petiční a Ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny v úterý a ve středu projednávaly novelu rozšiřující pravomoci Veřejného ochránce práv. Jedná se především o možnost navrhovat zrušení zákona u Ústavního soudu a podávat takzvanou antidiskriminační žalobu ve veřejném zájmu. K oběma bodům se zavázala vláda ve svém programovém prohlášení.

Petiční výbor tuto novela doporučil Poslanecké sněmovně schválit s pozměňovacím návrhem ministra pro lidská práva a legislativu Jiřího Dienstbiera, který si osvojila předsedkyně Petičního výboru Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM), obsahujícím zřízení monitorovacího mechanismu podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.

Petiční výbor se na tom shodl těsnou většinou jednoho hlasu. Proti byli František Laudát (TOP 09), Markéta Adamová (TOP 09), Jiří Junek (KDU-ČSL) a Radim Holeček (ODS). Pavel Plzák (ANO) a Vlasta Bohdalová (ČSSD) se zdrželi.

Petiční výbor odmítl dva pozměňovací návrhy, které předložila zpravodajka novely poslankyně Markéta Adamová (TOP 09). Tyto návrhy z novely vypouštěly možnost navrhovat zrušení zákona u Ústavního soudu a podávat takzvanou antidiskriminační žalobu ve veřejném zájmu, tedy dvě hlavní pravomoci, které novela Veřejnému ochránci práv přidává.

Pro návrh vypouštějící ústavní žalobu kromě Radima Holečka (ODS), Markéty Adamové (TOP 09) a Františka Laudáta (TOP 09) hlasoval také Pavel Plzák (ANO). Větší podporu měl druhý neúspěšný návrh, který z novely vypouštěl antidiskriminační žalobu, pro něj kromě výše zmíněné čtveřice hlasoval také Jiří Junek (KDU-ČSL) a Karel Fiedler (Úsvit). Z uvedeného se zdá, že ne všichni koaliční poslanci s vládním závazkem přidat ombumdsmance zmíněné dvě pravomoci souhlasí.

Marie Benešová se obává nadužívání

Na jednání Ústavně-právního výboru proti novele vystoupil Martin Plíšek (TOP 09) a Marie Benešová (ČSSD). Ta se obává, že možnost ombudsmanky obracet se na Ústavní soud posílí už dnes velké přetížení tohoto soudu: „Bojím se, že to může být skutečně nadužíváno. Domnívám se, že dosavadní mechanismus postačuje,“ uvedla Benešová. Podle Anny Šabatová by tato nová pravomoc Veřejného ochránce práv Ústavní soud příliš nezatížila. K několika tisícům žalob, kterými se musí zabývat už nyní, by podle ní přibyla jedna, maximálně dvě za rok.

Marie Benešová se rovněž obává nadužívání v případě antidiskriminační žaloby. Anna Šabatová vysvětlila, že úřad Veřejného ochránce práv antidiskriminančí žalobu nebude podávat za jednotlivce. „Budeme je zastupovat tam, kde je nějaký širší dopad, typicky, říkám, nějaké napsané pravidlo, obvykle interní, ale ne vždy.“ zdůraznila Šabatová. Cílem je, aby se upustilo od diskriminujícího jednání. Jako příklad uvedla, když má družina pravidla, podle kterých tam nemohou vzít děti se zdravotním postižením.

„Někde jsou nastavená nějaká pravidla, která dopadají na stovky nebo dokonce tisíce lidí a myslím si, že je mnohem efektivnější, když se ta věc vyřeší upuštěním od toho diskriminujícího jednání ne pro toho jednoho, ale pro všechny,“ doplnil Jiří Dienstbier.

Jiří Dienstbier na jednání Petičního i Ústavně-právního výboru dal k úvaze také to, aby před tím než Veřejný ochránce práv bude moci podat žalobu k Ústavnímu soudu, měl povinnost to projednat na Petičním výboru Poslanecké sněmovny. Jednalo by se o další pojistku před neuváženým podáním k Ústavnímu soudu, které ovšem ministr pro lidská práva a legislativu neočekává.

Jednání Ústavně-právního výboru bylo ve středu přerušené v obecné rozpravě. Zatím padly tři pozměňovací návrhy, dva od Markéty Adamové, totožné s těmi, které projednal Petiční výbor, návrh poslance Zdeňka Soukupa (ANO), který rovněž rozšíření pravomocí ombudsmanky odmítá, a Dienstbierův návrh ohledně zřízení monitorovacího mechanismu týkajícího se osob se zdravotním postižením. Tento návrh si osvojil předseda výboru Jeroným Tejc (ČSSD).