Činnost sociálního a zdravotního centra Letiny by měla být neprodleně ukončena. Alespoň to tvrdí veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. K takovému závěru jí vedou zjištěné nedostatky a skutečnost, že vedení zařízení není schopno zajistit poskytování kvalitní péče. Situace v zařízení se navíc dále zhoršuje a klienti jsou dlouhodobě vystaveni špatnému zacházení. Což podle Šabatové nelze tolerovat.

V registrovaném zařízení sociálních služeb Letiny na Plzeňsku byli zástupci kanceláře Veřejného ochránce práv s ročním odstupem dvakrát, obě návštěvy potvrdily špatné zacházení s klienty, naprosto tristní neodbornost personálu, ohrožení bezpečí, zdraví i života klientů, porušování zákonných povinností poskytovatele služeb, včetně faktu, že se zařízení obohacuje na úkor klientů, a celou řadu dalších závažných nedostatků.

„Ani přes naše doporučení a dokonce i pokutu od správních orgánů se podmínky v zařízení mezi první a druhou návštěvou nejen nezlepšily, ale v důsledku absolutní neodbornosti a neschopnosti vedení, se dokonce v mnohém zhoršily. Zařízení fakticky ani neprojevilo snahu zlepšit kvalitu života klientů,“ tvrdí Šabatová.

Dodává, že vedení centra sice podniklo zdánlivě nápravná opatření, avšak buď zcela formální či nesmyslná, pramenící z neodbornosti. „Jejich zjevným cílem bylo pouze projít státními kontrolami, nikoli fakticky něco zlepšit,“ shrnuje hodnocení veřejná ochránkyně práv.

Případ podle ní ukazuje také neefektivnost kontrol prováděných správními orgány. Ochránkyně v této souvislosti také upozorňuje, že o situaci v zařízení Letiny informoval krajský úřad i ministerstvo už její předchůdce po první provedené návštěvě v roce 2013. Ochránkyně nyní konstatuje, že oba orgány státní správy vážnost problému podcenily.

Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod

Šabatová je přesvědčena, že jednání zařízení Letiny nelze tolerovat. Obrátila se proto na krajský úřad Plzeňského kraje, jako registrující orgán, s výzvou, aby ji do patnácti dnů informoval o tom, jaké kroky ke zjednání nápravy podnikne. Se stejným požadavkem se obrátila i na ministerstvo práce a sociálních věcí.

Česká republika se zavázala dodržovat Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, z níž pro stát plyne mimo jiné závazek aktivně zajistit, že osoby nebudou vystaveny špatnému zacházení. Česká republika tedy nesmí tolerovat fakt, že v zařízení v Letinách jsou klienti špatnému zacházení vystaveni již několik let.

Zařízení Letiny se zaměřuje na klienty trpící syndromem demence, osoby se zdravotním postižením, klienty trpící schizofrenií či jinou duševní nemocí a přijímá i osoby s alkoholovou demencí. Celkem je zde ve třech budovách ubytováno 260 osob. Všechny skupiny klientů jsou smíchány dohromady, péče o ně se nijak neliší, nejsou naplňovány jejich specifické potřeby. Doporučení po první návštěvě oddělit jednotlivé skupiny a přizpůsobit jim podmínky i péči, nebylo dosud realizováno.

Nejzásadnější překážkou jakéhokoli skutečného zlepšení je přitom podle ombudsmanky trvající absence odborného přístupu a odborného personálu, zejména však absence odbornosti na vedoucích pozicích. Vedoucí, ani vrchní sestra neznají základní zásady poskytování sociálních služeb a specifika péče o jednotlivé cílové skupiny klientů.

Vedení zařízení navíc podle Šabatové zjevně ani nepochopilo některá doporučení týkající se standardů správné ošetřovatelské a sociální péče formulované ochráncem po první návštěvě provedení v roce 2013. V některých případech tak provedlo změny, které vedly k dalšímu zhoršení postavení klientů, k ještě většímu odklonu od individuálního přístupu, a fakticky jen demonstrují tristní neodbornost a neznalost.

Zařízení podle zjištění ombudsmanky například zamklo všem klientům osobní věci do skřínky na pokoji na klíč, neřešili přitom, že někteří klienti trpící demencí nejsou schopni klíč používat. Rovněž bylo plošně zakázáno používat postranice, a to i tehdy, pokud by hrozil pád z lůžka. Příkladem neodborného přístupu k osobám trpícím demencí je rozvěšení velkých plakátů s motivy cestování, které mají usnadnit orientaci v prostoru. Některé obrazy jsou přitom stejné a v budově se opakují na různých místech.

V zařízení není podle zjištění Šabatové respektována důstojnost klientů. V jedné z budov zařízení se po chodbách v čase kontroly pohybovali klienti oblečeni pouze do pleny a horní části pyžama, jiní zde byli v roztrhaném a špinavém erárním oblečení. Zaměstnanci Kanceláře veřejného ochránce práv byli svědky výměny pleny v jídelně, při níž byla klientka před ostatními ve spodní části těla nahá.

Sprchy tu navíc stále nemají závěsy a při hygieně na lůžku nejsou používány mobilní zástěny, ačkoli to ochránce vytýkal už po návštěvě v roce 2013. Tehdy dokonce někteří klienti — muži i ženy dohromady — čekali nazí na chodbě před koupelnou, až na ně přijde řada s koupelí. Na některých toaletách není k dispozici toaletní papír, ten je umístěn pouze na centrální chodbě.

Šabatová upozorňuje i na nevhodný jídelníček, nelíbí se jí také to, že tu klienti nejsou podporováni v samostatnosti, neprovádí se s nimi individuální aktivity. Zařízení navíc nepracuje s bezpečností klientů, neřeší rizika pádů a jejich prevenci. Po kritice ochránce, kdy bylo při první návštěvě zjištěno, že klienti nesmí opustit zařízení a vycházky povolovala psychiatrička, zařízení zavedlo pravidlo, že ven smí všichni klienti, tedy i ti, kteří jsou neorientovaní kvůli syndromu demence.

Šabatová v neposlední řadě upozorňuje na nezákonné nakládání s financemi klientů. Zákon o sociálních službách stanoví, že klientovi musí z jeho příjmů zůstat 15 %, a to i v případě, že by zbývajících 85 % příjmu nestačilo na plnou úhradu za ubytování a stravu.

Zařízení Letiny zákon nerespektuje. Stanovených 15 % klientovi ponechává na depozitním účtu, ale pokud jeho příjem na celkovou výši úhrady nestačí, rozdíl je mu z tohoto účtu postupně strháván. Ve skutečnosti tedy zařízení plní zákonnou povinnost je na oko. Z dokumentace zařízení vyplývá, že se takto postupuje u naprosté většiny klientů. Tato praxe je nezákonná a jde ze strany zařízení o nedůvodné obohacování.