Na to, že jsou neregistrované sociální služby jedním z velkých problémů, upozornila ve druhé polovině června ombudsmanka Anna Šabatová. „Ubytovací zařízení poskytující péči bez povinného oprávnění k poskytování sociálních služeb (registrace) představují pro seniory či jiné osoby závislé na péči zvýšené riziko pro život, zdraví a lidskou důstojnost. Kvalita služeb a péče v nich totiž není vázána povinnými standardy kvality a obvykle chybí i odborný personál. Nelze proto vyloučit, že klienti závislí na pomoci a péči zde mohou být vystavováni špatnému zacházení,“ uvedla tehdy Šabatová.

Půl roku po šetření ombudsmanky přiznalo problém také ministerstvo práce a sociálních věcí, údajně ho budou úředníci ministerstva napříště řešit razantněji než dosud. Tyto služby totiž nedostatečně chrání práva svých klientů, dokonce je porušují. Staří lidé a zdravotně postižení žijí v některých pobytových zařízeních v nedůstojných podmínkách a jen obtížně se tomu brání.

Nezřídka jsou také zneužívány státní příspěvky na péči. Ministerstvo nyní představuje doporučený postup pro krajské úřady, který řeší problematiku odhalování a postihu poskytování neregistrovaných sociálních služeb. Služby sociální péče může vykonávat jen poskytovatel na základě oprávnění neboli registrace. Toto oprávnění vydávají krajské úřady na základě splnění zákonných podmínek, které například vyžadují dostatečné materiální vybavení, vhodné technické zázemí, správnou hygienickou úroveň a odborně způsobilý personál.

„Registrovaný poskytovatel je podle zákona povinen mimo jiné uzavírat smlouvy o poskytnutí sociálních služeb, chránit práva uživatelů, dodržovat standardy služeb i limity úhrad za poskytnuté služby. Navíc podléhají kontrole krajských úřadů a inspekci úřadu práce“ říká náměstkyně ministryně pro sociální a rodinnou politiku Zuzana Jentschke Stőcklová.

Neregistrované sociální služby dnes stojí „mimo“ zákon. Jde zejména o služby ubytovací, stravovací či ošetřovatelskou péči. Většinou jsou vykonávány na základě živnostenského oprávnění, ale to zákon nedovoluje, nebo prostřednictvím asistentů sociální péče, často ale bez jakéhokoli oprávnění. Ministerstvo práce odhaduje, že v České republice působí osmdesát subjektů, které poskytují sociální služby neoprávněně, tedy bez příslušné registrace.

Problematický je také institut asistenta sociální péče. Zákon tuto profesi zavedl proto, aby v lokalitách, kde je obtížné zajistit řádnou sociální službu, mohla fungovat méně formální služba právě prostřednictvím těchto asistentů. Nemusí totiž splňovat žádné kvalifikační požadavky, jen bezúhonnost, zletilost a zdravotní způsobilost. Asistenti jsou dnes však využíváni k jinému účelu, než zákon zamýšlel. Poskytovatel bez registrace je „úkoluje“ v domovech a hotelech pro seniory, přitom tato zařízení nesplňují zákonem dané podmínky.

Vzhledem k těmto skutečnostem plánují úředníci ministerstva zvýšit tlak na kontrolu a postihování těchto zařízení. Od letošního ledna došlo ke zvýšení pokuty za poskytování sociálních služeb bez oprávnění z 250 000 korun na jeden milion, krajské úřady mohou pokutu uložit opakovaně.

Ministerstvo navíc zpracovalo doporučený postup ke stíhání neregistrovaných sociálních služeb. Tento postup počítá i s větší informovaností potenciálních uživatelů sociálních služeb a snahou zvýšit kapacity registrovaných poskytovatelů. Ministerstvo také plánuje připravit návrh legislativních změn, které tuto problematiku pomohou řešit komplexněji.