V sobotu se konal v Praze protest proti xenofobii a nenávisti vůči uprchlíkům. Spolu s dalšími lidmi jsem měla na starosti organizaci. Ačkoliv si myslím, že se akce povedla, je tu něco, co musím okomentovat ještě dřív, než se k tomu vyjádří někdo mimo organizátorský okruh — snad aby bylo vidět, že jsem si vědoma, že ne všechno úplně klaplo podle mých nebo našich představ.

Na akci vystoupilo sedm řečníků, úvodní slovo měla hlavní organizátorka, také jsme vyslyšeli vzkaz od potenciální řečnice, která se ale nemohla zúčastnit. Ze samotných řečníků jich bylo šest mužů a jedna žena, což je opravdu hodně nerovnoměrné zastoupení.

Když jsme dávali dohromady seznam řečníků, upozornila jsem ostatní, že bychom neměli mít čistě pánský klub. To ostatní uznali, na druhou stranu ti, kteří už pár lidí oslovili, mi řekli, že zkoušeli přemluvit pár žen, ale žádná nechtěla vystoupit. Řekla jsem si, že si to vezmu za úkol a pokusím se najít pár dalších žen.