Vláda by ráda zpřesnila pravomoci prezidenta republiky. Ve středu má jednat o změně Ústavy a některých zákonů, kterých se úpravy prezidentských pravomocí týkají. Není to nic nečekaného či nového. Už od vzniku koaliční smlouvy mezi ČSSD, hnutím ANO a KDU-ČSL víme, že tyto strany něco takového plánují.

Jasně se zde uvádí: „Prosadíme novelizaci Ústavy ČR, která v  návaznosti na zavedení přímé volby prezidenta zpřesní práva a povinnosti jednotlivých ústavních aktérů v zájmu uchování parlamentního charakteru české demokracie založené na svobodné soutěži politických stran.“

Jenom prezident Miloš Zeman hovoří o tom, že Jiří Dienstbier jako neúspěšný kandidát v prezidentských volbách provádí jakousi vendetu a že je mu Dienstbiera líto. Ten má sice jako ministr pro legislativu zákon na starosti a předkládá ho vládě, ale těžko si představit, že by se všechny tři koaliční strany a jejich ministři stali nástrojem Dienstbierovy zákeřné pomsty. Sociální demokracie, ANO a KDU-ČSL si ten bod zkrátka daly do své koaliční smlouvy a legislativního plánu vlády a teď ho realizují.

Není těžké si domyslet, že Miloš Zeman celou snahu o zpřesnění pravomocí hlavy státu považuje za útok na svoji osobu. Je pravda, že jeho chování pravděpodobně tuto změnu do určité míry motivovalo. Zároveň ale neplatí to, že by celá úprava vznikala jenom kvůli Miloši Zemanovi. V první řadě se jedná o reakci na zavedení přímé volby prezidenta, tento způsob volby posiluje pozici prezidenta a vede ho k tomu, aby si více troufal.

Prezidentovi nikdo neublíží

Princip je to jednoduchý. Přímo volená hlava státu nemůže tváří v tvář svým voličům přiznat, že je slabá a většinu času je jen dopočtu, proto ji nezbývá nic jiného než hledat v Ústavě skuliny, jak expandovat a rozšiřovat své kompetence. Miloš Zeman je v tom možná o něco aktivnější, než by byli jiní na jeho místě, ale těžko poměřovat situace, které se nestaly. Byli by přímo volení Václav Havel či Václav Klaus více dbalí ústavních zvyklostí a netestovali by, kam až mohou zajít? Nevíme.

Proto by to Miloš Zeman neměl brát osobně. Nikdo mu nechce ublížit a páchat na něm vendetu. Nejenom, že změna prezidentských pravomocí není mířená proti němu, ve skutečnosti o něj jde mnohem méně, než si myslí. Představa, že se celá úprava děje kvůli němu, přeceňuje jeho význam. Přímá volba a prezident, kterého vygenerovala, a není vůbec náhoda, že to by byl někdo typu Miloše Zemana, zviditelnila díry, které jsou v naší Ústavě. Kdyby je neodkryl prezident Zeman, byla by to dříve či později jiná přímo volená hlava státu.

Jak říká Jiří Dienstbier, hlavním cílem této novely Ústavy je zajistit i nadále parlamentní formu republiky, protože když se schvalovala přímá volba prezidenta, tak všichni zdůrazňovali, že není záměrem ústavodárce měnit parlamentní systém v prezidentský. Proto, když se přímou volbou prezident posílil, je třeba jinde zase ubrat, aby zůstala zachována rovnováha. Jinak řečeno je třeba, některé věci zpřesnit, aby se prezidentovi zúžil manévrovací prostor.

Bylo by asi lepší, kdyby se přímá volba vůbec nezavedla, než když nejprve změníme způsob výběru prezidenta a pak řešíme problémy, které tím vznikly. Na druhou stranu plánové změny prezidentských pravomocí nejsou nijak fatální. Miloš Zeman nemá pravdu, když říká, že je komické, aby se přímo zvolný prezident dostal do situace, kdy má menší kompetence než prezident zvolený parlamentem.

Reálně by se snížily jenom v případě jmenování členů Rady České národní banky, kde by nově prezidentovi kandidáty musel ještě schválit Senát. Jiné by ale naopak posílily. Hlava státu by mohla jmenovat předsedu a místopředsedy Nejvyššího správního soudu bez kontrasignace premiéra, tu nyní potřebuje.

U mezinárodních smluv se jedná pouze o zpřesnění, kdy se vypouští, že prezident smlouvu sjednává a ponechává se, že ji ratifikuje, což jen stvrzuje současnou praxi. Další změna spočívá v tom, že ústavní žalobu na prezidenta už nebudou muset podávat obě komory společně, ale každá zvlášť. Ve skutečnosti se jedná o návrat před zavedení přímé volby, kdy sice žalobu mohl podat pouze Senát, ale nepotřeboval k tomu ještě souhlas Poslanecké sněmovny.

Ze změny prezidentských pravomocí se nakonec dělá mnohem větší téma, než jak si zaslouží. Žádnou revoluci nečekejme, snad jen lehké zpřesnění.