Minulý týden ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová veřejně promluvila o možnosti obnovení veřejné služby, a reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Ostře pálící pušky levicového komentátorství, které napjatě očekávají na každé pochybení ČSSD, vyrukovaly s nemilosrdnou kritikou.

Sociální sítě se naplnily prohlášeními o tom, jak jsou sociální demokraté nenapravitelně hrozní, a jak jsme to přece všichni čekali. Jízlivé a ironické komentáře, které mají co nejvíce zesměšnit protivníka a zábavně nás utvrdit v našem již hotovém názoru, se píší lehce a v levicových médiích až moc často. Není lepší se ale pokusit složitý problém hlouběji analyzovat a nabídnout konstruktivní kritiku?

Nejprve je záhodné si kritizovaný návrh novely zákona nastudovat o něco více než jen z mainstreamových médií, která vycházela jen z několika projevů Michaely Marksové a Jeronýma Tejce. Návrh zákona, kterému se věnuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pochází od senátorů, mezi kterými se najdou členové ČSSD, ODS, KSČM i pofidérních skupin jako Severočeši a Republika.

Ministerstvo se ve věci začalo angažovat, aby k návrhu připojilo své připomínky a dle svých slov jej „polidštilo“. Zavedení veřejné služby tedy není iniciativou sociálně demokratické ministryně. O výsledné podobě (a zda bude vůbec schválena) navíc ještě zdaleka není jasno. Kritika byla v mnoha ohledech nejen ukvapená, ale také nepřesná. Na druhou stranu je však třeba také přiznat, že byla opodstatněná v tom, jak nevhodně a neobratně se ve věci ministryně Marksová vyjádřila.