Když na území palestinského Západního břehu přijdou podzimní deště, a z místních olivových stromů smyjí prach, který se na nich celé léto usazoval, znamená to, že je čas se pomalu připravit na velkou každoroční událost. Začíná sklizeň oliv.

Mohammad Hamoudah a jeho manželka vlastní jeden z mnoha místních olivových hájů. Loni v říjnu zde sbírali olivy, když si všimli, jak se k nim mezi stromy blíží skupina pěti nebo šesti mužů, s tvářemi skrytými pod šátky. Jedni měli v rukou tyče, jiní pastýřské hole.

Mohammad se ženou utekli do auta, skupina mužů jim ještě stačila rozbít okno a ženu tvrdě praštit do nohy. Když byli čtyři z útočníků později zadrženi policií, ukázalo se, že se jedná o místní izraelské osadníky.

Podobné útoky doprovází každoroční sklizeň oliv s železnou pravidelností. Osadníci vyhánějí sklízející Palestince z jejich olivových hájů pomocí kamenů, holí nebo pálek. Přesto podobné incidenty představují pouhé vyvrcholení celoročního boje palestinského olivového průmyslu o přežití.

Nikdo za to nemůže

Olivové větvičky jsou považovány za symbol míru. Proto tvoří základ loga Organizace spojených národů, a proto nese Picassova holubice míru olivovou větvičku ve svém zobáku. Otrhávání oliv z místních často i staletých stromů je významnou kulturní událostí, které se zúčastňují celé palestinské rodiny.