Leadership jako překážka demokracie
Karolína ChloubováZnámý americký think-tank uspořádal akci z názvem „Aspen Young Leaders Program“. Cíl projektu byl úctyhodný: „měnit svět k lepšímu“.
Filozofickým předpokladem projektu pod hlavičkou Aspen Institutu je přesvědčení, že lepšího světa dosáhneme díky dobrým lídrům. Ty se lidé z Aspen Institutu snaží inspirovat, podpořit a vybavit lepšími zkušenosti. Kdo je dobrý lídr, jaké má mít schopnosti je poměrně otevřená otázka, ponechána diskusi vybraných účastníků. Jaká otázka je však jasně zodpovězená, a o které se tudíž nemusí přemýšlet: skutečně nás k lepšímu světu dovedou lídři?
Právě téma vůdcovství otevřelo celý program v debatě s názvem „Leadrship — priviledge or responsibility“. Účastníci se vyjadřovali k tomu, kdo je to lídr, jaké má mít vlastnosti a jaké mu naopak škodí. Mezi diskutujícími panoval konsensus: mělo by jít o člověka s velkou odpovědností, disciplinovaného, který umí pracovat sám se sebou a rovněž s ostatními.
Takovýto člověk to skutečně nemá jednoduché. Musí totiž umět určit, co je dobré pro ostatní, neboť on je ten „bystrý“ a obdařený takovými „schopnostmi“, které jsou teprve podmínkou pravého vůdcovství. Všechny podobné debaty jsou založeny na prosté víře, že někteří lidé dokáží lépe určit, co je dobré pro ostatní. Jenže je vůbec něco takového možné?
Jeden svět, jeden lid, jeden vůdce.
Eine Welt, ein Volk, ein Führer.
Jan Amos Komenský tvrdil, že příčinou všeho zla je neznalost. Nikdo, kdo aspoň nahlédl skrz bránu jazyků, kterou Komenský otevřel, nemůže myslet vážně, že svět změní k lepšímu nějaký leader neboli vůdce neboli Führer.
One world, one Mankind, one leader.
Ještě tak people, to by si pak kdekterý Nigerijec mohl myslet, že se může jen tak svévolně stěhovat do Evropy a ubírat nám pracovní místa.