Kniha o budoucnosti civilizace

Eva Hájková

Kniha Volba lidskosti se snaží nabídnout inspirace, vize, nové výzvy a souvislosti týkající se budoucnosti. Lidstvo prožívá svůj přerod. Musí se rozloučit s pevnými společenskými strukturami a naučit se přijímat věčnou proměnlivost života.

Píše se blíže neurčený rok dvacátého druhého století, případně ještě pokročilejšího století. Namísto divoké sci-fi obvyklé pro vhled do budoucnosti, namísto ocelových měst, robotů a přebujelé techniky si představme následující obraz:

Za vlahého podvečera ozařovaného zapadajícím Sluncem putuje krajinou plnou zahrad bez plotů (k čemu by byly?) člověk jménem Jan. Těší se na nadcházející svátky slunovratu. Průzračně čistý vzduch ho hladí jemným vánkem a Jan přemýšlí o minulosti, o níž, zejména o určitém období, nejsou zcela jasné zprávy, protože přebytek informací a nebývalé rozšíření umělé reality a možností simulace tehdy znemožnil rozpoznat pravdu od klamu.

O části minulosti se ví jen to, že byla plná zloby a skrytého i otevřeného nepřátelství mezi lidmi, plná nepochopitelného soupeření, kdo nahromadí víc nesmyslných věcí...

Tak nějak si představuje budoucnost jeden z autorů knihy Volba lidskosti. Kniha si ovšem neklade za cíl růžově vylíčit to, co nás čeká. Žádné světlé zítřky. Výše popsaný obraz ukazuje budoucnost, která se může v příznivém případě stát alternativou apokalyptické budoucnosti.

Autoři se nesnaží zastírat problémy, s nimiž se lidstvo setkává a ještě dlouho bude setkávat na své cestě od dětských střevíců k dospělosti. Nezastírají, že lidstvo, které si zatím pod sebou soustavně podřezává větev, se této dospělosti vůbec nemusí dožít, že záleží na tom, zda se mu podaří překonat bouřlivé období vlastního růstu.

×