Čeká o víkendu ANO sněm, nebo valná hromada? Mnohé by to vypovědělo o budoucnosti hnutí. I když vedle toho, co se odehraje, bude důležité i to, co se neodehraje.

Zatím Andrej Babiš řídí své hnutí jako firmu. Obejde se bez místopředsedů (ti řadoví byli vyobcováni ještě před sněmovními volbami a první místopředsedkyně Věra Jourová skončila s přijetím evropského komisariátu) a o personálních i strategických tazích rozhoduje zpravidla sám.

Členům ANO a celebritám, které ulovil na sněmovní kandidátky, ponechává parlamentní funkce. Buď je řádně vykonávají, anebo se o ně kočkují jako o křeslo šéfa školského výboru dolní komory.

Poslanci sice reptají a vyhrožují, že budou na sněmu kandidovat do vedení, jistotu, že svoje výhrůžky dotáhnou do konce, ale nemáme. Dokud se Babišovi a ANO daří, převažuje ve většině z nich loajalita. Ta může vyprchat až s prvními vážnými prohrami. Pak bude vkusné připomenout vývoj v čerstvém, neukotveném a vůdci původně podřízeném hnutí Úsvit přímé demokracie.

Aby poslanci nezdivočeli, mají nad sebou drába Jaroslava Faltýnka. Už proto, že se věnuje povinnostem, které Babiše nebaví, si post prvního místopředsedy ANO zaslouží.

Kromě toho Faltýnek stíhá nosit pověstné zlomené tužky ministrům — po jeho schůzce s Antonínem Prachařem skončil ministr dopravy, po schůzce s Helenou Válkovou hnutí s trapným zapíráním vyštípalo ministryni spravedlnosti — nebo vyjednávat se zástupci státních firem, například ve zdravotnictví (jak bez uzardění prozradil poslednímu vydání Respektu).

Když už jsme nakousli ministry a další exekutivní figury, stojí za zmínku, že jejich stěžejní kvalifikací není stranická legitimace (v tom se ANO skutečně liší od zavedených partají), nýbrž manažerská zkušenost z Agrofertu či spřátelených firem. To se ale rovná sázce do loterie. 

Přiznejme, že Richardu Brabcovi jeho styl na ministerstvu životního prostředí vychází. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, jež se při nástupu do úřadu rovněž pochlubila byznysovou zkušeností, zatím také nenarazila. Zároveň jsme ale od nich neslyšeli jediné politické stanovisko, kterým by vyrazili za hranici svěřeného resortu. Podobný styl můžeme očekávat od příštího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána.

↗

Programem ANO je podle Andreje Babiše makat a nekrást. Myslí, že to úplně stačí. Foto ANO

Jediným politicky se chovajícím tvorem, pracujícím, mluvícím i chybujícím, je vedle Babiše ministr obrany Martin Stropnický. Jemu však Babiš vyčítá, že příliš spoléhá na úředníky. Jako by to snad byl u ministra hřích...

Stropnický si také vtipně vzpomněl na říkanku o deseti malých černoušcích — když byl dotázán, zda nesedí na vratkém křesle. Ano, sedí, protože je z jiného těsta než Babišova parta. Chrání jej už snad jen populární tvář. Ve svých primátorech a starostech se Babiš zatím moc nevyzná. A osoba mezi nimi nejviditelnější, pražská Adriana Krnáčová, budí spíš lítost než obdiv.

Ačkoli s Faltýnkem by si Babiš nejspíš v klidu vystačil, nezbude mu než pár dalších místopředsedů akceptovat. Pokud možno ty nejméně výrazné, nejméně samostatné a nejméně ambiciózní. Pro tento typ lidí, jsou-li schopní, vytipovává lídr manažerské pozice, v nichž se mohou vyřádit dle libosti. Jak řídit manažery, Babiš ví. Kočírování politického sboru je ale pro něj španělskou vesnicí.

Podobně se to u něj má v programových otázkách. Když mu sdělíte, že ANO program nemá, rozčílí se. Programem ANO je podle Babiše makat a nekrást. Myslí, že to úplně stačí. Když je ale taková poptávka po podrobném programu, budiž. Ten si však raději nechá vypracovat loni založeným stranických think-tankem než vlastními členy. Zadání pro experty je jasné: středopravicové hnutí se sociálními akcenty. To proto, aby ANO luxovalo voliče na pravici a sem tam něco sezoblo i mezi nespokojenci na levici.

Zbytek sněmu pravděpodobně vyplní silácké výroky o tom, jak jediné ANO se ve vládě snaží, zatímco ostatní je brzdí. I tady je ale háček. K legislativně nejpomalejším resortům patří spravedlnost a finance. Občas dokonce se proslýchají zvěsti i o personálním rozvratu ministerstva financí. Čas na to, aby ukázal, jaký je borec, se Babišovi krátí.

Snad jedině Babišův evidentní neúspěch ve svěřeném úseku by mohl přinést do české politiky výraznější změnu. Za normálních okolností Babiš s vládou třást nebude. Proč taky. Voliči nemají rádi zrádce a on si uvědomuje, že být premiérem znamená řešit spoustu čistě politických zadání a navrch se věnovat i nezáživným ceremoniím. Výhodnější by pro něj bylo sestavovat vládu až po volbách a nastavit takový způsob jejího fungování, jenž by více odpovídal Babišovu naturelu.

Jiné by to ale bylo, kdyby hrozilo, že Babišův mediální obraz bude zprávami z financí potřísněn. Pak by teoreticky mohl začít předčasně třást s celou vládou, aby zamaskoval svoje kiksy.

Zašli jsme ve spekulacích příliš daleko? V tom případě ještě jedna: Andrej Babiš se nedávno TV Nova svěřil, že mu kartářka prozradila, že příští rok už v politice nebude. Jen nedodala, zda by odešel se štítem nebo na štítě. Vždy nám ale může říct, že mu kmotři a mafiáni házeli klacky pod nohy a že už nemá chuť se takto dál obětovávat.

Možná by na to delegáti sněmu ANO měli myslet. Zvlášť chtějí-li se věnovat politice déle a intenzivněji než Andrej Babiš.