Od staré k nové rodině
Magdaléna ŠipkaSlovenské referendum o rodině připomnělo, že naše společnost stojí na křižovatce. Současný vývoj podkopal ekonomické, společenské a náboženské sloupy, na kterých stála „tradiční“ rodina, ale to není pouze špatně.
Na Slovensku proběhlo minulý týden referendum zaměřené na rodinu, které se pokusilo mimo jiné jasně vymezit termín manželství jako vztah jednoho muže a jedné ženy. Oceňuji tuto alespoň nominální péči Slováků o rodinu, ale myslím, že v současné chvíli této instituci pomůže málo věcí méně, než snaha ji přesně definovat a nominálně omezit.
Jedním z možných pokusů o vyrovnávání se se změnami v oblasti rodiny je „návrat do minulosti“, zasněný pohled do předchozích století, kdy bývala struktura rodiny pevnější, kdy prý nedocházelo k tak častým rozvodům. Otázkou je, co takovou situaci způsobovalo? Mluví se o nižšímu věku dožití, jde jistě také o otázku zrovnoprávnění ženy a muže, větší schopnost žen se finančně zajistit, i skutečnost, že svobodné ženy a rozvedení muži nejsou již vystaveni společenské šikaně.
Naše společnost stojí na křižovatce — po tom, co jsme si vydobyli „svobodu“ od pánbíčkářské morálky, alespoň částečně finančně ocenili ženskou práci, odsoudili domácí násilí a vyzdvihli moment citově prožívané lásky na úkor konvence — se nám najednou celá situace jakoby „vymkla z rukou“. Pokud začneme z principu neodsuzovat rozvod, nemůžeme se divit, že se struktura rodiny mění.
Jakmile přiznáme, že je pro dítě lepší vyrůstat ve střídavé péči či jen s jedním z rodičů místo neustálých rodinných hádek a napětí, tak mnoho dětí nevyrůstá se svými biologickými rodiči. Co teď? Opravdu si troufneme na předefinování vztahů a nové uchopení starých hodnot mezilidského sdílení a sebepřekročující lásky?
Jako společnosti nám pomůže postavit se čelem ke změně, kterou procházíme. Vývoj podkopal ekonomické, společenské a náboženské sloupy, na kterých stála „tradiční“ rodina. A to není pouze špatně. Nežijeme již ve věku manželství z rozumu, dlouholetých krizí, manželek odříznutých od okolního, veřejného světa, které jsou doplňkem svých partnerů a jejichž pojmenování, a do určité míry i identita, se odvozuje od zaměstnání manželů.