Je smutné, že většina městských radních, často žel také např. sociálně demokratických, prosazuje proměny měst (Prahy, Brna a mnoha dalších), které si podle všech průzkumů (jichž se dělá pokud možno málo a jejichž výsledky jsou rovněž zřídka publikovány) obyvatelé sídel majoritně zásadně nepřejí, ba jsou jimi znechuceni. Ve volebních programech kandidáti a jejich strany plány podobného typu prakticky nikdy voličům k posouzení nepředložili. Po zvolení se však stávají převážně ochotnými spojenci podnikatelů, investorů, developerů. Místo, aby se dotazovali občanů - obyvatelů města, své jednání tají a následně zodpovědnost svalují na své předchůdce. Není divu, že si uvedené aktivity radních obyvatelé často vysvětlují neodolatelnými nabídkami, protislužbami a korupcí. Každopádně stěží který starosta, radní nebo zastupitel je natolik "finančně nezávislý" a pod kontrolou veřejnosti, aby mohl být vůbec považován za jen trochu rovného protihráče velkopodnikatelů, jakož i stavařské a dalších lobbies. Tváří v tvář zcizování práva rozhodovat o podobě svých měst se praktikovaný ekonomismus stává pro rostoucí množství občanů, nejen v Brně nebo Praze, jedním z hlavních problémů a zklamání, jedním z nejvíce viditelných dokladů vítězství peněz nad demokracií. Buďme proto rádi, když spojenci ekonomické moci, toužící výhodně investovat nabyté jmění, neuspějí ve svých bezskrupuózních snahách. Historické a krásné, proslulé i milované části našich měst, naše zabydlené domovy nesmí sloužit jako obří lukrativní parcela pro spekulanty a nástroj k volnému zhodnocování jejich velkých peněz. Vláda věcí tvých...

1) To, že nějaké technické řešení bude demokraticky odhlasováno, ještě nemusí znamenat, že bude nejlepší. Např. metro Praze naoktrojovali sovětští poradci. Kdyby si tehdy Pražané mohli zvolit, zvolili by co? I ten Nuselský most se původně navrhoval pro podzemní tramvaj. (Kdyby se o tom hlasovalo, stačilo by, aby nějaký odborník dal do oběhu informaci - ten most unese jen tramvaje, metro je na něj moc těžké...- a laik neví, neprostuduje si projekt, nepřepočítá si únosnost mostu - prostě zvolí podle toho, co slyšel.)
2) Nemají-li naše milované části měst sloužit jako parcela pro spekulanty, prachy do jejich stavební obnovy vrazí kdo? A když už někdo prachy do opravy nějaké nemovitosti vrazí, chce to provozovat nějakým způsobem. A tak se třeba klášter přestaví na hotel - barák je opravený a příštích 100 let nikomu na hlavu padat nebude. Nebo by bylo lepší nechat si ruinu a neumět ji využít?

vlastní pražské zkušenosti. Tohle ale není obdoba sporo o Pražské stavební předpisy, jde opravdu o územní plán. Územní plán je dobrá věc nejen pro blaho "usazených" obyvatel co se bojí budoucích aktivit developerů, ale i pro rozvoj sám, i pro (poctivé, tj. převážně dlouhodobé) investory! Nelze do něho salámovou metodou propasírovat požadavky každého, kdo si zaplatí.
Bez dlouhodobě respektovaného smysluplného územního plánování totiž mají smysl jen krátkodobé spekulace s pozemky, dlouhodobé investice jsou nemožné.
Dovolím si použíti příměru, který má diskutující pan Kovařík v bodě druhém: Někdo tedy koupí nemovitost a přestaví ji na hotel s dlouhodobým záměrem jej provozovat. Nepotřebuje tedy jistotu územního plánu, totiž že v okolí zůstane rezidenční čtvrt, v níž lze hotel provozovat, a nikoliv řekněme překladiště zboží z těžkých kamionů, které potenciální hotelové hosty spolehlivě vyženou? Jak takový investor přijde k tomu, že dříve, než splatí své úvěry, někdo jiný v okolí prosadí salámovou "novelizaci" územního plánu, která vyhovuje řekněme provozovatelům vrtulníkových letů, a jeho investici zmaří?

Mezi Investorem a Developerem je rozdíl. Investice potřebuje čas. Developer pracuje rychloobrátkově, po nás potopa: Koupí levné parcely, prosadí změnu územního plánu a už tím zvýší jejich cenu, zastaví je pak bankám za nový odhad ceny, rozkouskuje je, postaví na nich nekvalitní stavby (nestaví je pro své děti, proč by neušetřil) a ty rychle rozprodá jednotlivcům. Za zisk kupuje další levné parcely, opět se domáhá změny územního plánu a tak dále. Stabilní územní plán podporuje dlouhodobý rozvoj obce. Salámový přístup k území podporuje nepoctivé spekulanty.

Dejme si příklad - bolševik postavil pražské Lužiny. Paneláky, žádná krása... ale od počátku se vědělo, že tam povede metro, a že - když už se to staví na 30 či 50 let - bylo by dobré postavit to tak, aby se to nemuselo každou chvíli překopávat. A tak se pod celým sídlištěm postavily kolektory.
Dneska se na polích za Stodůlkami staví Západní město. Zatím se to staví kolem stanice metra ve Stodůlkách - takže dopravní napojení asi nikoho moc netrápí. Ale jak se to bude dopravně řešit, až se to rozleze k dálničnímu okruhu? A řešení inženýrských sítí? Najděte si ta územní rozhodnutí, visí na internetu. Samostatné řady kanalizace, plynu, vody... . Dnešní investoři nepočítají s tím, že by to měli příštích 30 let spravovat. Rychle postavit (a co není vidět - levně postavit) a rychle prodat.

A že nejde o ojedinělý příklad - na jih od Lužin, za Jeremiáškou, roste podobná čtvrť. (Taky dopravní řešení žádné, inženýrské sítě volně v zemi... .)

Jinak k přesunu nádraží v Brně - to není vynález Onderkova vedení. Návrhy na přesun nádraží zaznívaly už před 50 lety. Hlavní argument pro je technicky správný - stávající nádraží je příliš těsně obklopeno městem a navíc je do oblouku.
Nicméně - odhlasujte si to, jak vám to vyhovuje... .

Jsem velmi rád, že v Praze víte, že přesun brněnského nádraží není Onderkův vynález. A jakou to má tato informace argumentační hodnotu? Tedy vyjma vycpávky diskusního "výkřiku". Ta otázka je zde v Brně dlouho řešena, obě názorové skupiny odpezentovaly mnoho platných, relevantních argumentů. Ujišťuji vás, že žádným novým jste nepřispěl. Nyní nejde o existenci argumentů pro jedno nebo druhé řešení, nýbrž o jejich váhu. Děkuji i za radu, abychom si to odhlasovali, jak nám to vyhovuje. Velmi jsme ji potřebovali, byli jsme zcela bezradní...
Co se týká první půle Vašeho příspěvku, neshledávám v něm vůbec, ale vůbec nic, co by se hodilo do diskuse pod textem o soudním zrušení účelové,salámové "novelizace" brněnského územního plánu. Vaše obavy k pražskému Západnímu městu: "Ale jak se to bude dopravně řešit, až se to rozleze k dálničnímu okruhu? A řešení inženýrských sítí?", jsou v mých očích argumentem pro dlouhodobý, stabilní a respektovaný územní plán města, nikoliv argumentem ve prospěch účelových salámových "novelizací" na objednávku jednotlivých investorů a schvalovaných za zády obyvatel města a dotčených lokalit... Ale jinak nic ve zlém, schvalijte si v Praze, cokoliv a jakkoliv vám tam vyhovuje.

Je to jen postesk daňového poplatníka, který se ve profesně pohybuje ve stavebnictví, a vidí pár souvislostí, které mu brání v jásotu.
a) Ten zrušený územní plán otevíral cestu k definitivnímu řešení stávajícího brněnského hlavního nádraží. To stávající nádraží nevyhovovalo už kdysi, když se ještě jezdilo na páru. Svými parametry se na železniční koridor nehodí, a neumím si představit, co by se s ním muselo dít na stávajícím místě, aby se upravilo do tvaru, který bude provozně vyhovovat. To, že byl územní plán zamítnut z jiných důvodů, je hezké ; podstatné je, že byl zamítnut. Teď se bude čekat na nový, jeho příprava potrvá rok až dva (buďme optimisty) - a tím se zdrží i celkové řešení brněnského železničního uzlu.
b) Zkušenost nás učí, že pokud se takové stavby odkládají, zpravidla se nezlevňují. Prodražení bude minimálně o inflaci, a o technická opatření, související se zpřísněním předpisů a norem, ke kterému v mezidobí dojde.

Snad se nad tím smím ušklíbnout, když už platím daně.

Investor - ve vašem pojetí - je při velkých stavbách úkaz opravdu vzácný. To ale není problém výstavby nebo územního plánování - tam jen padají důsledky. Problém je, že z malých peněz se velká výstavba provádět nedá, a velké peníze se řídí vlastní logikou. Musel byste mít investora, který bude mít peníze na velký projekt nastřádané předem - a přitom nebude sledovat, jestli mu jinde neuchází jiná výhodnější investiční příležitost.
A tak se dnes rozsáhlejší celky financují především úvěrem - a čas a náklady se minimalizují ve jménu naskakujících úroků. Stavba v tomhle pojetí není dílo určené k trvalosti několika dekád, ale investiční příležitost ke střednědobému zhodnocení peněz.