Soud zrušil aktualizaci územního plánu Brna. Prosadila ji ještě Onderkova koalice

Vratislav Dostál

Více než deset žalobců a žalobkyň, kteří v loňském roce zažalovali aktualizaci územního plánu Brna, svůj spor s brněnskou radnicí vyhráli. Od pátku tak v Brně platí územní plán dle právního stavu k červnu loňského roku.

Ve středu 19. listopadu loňského roku byla podána žaloba na Aktualizaci územního plánu Brna, kterou brněnští zastupitelé schválili ještě před podzimními komunálními volbami. V pátek Krajský soud v Brně jejich rozhodnutí zrušil.

Aktualizace tehdy prošla především hlasy sociálních a občanských demokratů. Jejich rozhodnutí zažalovalo deset vlastníků nemovitostí, čtyři spolky a jeden zastupitel. Analýzu vad dokumentu, sepsání žaloby a zastupování u soudu zajistila pro všechny žalobce právní kancelář Frank Bold.

„Dnes vypadl ze skříně dosud největší kostlivec, kterého za sebou nechalo minulé vedení města. Tisíce lidí, kteří se cítili ohroženi změnami, které prakticky bez diskuse prohlasovala bývalá magistrátní koalice, si nyní budou moci oddechnout," komentoval rozhodnutí soudu současný náměstek primátora Martin Ander ze Strany zelených.

Zdůraznil přitom, že zároveň přestávají kvůli rozhodnutí soudu platit i některé důležité úpravy, které město pro svůj rozvoj potřebuje. „Například stabilizace systému ochrany proti povodním nebo plán opatření na podporu cyklodopravy. Tato opatření jsme připraveni do územního plánu co nejrychleji vrátit."

Žalobci usilovali o zrušení celé aktualizace, neboť podle nich nedůvodně umožňovala likvidovat zelené plochy, stavět vyšší domy, budovat větší supermarkety, do vnitrobloků umisťovat parkovací stání a jinak znepříjemňovat život lidem živelnou výstavbou.

Podle žalobců byla navíc nová pravidla zcela nesrozumitelná pro investory i občany. Brněnská radnice schválila aktualizaci v červnu loňského roku. Podařilo se jí přitom ignorovat vůli veřejnosti, k dokumentu se jim totiž sešlo 42 693 připomínek. Před samotným hlasováním zastupitelkám a zastupitelům pak lidé zaslali 24 419 mailů s prosbou o to, aby si svůj hlas dobře promysleli.

I forma projednávání byla problematická, finální dokument měl přes 10 000 stran a stovky map. Bylo těžké se v něm zorientovat pro veřejnost i pro ty, kteří o něm měli rozhodovat. Zastupitelé a zastupitelky dostali navíc podklady jen několik dní před projednáváním nekompletní, dodatky jim docházeli průběžně. I přes tak velký odpor veřejnosti ale radnice materiál schválila. Proti byla Strana Zelených a TOP 09.

„Soud dal za pravdu všem podstatným návrhům žalobců a žalobkyň. Uznal, že radnice neodůvodnila změny funkčních ploch v konkrétních místech, stejně jako navýšení indexu podlažních ploch. Z toho důvodu byla Aktualizace nepřezkoumatelná a soudu nezbylo, než ji zrušit jako celek,” uvedl v pátek Jiří Nezhyba z Advokátní kanceláře Šikola a partneři, člen konsorcia Frank Bold.

Ze zákona měl soud na rozhodnutí devadesát dnů. Rozhodl však téměř o celý měsíc dříve. I to svědčí o legitimitě žaloby a úspěchu kampaní brněnských občanských iniciativ, které do kauzy zapojily tisíce lidí.

Je pravděpodobné, že problémy s územním plánem přispěly k neúspěchu velké koalice Romana Onderky v komunálních volbách loni na podzim. „Předchozí radnici se nepodařilo dokončit nový územní plán, ani změnit starý územní plán. Vyplýtvala čtyřicet milionů korun na zpracování dokumentů, prohrála soud a volby a vrátila Brno zpátky k územnímu plánu z roku 1994,” komentuje přístup předchozího brněnského vedení k územnímu plánování Hana Chalupská.

Jedním ze žalobců byl i zastupitel Mojmír Vlašín ze Strany zelených, který k úspěchu žaloby uvedl: „V současné koaliční smlouvě jsme se dohodli, že provedeme revizi Aktualizace územního plánu. Soud nám ušetřil čas. Znovuobnovený post hlavního architekta a náš zájem zapojovat veřejnost do rozhodování a plánování do budoucna nedonutí opět investovat peníze a čas našich voličů na boj s těmi, které si na radnici zvolili.”

Zelení jsou nyní součástí brněnské koalice, na brněnském magistrátu ji po volbách utvořilo vítězné hnutí ANO spolu s lidovci, uskupením Žít Brno a právě zelenými. ČSSD, ODS, TOP 09 a komunisté skončili po volbách v opozici.

    Diskuse
    IH
    January 23, 2015 v 21.58
    Komu patří naše města?
    Je smutné, že většina městských radních, často žel také např. sociálně demokratických, prosazuje proměny měst (Prahy, Brna a mnoha dalších), které si podle všech průzkumů (jichž se dělá pokud možno málo a jejichž výsledky jsou rovněž zřídka publikovány) obyvatelé sídel majoritně zásadně nepřejí, ba jsou jimi znechuceni. Ve volebních programech kandidáti a jejich strany plány podobného typu prakticky nikdy voličům k posouzení nepředložili. Po zvolení se však stávají převážně ochotnými spojenci podnikatelů, investorů, developerů. Místo, aby se dotazovali občanů - obyvatelů města, své jednání tají a následně zodpovědnost svalují na své předchůdce. Není divu, že si uvedené aktivity radních obyvatelé často vysvětlují neodolatelnými nabídkami, protislužbami a korupcí. Každopádně stěží který starosta, radní nebo zastupitel je natolik "finančně nezávislý" a pod kontrolou veřejnosti, aby mohl být vůbec považován za jen trochu rovného protihráče velkopodnikatelů, jakož i stavařské a dalších lobbies. Tváří v tvář zcizování práva rozhodovat o podobě svých měst se praktikovaný ekonomismus stává pro rostoucí množství občanů, nejen v Brně nebo Praze, jedním z hlavních problémů a zklamání, jedním z nejvíce viditelných dokladů vítězství peněz nad demokracií. Buďme proto rádi, když spojenci ekonomické moci, toužící výhodně investovat nabyté jmění, neuspějí ve svých bezskrupuózních snahách. Historické a krásné, proslulé i milované části našich měst, naše zabydlené domovy nesmí sloužit jako obří lukrativní parcela pro spekulanty a nástroj k volnému zhodnocování jejich velkých peněz. Vláda věcí tvých...
    JK
    January 24, 2015 v 10.58
    Hezké, pane Horáku.Jenže...
    1) To, že nějaké technické řešení bude demokraticky odhlasováno, ještě nemusí znamenat, že bude nejlepší. Např. metro Praze naoktrojovali sovětští poradci. Kdyby si tehdy Pražané mohli zvolit, zvolili by co? I ten Nuselský most se původně navrhoval pro podzemní tramvaj. (Kdyby se o tom hlasovalo, stačilo by, aby nějaký odborník dal do oběhu informaci - ten most unese jen tramvaje, metro je na něj moc těžké...- a laik neví, neprostuduje si projekt, nepřepočítá si únosnost mostu - prostě zvolí podle toho, co slyšel.)
    2) Nemají-li naše milované části měst sloužit jako parcela pro spekulanty, prachy do jejich stavební obnovy vrazí kdo? A když už někdo prachy do opravy nějaké nemovitosti vrazí, chce to provozovat nějakým způsobem. A tak se třeba klášter přestaví na hotel - barák je opravený a příštích 100 let nikomu na hlavu padat nebude. Nebo by bylo lepší nechat si ruinu a neumět ji využít?
    January 24, 2015 v 16.13
    Myslím, milí pražští čtenáři, že do brněnské reality promítáte
    vlastní pražské zkušenosti. Tohle ale není obdoba sporo o Pražské stavební předpisy, jde opravdu o územní plán. Územní plán je dobrá věc nejen pro blaho "usazených" obyvatel co se bojí budoucích aktivit developerů, ale i pro rozvoj sám, i pro (poctivé, tj. převážně dlouhodobé) investory! Nelze do něho salámovou metodou propasírovat požadavky každého, kdo si zaplatí.
    Bez dlouhodobě respektovaného smysluplného územního plánování totiž mají smysl jen krátkodobé spekulace s pozemky, dlouhodobé investice jsou nemožné.
    Dovolím si použíti příměru, který má diskutující pan Kovařík v bodě druhém: Někdo tedy koupí nemovitost a přestaví ji na hotel s dlouhodobým záměrem jej provozovat. Nepotřebuje tedy jistotu územního plánu, totiž že v okolí zůstane rezidenční čtvrt, v níž lze hotel provozovat, a nikoliv řekněme překladiště zboží z těžkých kamionů, které potenciální hotelové hosty spolehlivě vyženou? Jak takový investor přijde k tomu, že dříve, než splatí své úvěry, někdo jiný v okolí prosadí salámovou "novelizaci" územního plánu, která vyhovuje řekněme provozovatelům vrtulníkových letů, a jeho investici zmaří?

    Mezi Investorem a Developerem je rozdíl. Investice potřebuje čas. Developer pracuje rychloobrátkově, po nás potopa: Koupí levné parcely, prosadí změnu územního plánu a už tím zvýší jejich cenu, zastaví je pak bankám za nový odhad ceny, rozkouskuje je, postaví na nich nekvalitní stavby (nestaví je pro své děti, proč by neušetřil) a ty rychle rozprodá jednotlivcům. Za zisk kupuje další levné parcely, opět se domáhá změny územního plánu a tak dále. Stabilní územní plán podporuje dlouhodobý rozvoj obce. Salámový přístup k území podporuje nepoctivé spekulanty.
    JK
    January 24, 2015 v 22.53
    Dobrá, pane Jedličko. A investora jste viděl kde?
    Dejme si příklad - bolševik postavil pražské Lužiny. Paneláky, žádná krása... ale od počátku se vědělo, že tam povede metro, a že - když už se to staví na 30 či 50 let - bylo by dobré postavit to tak, aby se to nemuselo každou chvíli překopávat. A tak se pod celým sídlištěm postavily kolektory.
    Dneska se na polích za Stodůlkami staví Západní město. Zatím se to staví kolem stanice metra ve Stodůlkách - takže dopravní napojení asi nikoho moc netrápí. Ale jak se to bude dopravně řešit, až se to rozleze k dálničnímu okruhu? A řešení inženýrských sítí? Najděte si ta územní rozhodnutí, visí na internetu. Samostatné řady kanalizace, plynu, vody... . Dnešní investoři nepočítají s tím, že by to měli příštích 30 let spravovat. Rychle postavit (a co není vidět - levně postavit) a rychle prodat.

    A že nejde o ojedinělý příklad - na jih od Lužin, za Jeremiáškou, roste podobná čtvrť. (Taky dopravní řešení žádné, inženýrské sítě volně v zemi... .)

    Jinak k přesunu nádraží v Brně - to není vynález Onderkova vedení. Návrhy na přesun nádraží zaznívaly už před 50 lety. Hlavní argument pro je technicky správný - stávající nádraží je příliš těsně obklopeno městem a navíc je do oblouku.
    Nicméně - odhlasujte si to, jak vám to vyhovuje... .
    January 25, 2015 v 21.10
    Děkuji za odpověď, pane Kovaříku
    Jsem velmi rád, že v Praze víte, že přesun brněnského nádraží není Onderkův vynález. A jakou to má tato informace argumentační hodnotu? Tedy vyjma vycpávky diskusního "výkřiku". Ta otázka je zde v Brně dlouho řešena, obě názorové skupiny odpezentovaly mnoho platných, relevantních argumentů. Ujišťuji vás, že žádným novým jste nepřispěl. Nyní nejde o existenci argumentů pro jedno nebo druhé řešení, nýbrž o jejich váhu. Děkuji i za radu, abychom si to odhlasovali, jak nám to vyhovuje. Velmi jsme ji potřebovali, byli jsme zcela bezradní...
    Co se týká první půle Vašeho příspěvku, neshledávám v něm vůbec, ale vůbec nic, co by se hodilo do diskuse pod textem o soudním zrušení účelové,salámové "novelizace" brněnského územního plánu. Vaše obavy k pražskému Západnímu městu: "Ale jak se to bude dopravně řešit, až se to rozleze k dálničnímu okruhu? A řešení inženýrských sítí?", jsou v mých očích argumentem pro dlouhodobý, stabilní a respektovaný územní plán města, nikoliv argumentem ve prospěch účelových salámových "novelizací" na objednávku jednotlivých investorů a schvalovaných za zády obyvatel města a dotčených lokalit... Ale jinak nic ve zlém, schvalijte si v Praze, cokoliv a jakkoliv vám tam vyhovuje.
    JK
    January 26, 2015 v 11.58
    Jestli se tím cítíte pohoršen, omlouvám se.
    Je to jen postesk daňového poplatníka, který se ve profesně pohybuje ve stavebnictví, a vidí pár souvislostí, které mu brání v jásotu.
    a) Ten zrušený územní plán otevíral cestu k definitivnímu řešení stávajícího brněnského hlavního nádraží. To stávající nádraží nevyhovovalo už kdysi, když se ještě jezdilo na páru. Svými parametry se na železniční koridor nehodí, a neumím si představit, co by se s ním muselo dít na stávajícím místě, aby se upravilo do tvaru, který bude provozně vyhovovat. To, že byl územní plán zamítnut z jiných důvodů, je hezké ; podstatné je, že byl zamítnut. Teď se bude čekat na nový, jeho příprava potrvá rok až dva (buďme optimisty) - a tím se zdrží i celkové řešení brněnského železničního uzlu.
    b) Zkušenost nás učí, že pokud se takové stavby odkládají, zpravidla se nezlevňují. Prodražení bude minimálně o inflaci, a o technická opatření, související se zpřísněním předpisů a norem, ke kterému v mezidobí dojde.

    Snad se nad tím smím ušklíbnout, když už platím daně.
    JK
    January 26, 2015 v 12.17
    A trochu mě baví vaše rozdělení lidí, kteří do výstavby přinášejí peníze, na hodné investory a zlé developery a spekulanty
    Investor - ve vašem pojetí - je při velkých stavbách úkaz opravdu vzácný. To ale není problém výstavby nebo územního plánování - tam jen padají důsledky. Problém je, že z malých peněz se velká výstavba provádět nedá, a velké peníze se řídí vlastní logikou. Musel byste mít investora, který bude mít peníze na velký projekt nastřádané předem - a přitom nebude sledovat, jestli mu jinde neuchází jiná výhodnější investiční příležitost.
    A tak se dnes rozsáhlejší celky financují především úvěrem - a čas a náklady se minimalizují ve jménu naskakujících úroků. Stavba v tomhle pojetí není dílo určené k trvalosti několika dekád, ale investiční příležitost ke střednědobému zhodnocení peněz.
    January 27, 2015 v 21.07
    Pane Kovaříku, jste si jist že jste pochopil text?
    Známe i situaci, kdy soud zruší územní plán jako takový. A u nás na jižní Moravě pamatujeme nedávné (2012) zrušení jeho regionální obdoby - Zásad územního rozvoje JmK. Bylo to tehdy z popudu některých obcí. Ale to není tento případ.
    Soud Brnu zrušil nedávnou "aktualizaci". Brno tedy není v situaci, kdy by nemělo platný územní plán. Rozumíte tomu rozdílu?

    O nádraží si rád podebatuji pod článkem, který se ho bude týkat. V DR toto téma určitě nebudou opomíjet.