Sociální demokracii čeká v březnu osmatřicátý stranický sjezd. Zúčastní se ho o dvacet procent delegátů více než v minulých letech. Bohuslav Sobotka s největší pravděpodobností obhájí pozici předsedy strany a prvním místopředsedou se stane ministr vnitra Milan Chovanec. O ostatní místa řadových místopředsedů se bude jako obvykle bojovat přímo na sjezdu, neboť zvolení v tuto chvíli nemá nikdo jisté. A alespoň jedno místopředsednické místo zaujme žena.

Dosavadní místopředsedkyně Alena Gajdůšková po prohraných senátních volbách, ve kterých ji porazil otec „slušovického zázraku“ František Čuba, svou pozici obhajovat nebude.

„Sociální demokracie to nyní nepotřebuje. Strana má k dispozici mladé, ambiciózní ženy, které jsou připraveny oslovit delegáty a sociální demokracii dál reprezentovat. Čtvrt století jsem sloužila veřejnosti, téměř polovinu toho času v nejvyšších patrech politiky. Jsem připravena uvolnit prostor dalším. Chci se nadechnout, dobýt energii, víc se věnovat rodině, vrátit se ke stromům a lidem na Valašsku,“ napsala na svůj facebookový profil.

O pozice v předsednictvu strany se budou ucházet jiné ženy. Kandidátkami jsou ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová a náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová. Obě dvě se těší podpoře Bohuslava Sobotky a tak se může stát, že ve vedení sociální demokracie zasedne nejen jedna povinně kvótovaná žena.

Arnoštovou nepodporuje jenom předseda strany, ale za její zvolení se zasazují i vlivní pražští sociální demokraté Karel Březina a Petr Hulínský. Náměstek ministra školství pro podporu sportu a mládeže ji popisuje jako odborně velice zdatnou právničku se spoustou zkušeností z komunální politiky, která by byla vhodnou posilou vedení ČSSD. Její kandidaturu vítají i Michal Hašek s Jiřím Zimolou.

Bohužel názory Arnoštové na budoucí podobu strany a její další směřování příliš známé nejsou. Avšak z rozsáhlého článku „Ženskou posilu urážejí kvóty“, který přinesl 20. prosince minulého roku deník Právo, si lze jistou představu o jejím možném působení v čelných funkcích ČSSD vytvořit.

Arnoštová v rozhovoru s novinářkou Karolínou Brožovou bezděky přiznává, že se do sociální demokracie dostala úplnou náhodou. „Za osm let na ministerstvu jsem zjistila, že státní správa je zpolitizovaná. Pokud nevstoupíte do politické strany, tak se dostanete jen na určitý stupeň odborné úrovně,“ řekla, když popisovala své působení na ministerstvu pod Tomášem Julínkem.

„Jediná možná konkurující strana ODS byla ČSSD. Byla to nejsilnější politická strana v oblasti zdravotnictví. Proto jsem do ní vstoupila,“ dodala vzápětí na vysvětlenou.

Kandidátku na místopředsedkyni ČSSD zkrátka nepřivedl do strany program nebo její hodnotové zakotvení. Přestože sama říká, že právě na program a programovou debatu se chce zaměřovat především, bude-li zvolena. U sociální demokracie bylo tenkrát „prostě“ volno. Arnoštová zřejmě mohla stejně dobře skončit v kterékoliv jiné partaji. A třeba by se i tam ucházela o funkci ve vedení.

Náměstkyně ministra zdravotnictví se však ve zmiňovaném článku nepřiznává jen k ideové vyprázdněnosti, což dnes příliš nepřekvapí. Mnohem závažnější je její výrok o snaze „propojit státní správu se zázemím Lidového domu.“

Zvláště v době, kdy se vláda snaží po dlouhých letech konečně přijmout zákon o státní službě, který by právě politizaci státní správy měl zamezit. Ostatně prosazení „plně transparentní, odpolitizované, profesionální, stabilní a efektivní státní správy“ byl i jeden z hlavních volebních cílů sociální demokracie. Stranické programy se zkrátka vyplatí číst.

Může se zdát, že Arnoštová vstoupila do špatné strany. Možná měla věnovat více času hledání, aby se její názory nedostávaly do rozporu s programem partaje. Vysvětlením jejích výroků však může být i jistá politická nezkušenost. Nejeden sociální demokrat má totiž špatné či nekalé úmysly a dlí ve straně z čistého prospěchářství. Jen zkrátka ví, že o některých věcech není radno mluvit s novináři. Miroslav Poche by mohl povídat.