Sociální demokraté si 19. listopadu připomenou významné výročí: pětadvacet let od obnovení činnosti strany na území tehdejšího Československa. Pouhé dva dny po vypuknutí sametové revoluce byl v Praze ustaven přípravný výbor ČSSD, která se hlásila ke kontinuitě sociálně demokratického hnutí v Československu, násilně přerušené v roce 1948 a udržované v zahraničí v podobě exilové sociální demokracie.

První informace o obnovení Československé sociální demokracie, které vyjadřovalo ustavení přípravného výboru, začaly na veřejnost pronikat hned v neděli 19. listopadu. Zprvu tříčlenný orgán v čele se Slavomírem Klabanem, který se postupem doby rozšířil na pětatřicet členů, v úvodním prohlášení s názvem Volání přípravného výboru definoval základní sociálnědemokratická programová východiska.

V listopadu 1989 se hlavní organizační činnost obnovené politické strany soustředila do bytu tajemníka přípravného výboru Břetislava Nedbálka, který se nacházel v centru Prahy na Národní třídě 30. Do Špálovy galerie v téže ulici pak chodili příznivci obnovované Československé sociální demokracie podepisovat prohlášení podporující vznik strany.

V jednotlivých krajích a okresech, včetně slovenské části tehdejší federace, začaly už v listopadu a prosinci 1989 vznikat přípravné výbory a místní organizace. Mezi prvními členy byli předúnoroví sociální demokraté, potomci sociálně demokratických funkcionářů, ale i mladí lidé, kteří v obnovení ČSSD viděli šanci na vybudování komunismem nezkompromitované levicové demokratické strany.

Do ČSSD už v této době vstoupili například současný předseda strany Bohuslav Sobotka, místopředseda Martin Starec nebo třeba bývalá dlouholetá místopředsedkyně sociální demokracie Petra Buzková. Z ČSSD se postupem času stala stala nejsilnější česká levicová politická strana, silně zakotvená v celostátní, krajské i komunální politice.

Obnovovací sjezd a volba Jiřího Horáka předsedou