Co už jiného než středeční pařížský masakr by mělo být podnětem k co nejužší spolupráci zemí vzývajících podobné hodnoty? Jiná věc je, koho do této definice zahrneme. Země EU a USA určitě. A co třeba Ukrajinu, Rusko, anebo Turecko? Co ve vzájemných vztazích přehlédnout a co akcentovat, abychom táhli za jeden provaz?

Stojí v dnešním nebezpečném světě Vladimíru Putinovi za to pobuřovat Západ posouváním hranic? Stojí EU a USA v této situaci za to stavět mezi sebou a Ruskem vysokou zeď?

A jakým způsobem hájit náš životní styl před extrémisty z různých konců planety? Rozšiřováním a prohlubováním sociálního státu? Postupující deregulací? Bouráním zbývajících bariér v euroamerickém prostředí?

Už rok a půl vyjednává Evropská unie s USA o dohodě o volném obchodu (Transatlantické obchodní a investiční partnerství — TTIP). Cecilia Malmströmová, nová evropská komisařka odpovědná za obchod, otevřeně říká, že má jít o nové, ekonomické NATO. Už tento samotný příměr může ledaskoho postrašit. Ale budiž. Má jít o zbourání překážek ve vzájemném obchodu — cel, byrokratických a regulatorních balvanů. Prý budeme do USA více vyvážet a půjde snáze prosazovat naše standardy produkce široko daleko.