Hlavní město Praha se v minulém roce ke kultuře, zřizované magistrátem, chovalo lépe, než jaká je jeho pověst. Poté, co zavedené divadelní sály byly obsazeny komerčními divadly anebo zablokovány problematickými právními vazbami, neumožňujícími v dohledné době změnu, rozhodl se Magistrát hl. města Prahy propůjčit nezávislým divadelním skupinám nevyužívané objekty.

Jedním z nich je Vila Štvanice, kde působí v tvůrčí symbióze společnost Geisslers Hofcomoedianten spolu se sdružením Tygr v tísni. Geisslers jsou známi návštěvníkům Kuksu i divadelních festivalů, kde během let předvedli celou řadu originálních variací na barokní předlohy z hudebního i literárního odkazu. Jejich věrnost baroku neznamená žádný historismus, jejich inscenace se dotýkají současnosti jak v postavách, tak v dějích.

Z baroka zůstávají věrni propojení hudby a slova, svrchu řečené zábavnosti ve smyslu podívané a žánrové neohraničenosti. Po mnohaletém bezdomovectví (v malinkém Kuksu se mnoho repríz neuhraje a už vůbec ne v zimě) je jejich komediantský kumšt přístupný v pravidelném provozu.

Na rozdíl od Geisslerů Tygr v tísni vyhrál tak říkajíc první ranou — poté, co v dotyčné vile zinscenovali inscenaci imerzivního divadla Golem (nový pojem imerzivní divadlo znamená, že inscenace vtáhne publikum do svého světa a učiní je součástí děje) se do té míry osvědčili, že jim byla dána důvěra do budoucna.